Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Cloudkicker - Subsume

CloudkickerSubsume

Jirka D.16.11.2013
Zdroj: lossless files
Posloucháno na: on-line na Bandcamp / PC / Evolve Blues R222
VERDIKT: Ben Sharp míchá koktejl své předchozí práce, který nepřekvapí, ale bez problému zahřeje.

Instrumentální solitérství Bena Sharpa doznalo dalšího vyvrcholení v podobě nové desky v polovině září, kdy se prostřednictvím stále oblíbenějšího a rozšiřujícího se portálu Bandcamp objevilo album „Subsume“. To navazuje přibližně po roce na předchozí nahrávku „Fade“ a oproti němu doznává několika méně i více (ne)příjemných změn.

 

Tou první je zásadní ořezání ediční rozmanitosti, pokud za zásadní považujeme absenci CDčka a MC kazety. Samozřejmě zbyl digital download a pak vinyl, který tentokrát vyšel ve dvou variantách a ta flekatější je už vyprodaná (to jen tak na okraj). Jen velmi obezřetně bych z těchto skutečností usuzoval na obecný trend, ale mám poslední dobou dojem, že nůžky s digitálem na jedné a s gramodeskou na druhé straně se rozevírají stále citelněji, byť se stále bavíme o čemsi jako hudebním podzemí. Další změnou je redukce počtu skladeb na vrub jejich délky, která úměrně tomu narostla a osobně mám i dojem, že se vydala na tenký led neúčelného protahování a mnohdy jednoduše pojaté repetice (například poslední třetina třetí skladby). Nezpochybňuju tím Sharpovo umění a cit pro gradaci a pro přirozené vrstvení a napojování jednotlivých motivů skladby, jen mám sem tam pocit, že střihač mohl zapracovat víc a razantněji a výsledku dodat větší spád.

 

Zajímavé je rovněž sledovat, jak se Cloudkicker popasoval s aranžérskou stránkou, s použitím kytarových efektů, jak jednou nohou našlapuje v lehkých obláčcích EP „Let yourself be huge“, druhou dupe s razancí „Beacons“ a obojí společně halí do pro něj příznačné atmosféry unaveného letního odpoledne (čtvrtá skladba je v tomto zcela typická). Na druhou stranu lehké rozčarování působí bicí samply, které se oproti zmíněné „Fade“ prezentují v poměrně nepříjemné rovině a vinu na svých bedrech nesou především činely, které zní jednak nepřirozeně a pak jich je skutečně hodně. Obojí dohromady a vzhledem k faktu, že samply činelů jsou obecně bolest, vytváří dost nepřehlednou činelovou stěnu, která v gradujících momentech skladeb vysloveně ruší.

 

Jistý a z mého pohledu velmi nešťastný posun je znát i v postprodukční práci na masteru nahrávky, ke kterému bylo tentokrát přistoupeno v kontextu doby a nikoliv předchozí Cloudkickerovy práce. Užití komprese, u „Fade“ velmi citlivé, je tentokrát zcela porovnatelné s běžnou dnešní produkcí, intenzivní pasáže desky jsou zahlcené a dost nepřehledné, a deska jako celek působí (vyjma úvodní pasáže první skladby) ploše a neorganicky, což ve výsledku umocňuje nepřirozený zvuk a zvlášť již zmíněné bicí samply. Shrnuto do jedné věty – do „Subsume“ se zaposlouchávám podstatně složitěji než do předchozího alba.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

abelt / 26.10.13 9:15

Díky za tip:), super počin, vhodná alternativa ke všem alternativám, post, prog "blackům". Hned při prvnich tonech tý kytarový stěny mi na mysl přišlo "Moon in the scorpio", krom těch Limbonic Art třeba i ranný Covenant či v rychlejších pasážích staří Emperor, což je samozřejmě dáno subjektivním vnímáním hudby. Zvuk je cíleně zastřenej, ale vše co má bejt slyšet, slyšet je a náká krystalická čistota zvuku by u takovéto nahrávky byla dost kontraproduktivní. Jednodušší klávesy mi nevadí jsou-li vkusně a s lehkostí zakomponovány a nekurví atmosféru, což se zde myslím vcelku podařilo.Přidány i zdařilé ambientní plochy, nebo spíše plošky. Deska nenudí a těch třičtvrtě hodiny uteče jak voda. Prostě deska mi sedla a v tomto případě ty retro argumenty ponechávám pěkně stranou a k hodnocení si přidávám 2 body.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky