Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Cradle Of Filth - Midian

Cradle Of FilthMidian

Bhut15.3.2012
Zdroj: CD
Posloucháno na: Sony CMT-NEZ3, 2x 10 W
VERDIKT: Koncepčně velice zdařilé dílo. Krásný kontrast hrůzy a melancholie. Atmosféra hmatatelná, cradlovost typická avšak o něco málo rozšířená. Zárodek otvírání se většímu počtu posluchačů. Rád se k této desce vracím.

S příchodem milénia přichází i další řadové album britských upírů Cradle Of Filth. Tentokrát mu bylo do vínku dáno jméno Midian. Na první pohled zcela nevinné dílo, ovšem ve svých útrobách, co se lyrického obsahu týče, ukrývá skutečné peklo. Po hudební stránce už to taková temnota není, ale k tomu se společně ještě dostaneme.

Jak jste si již jistě zvykli - pro začátek trocha historie. Ani tentokrát se kapela neobešla bez personálních proměn. Újmu postihly hned dva posty, kytara a klávesy. Dosavadní Stuart Anstis byl z kapely vyhozen, kvůli přílišnému holdování drogám a na jeho místo se vrací Paul Allender, kterého jsme mohli naposled slyšet na albu The Principle Of Evil Made Flesh, což je milé překvapení nejen pro kapelu. Les Smith je zděšen hrůzou kapely a vrací se do své rodné Anathemy, neb podle jeho slov „ta je méně šílená“. Není nic neobvyklého a zarážejícího, když na jeho místo nastupuje Martin Powell, jehož hru můžeme znát ze skupin jako Anathema, nebo My Dying Bride. Zjednodušeně řečeno si klávesáci jen vyměnili svá místa. Rekapitulujme si tedy nyní současnou sestavu skupiny: Dani Filth – zpěv, Paul Allender – kytara, Gian Pyres – kytara, Robin Graves – basa, Adrian Erlandsson – bicí a Martin Powell – klávesy. 

 

Hostů bylo přizváno neobvykle více. Ovšem jako obyčejně i nyní se o post zpěvačky skvěle postarala Sarah Jezebel Deva, vedle ní ženský vokál obstarává Mika Lindberg (její hlas je k slyšení v tvorbě kapely Evemaster, nebo na počinu The Smell Of Rain od severního skřítka říkajícího si Mortiis). Krom tohoto ženského hlasu je zde ještě jeden patřící ženštině jménem Toni King, ta nazpívala pasáže v písni Lord Abortion. Dále je na desce možno slyšet další dva tentokrát mužské hlasy. Martin Walkyier, tak se jmenuje osoba, která nazpívala bonus pro japonské posluchače. Onen bonus nese jméno For Those Who Have Died, což je cover na kapelu Sabbat. Krom toho Martin v kapele Sabbat zpíval a od roku 2006, tam zpívá zase. Jeho hlas můžeme slyšet ještě v kapele Skyclad. A posledním mužem, který zde pěje, respektive recituje, je Doug Bradley, což je vcelku známá filmová postava. Komu toto jméno nic neříká, možná pomůže legendární Pinhead z kultovního hororu Hellraiser. Svým hlasem obdařil tři songy:Death Magick For Adepts, Her Ghost In The Fog a Tortured Soul Asylum. Jeho role na albu a souvislost s filmem je poměrně důležitá. 

Jak už je delší dobu zvykem, nové album je koncepční. Tentokrát se nechal Dani inspirovat novelou Cabal od spisovatele jménem Clive Barker. Mimo pisatelskou činnost se ještě Clive zabývá filmařinou a tak svá jednotlivá díla jednoduše zpracovává na stříbrné plátno. Dokonce i Cabal se dočkala svého zpracování a my můžeme tento výsledek znát pod jménem Nightbreed – Plod noci (1990). Album tak čerpá především z tohoto filmu, v němž si mimo jiné zahrál právě Doug Bradley. Naskýtá se zde jistá podobnost s minulým albem Cruelty And The Beast, kde hostovala herečka Ingrid Pitt z filmu Countess Bathory. Midian je v tomto příběhu prastarý hřbitov, kde žijí roztodivná monstra a stvoření, avšak žijí si svůj spořádaný život do té doby, než jim jejich domácí pohodu někdo naruší. Proto je booklet alba plný fantasmagorických obrázků postav, které pocházejí právě z Midian

