Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Jsou interpreti, ke kterým se rádi vracíme, protože nám jejich tvorba sedí, obohacuje nás a dává nám možnost se posouvat i jako posluchači. K takovým si v rámci Echoes můžeme v klidu přidat také Chelsea Wolfe. Dámu, která umně balancuje na pomezí několika stylů, aby vypíchla své hlavní poselství - dar ztvárnit temnou, melancholickou hudbu. A pak je jedno, jestli je víc folková, rockově alternativní, sludge těžkotonážní nebo elektronická. Chelsea si v daný moment vezme, co potřebuje a hledá další možnosti, jak svou temno-muziku zachytit.

Prakticky každé album jsem vnímal jako přesun do trochu jiných vod, než nabízelo album předchozí. Ono to tak i vycházelo a nedělalo mi problém takto uvažovat. Dnes se asi poprvé o takové smýšlení neopírám. Chelsea prostě nechala svou temnou duši proplout hudebními polohami, kde lze posbírat z její dříve trochu přelétavé povahy co nejvíc. Nečekejme experimenty, ani zásadní proměny. Nechme se vést a naslouchejme Chelsea Wolfe jako takové.

The Dark je další řadovkou křehké paní, která se s odvahou staví svým zlým snům, předtuchám i nemocem, ale stejně tak nechá vyjít na povrch krásu a sladkobolnou nakažlivost. Vše co bolí, může být krásné, pokud to jde skutečně prožít. Člověk se nesmí užírat a zůstat pokořený a slabý, ale postavit se pevně jak to jen jde a o svých chmurách nahlas přemýšlet. The Dark je album, o kterém jsem si odmítl přečíst byť jenom řádku o tom, jaké by mělo mít poslání a na jakých základech a úmyslech bylo postavené. Sorry, ale tohle si chci prožít a uchopit sám a po svém.

Nové album vyšlo 21. srpna u Loma Vista Recordings a tím s promo historkami končím. Kolekce deseti skladeb ukazuje Chelsea Wolfe jako srovnanou autorku, která se dotkne všech míst, kde už v minulosti byla a bylo jí tam tak dobře, že se tam ráda vrací. Není to žádné best of skladeb vydaných v minulosti, ale s trochou nadsázky můžeme The Dark chápat jako best of uměleckého záběru Chelsea Wolfe. The Dark je zkrátka soubor skladeb pro Chelsea typických, emočně a citlivě vydatných a s jedním důležitým vzkazem: takto dělám hudební temnotu já, vaše Chelsea.

Já se ztotožňuji se vším výše popsaným. The Dark je stejně rocková jako folková deska, cizí jí nejsou ani ostřejší riffy a sludge momenty, své si řekne elektronika a jde o to, jak je vše vyladěné a v jaké jsou skladby (nebo samozřejmě jejich autorka) kondici. A tady je milé si říct, že jak je The Dark zpočátku lehce nepřekvapivé a člověku se honí až moc zmateně hlavou, jak album uchopit a ukotvit, tak si nakonec ono samo řekne, že tohle není ta pravá cesta k jeho temnému sdělení. Je to práce navíc a o práci navíc tohle všechno vážně není. Stačí si počkat a novinka postupně začne odkrývat svou pravou tvář.

The Dark je plné silných momentů, které jsou zprvu ukryty. Vlastně úplně každá ze skladeb ukáže, jak umí rokvést. Zmohutnět a zaburácet, nebo v sobě najít zásadní, určující linku, která rozváže jazyk jinak spíš ukázněné a nepříliš sdílné průvodkyni. Ta samotná své proměny v rámci alba krotí a určitě se u toho nezapotí, protože je plná emocí a chce se o svou temnotu podělit. O to jí jde především, cokoliv dalšího je zbytečné hledat. Nové album berme jako prohlídku temné duše umělkyně, která má temnotu v sobě. Dočkáte se zážitku, který je silný a upřímný.

Psát o jednotlivých písních považuji za zbytečné. Právě proto, jak tahle kolekce sama vypoví, že o pár singlech celé tohle dobrodružství opravdu není. Vnímejme přelévání nálad a vzrušení z toho, kam se konkrétní moment dál poděje, kam se rozvede a jestli nás to bude stát úsilí. Nebude, toho se neobávejme. Mé první a nakonec taky poslední úvahy byly o tom, že snažit se The Dark někam usadit je blbost. The Dark je zhudebnělá temnota. Ta brunetka je Chelsea Wolfe a její šarm je stejně temný, jako je název její desky a hudba z ní plynoucí. Tady je tahle dáma doma a je to velmi dobře znát. Víc si u toho netřeba lámat hlavu. Možná jen v tom, kolik silných momentů se vám povede posbírat. A jsme zase u toho... Já myslím, že když dáte na klid, instinkt a necháte se vtáhnout, tak objevíte všechny. Tam uvnitř se dějí zajímavé věci, tak běžte dál... a pracovat nechte vaše smysly.