|
|
||||||||||
Každé setkání s nahrávkou z noise ranku je pro mne zajímavou etapou. Dříve jsem tento žánr nemohl vystát, lépe řečeno jsem mu nerozuměl. Dnes je to jinak, nevím co, nevím proč, ale něco mne na něm stále láká a líbí se mi. V kombinaci s hrubým metalem je to vzrušující zážitek, ale čistokrevný noise japonského střihu je ještě dál. Kuchařským mistrem těchto choutek je právě projekt Merzbow, jež znají všichni, kteří o tento žánr zakopli. Toto jméno je pověstné kadencí nových nahrávek, přičemž se nyní podíváme na tu aktuální – Nezumimochi.
Do této recenze můžu napsat vlastně cokoliv a stále půjde o fantaskní výplod, který lze jistou variabilitou skloubit s divotvornou nahrávkou noise sekce. Můžu tu plácat nesmysly a roubovat je na jednotlivé zvuky z desky a stejně chaoticky může působit i dílo samotné; tedy neuspořádaně, neustáleně. To je totiž pohyb částic, pokud mi paměť slouží a sahá až do hodin fyziky na ZŠ v Kašperkách. Můžu si proto dovolit vyřknout teorii, že i aktuální dílo Merzbow je neuspořádané. Jsem si skálopevně jistý, že tímto stylem by jej vnímala valná většina posluchačů, ale s podstatou alba se to má trochu jinak.
Tak za prvé, i ten největší zdánlivý zmatek a změť tónů má svůj pevně daný cíl a do jisté míry i řád. Třeba hned první kousek Tamatsubaki je rozpohybován kinetickou energií monotónního rytmu. Záměrně neuvádím termín bicích, jelikož tlukot kopáku znásilněného modulací a škálou programů má výraz absolutně neautentický. Skoro by se zdálo, že si pouštíme desku nějakého sound systemu. Tempo je však pomalé a s narůstající délkou skladby dokáže být až pěkně otravné a nervózní. V tu chvíli dosáhneme pocitu nejistoty a uvědomění si, že nad nahrávkou přestáváme mít kontrolu. Ona sama si totiž počíná hrát s námi.
Za druhé, jedna a jedna nejsou dvě. V noise žánru neplatí matematická pravidla, ačkoliv se o jistou vypočítavost lze otírat a stavět na ni. Když jsem poslouchal počin Kibako tohoto umělce, koketování s algebrou bylo to první, co mi vytanulo na mysli. Nyní mám pocit jiný a trochu odlišný, který zároveň obě desky od sebe odlišuje. Zbylé dvě skladby Joteishi a Matebashii na mne dýchají totiž svobodnější vůní, která si tropí švandu z ustálených zákonů a pouček. Rozkrývá hlukovou rozmanitost a zároveň ji dopřává nepsaná pravidla. Protiklady, protimluvy a jiné rozvernosti, které existují jen v nehmotném světě zvuků. Zběsilejší hledač štěstí může ve skladbách objevit mustr a šablonu, dle které si vykreslí hrubou kostru oněch písní, jenže výsledný produkt je protkán tolika vlivy a komponenty, že se ona zdánlivě neotřesitelná teorie stává víc než chatrnou. A tím se tlustou šipkou zpět dostávám na začátek tohoto odstavce.
Za třetí, noise je slušná muzika. Tuto památnou větu poprvé vytesal do kamene Radek K., co by nejdůvěryhodnější zastánce hluku v ČR. Nezumimochi je toho tichým důkazem, neboť kouzlí v mysli ty nejroztodivnější výjevy, ale ani jeden z nich nemá s perverzí pranic společného. Už je to tak.
Co tedy vlastně čekat, chtít a čeho se vyvarovat? Jednak nechtít nic, protože to se opravdu málokdy setká s účinkem. Pak se vyvarovat především předsudků a nesoudit knihu podle obalu. I noise dokáže být kouzelný a vzrušivě dobrodružný. A co nakonec čekat? Jednoduše ojedinělou nahrávku, která může být příjemným společníkem na cestách do práce (odzkoušeno), škádlivým elementem v domácnosti (odzkoušeno) i harcovníkem sousedů (půl na půl, jsou trpěliví). Pamatujte, že hluk stojí pevně na nohou, ačkoliv z něj trčí změť drátů a polovina sortimentu kvalitního kovomatu.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Cold Spring
Vydáno:Prosinec 2014
Žánr:noise
Masami Akita - vše
1. Tamatsubaki
2. Joteishi
3. Matebashii
Merzbow
Kibako
Alkerdeel
Lede
Desolat
Elegance is an attitude... to shit on.
Peter Bjärgö
Structures And Downfall
Diabolical
Neogenesis
Nocte Obducta
Totholz (ein Raunen aus dem Klammwald)
0N0
Path
Somniate
The Meyrinkian Slumber
Daylight Dies
A Frail Becoming
Marilyn Manson
Eat Me, Drink Me
Anthrax
Worship Music
Goregrindová kapela Sick Sinus Syndrome vydává na značce Obscene Productions své druhé album nazvané Sick Sinus Syndrome. K dispozici bude na CD a MC ...
23.3.2023Pozvánka na brněnskou Sibiř v rámci temně metalového večera dvou rakouských kapel v doprovodu domácího industrialu. Akce se koná 9.dubna a vystoupí Ne...
23.3.2023Z nedávného rozhovoru (ZDE) bylo celkem patrné, že Tamás Kátai je stále plný elánu, o čemž svědčí i aktuálně ohlášené vydání nové desky jeho stěžejníh...
23.3.2023Z nadcházející desky VIII: Selenotrope zahradníků Botanist byl zveřejněn druhý singl, a to skladba Epidendrum Nocturnum - slyšte ZDE. Celé album pak o...
21.3.2023Z nadcházející desky Holocene (vychází 19. května na Pelagic Records) byl právě vypuštěn další singl, videoklipem opatřená skladba Sea of Reeds. Aktu...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.