Fotografie z této doby pořizovali hned tři plantážníci: Stu Williamson, kterého už poměrně dobře známe, Paul Harries a J. K. Potter. Dále si kapela drží zajetou tradici kvalitně zpracovaných obalů a ani tento nebude žádnou výjimkou. Velice dobře odvedenou práci má na svědomí staronový kytarista Paul Allender. Celý obrázek je laděn do převážně fialové barvy, po stranách jsou dvě postavy podivně vítající jedince, který se na scénu dívá. Máte tak záhadný pocit mrazivosti a chcete vstoupit a následovat třetí postavu v pozadí, kráčející do útrob Midianu. Kolem jsou prastaré stavby monstrózních hrobek, nad tím vším se pak sklání hlava jakéhosi Boha-Satana Midianu. Ten dlí v samém srdci tohoto prazvláštního obydlí a udržuje pořádek, alespoň tak jsem to zhruba z filmu pochopil (viděl jsem jej pouze jednou, v originále a bez titulků :). Celkový dojem budí skvělý pocit, je to krásná práce. Hned po Vempire mám tento obal asi nejradši, zvláště dívčina nalevo se mi svým zevnějškem vcelku zamlouvá. 

 

A ke slovu přichází hudba, která tu má největší váhu. Vynikající intro (lepší jsem od nich snad neslyšel) At The Gates Of Midian vás výborně připraví na plejádu dravých písní a divokých rejů. Z tohoto úvodu se přes klávesový mostík přeneseme do svižné titulní písně Cthulhu Dawn. Už nyní je znatelné, jakou kapelu posloucháte. Jsou to klasické Cradlovské postupy, typická atmosféra, jedinečný skřek Daniho hrdélka, ovšem zde je kapela taková přístupnější, lépe uchopitelná a některé pasáže zdají se být více příjemné a méně nervózní. To lahodí posluchačům, kterým dosavadní nebesa kolébky špíny příliš nevoněla. Proplouváme polorozpadlými monumenty světa Midian až k pomyslným dominantním hrobkám, jako jsou Lord Abortion, či Amor E Morte, zde se nám dopřává malého odpočinku v podobě intermezza, které je taktéž oblíbeným prvkem skupiny. Ovšem kapela nás chce na něco připravit, před něčím nás nechává vydechnout. To „něco“ jest notoricky známá píseň tohoto alba Her Ghost In The Fog. Pro někoho nejlepší věc, ovšem já už zde cítím závan podbízivosti. Ano, poslouchá se to pěkně a je to vcelku hodně melodická, zpěvná, šlapavá písnička, ale zdá se mi, že špína se už chce vymanit ze své úzké kolébky. Jinými slovy, hodlá oslovit širší řadu posluchačů. Nicméně jízda to byla slušivá, následuje krásný recitál. Invokace s hrozivým dojmem. Satanic Mantra, tak se jmenuje necelá minutovka, vzývajíc síly temné na povrch. Ku konci kapela prostřela ještě dvě delší písně, v zajetém druhu výraziva. V závěrečné Tortured Soul Asylum se pak téměř smutně loučí a brány Midian se tak zavírají. Nutno říci, že to je opravdu slušně postavený materiál. Nápad je vynikající, jeho zpracování jakbysmet, ovšem už jsou zde pocítitelné jisté růžky snažící se vystrkovat kamsi jinam, nad rámec klávesového blacku a jeho příznivců. Nechci to kapele nějak zazlívat, tuhle desku mám celkem rád, jelikož je opravdu zdařilá, ale závan komerčnosti se kolem líně vleče. Jo, já vím… komerce, komerce… je toho už dost. Ti, co na ni nadávají, by měli zůstat u svých, zvukem příšerným, obestřených demíček a alb a přestat už rejpat do toho, co se dá konečně poslouchat. Ale já v tomto směru asi jinej nebudu :D

 

Závěrem uvedu ještě pár drobností s albem spojených. Tak mé obavy z komerčnosti nakonec vyšly najevo. Údajně se jedné o nejkomerčnější a pro posluchače nejvíce dostupné album Cradle Of Filth, ovšem chápej, že toto hodnocení pochází z let dřívějších. O současné podobě kapely si později pohovoříme, tam už tolik milý nebudu. Důkaz oné komerční vyzrálosti je i fakt, že klip k Her Ghost In The Fog se hodně hrával na televizní stanici MTV2. Skladba se nakonec dostala i na soundtrack k filmu Ginger Snaps – Moje sestra vlkodlak (2000). Jen takovou drobnější zajímavostí je, což jste ale stejně asi mnozí tušili, že název skladby Amor E Morte v překladu znamená láska a smrt. Milá zpráva z tohoto období je, že se Danimu špindírovi narodila dcerka Luna. Později na ni přijde taktéž řeč. A důležitý fakt – začala práce na filmu Cradle Of Fear. Máte se na co těšit. 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky