Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Crépuscule d

Crépuscule d'HiverPar​-​delà noireglaces et brumes​-​sinistres

Garmfrost4.12.2020
Zdroj: CD, 6-panelový digipak / promo od vydavatele
Posloucháno na: mini věž
VERDIKT: Crépuscule d'Hiver hrají medieval black metal, což představuje středověké nápěvy, lidové nápěvy v melodiích a kupodivu i přes veškeré melodie i syrový black metal staré školy. Zatím není všechno úplně bez chyby a geniální, nahrávka však přesto nezní vůbec špatně.

Francouzský label Les Acteurs de l'Ombre Productions nás letos zásobuje graficky velice příjemnými realizacemi. Hudebně všechny tak nádherné nejsou, ale je to kus od kusu. Najdou se mezi nimi i učiněné skvosty stejně jako průměrnosti. A jak se to má s recenzovaným debutem rovněž francouzského sólo projektu Crépuscule d'Hiver? Par​-​delà noireglaces et brumes​-​sinistres je dílo multiinstrumentalisty, slyšícího na přezdívku Stuurm. Crépuscule d'Hiver vydávající label označuje jako medieval black metal, což představuje středověké nápěvy, lidové nápěvy v melodiích a kupodivu i přes veškeré melodie i syrový black metal staré školy.

 

crepuscule

 

Ještě se zastavím u grafiky a vůbec provedení šesti panelového digipaku a poutavého dvanácti stránkového bookletu. Vedle textů ve francouzštině (nerozumím ani slovu) v bookletu najdeme působivé kresby skvěle doprovázející atmosféru díla. Takže kdo nerozumí tak jako já, udělá si obrázek, o čem to asi je. Stuurm je sice výhradní autor, hraje na kytaru a klávesy, celou desku nazpíval, ale obklopil se několika hosty, kteří mu pomohli jeho ideu dorazit do konce. Nejvýraznější vklad má zřejmě N.K.L.S., který album nabubnoval a zhostil se také baskytary. Ostatní hosté, z nichž znám pouze dva členy Aorlhac, přispěli různými akustickými kytarami nebo sbory.

 

Odrazuje mě naprosto přepálená stopáž čítající takřka sedmdesát minut rozdělených do sedmi skladeb. Délka jednotlivých kompozic není plně využita, a tak se často pouze natahuje a vatuje. Osekání některých míst by albu určitě prospělo. Skladeb je na albu celkem sedm. Z toho první a předposlední jsou čistě instrumentální. Motivy se často opakují, nebo se navzájem připomínají, až vzniká dojem, že se stále jedná o tu stejnou věc. Ty dravější části naopak nabízí jímavější dojmy. Dobrou melodii Stuurm umí napsat. Často jsem se přistihl, že si klepu do rytmu a zpívám spolu s chorály. Ač podobné spolky nevyhledávám vlastně vůbec, Crépuscule d'Hiver si nevedou zas tak zle. Největší strach jsem měl z titulní věci s její dvaceti minutovou délkou. V ní se nakonec děje víc, než ve zbytku nahrávky. Občasný dojem slepených motivů střídajících se s nápěvy a takřka oslavnou atmosférou završuje vskutku dlouhohrající album vskutku bohatě.

 

Ani po zvukové stránce si Crépuscule d'Hiver ostudu nedělají. Ano, syntezátory a flétničky znějí krapet uměle, ale u tohohle stylu mi to nevadí. Tedy ne tolik. Kytary bzučí, jak se na black sluší a patří. Zpěv je vytažený asi na svůj styl poměrně dost, ale Stuurmovo skřehotání je natolik dobré, že hlasitost v klidu přejdeme. Sbory si hlavní tvůrce naštěstí nepustil k tělu a jsou slyšet kdesi za ním a pod ním. Což však nevadí. Hlavní roli mají kytary, zpěvy a syntezátory. A také nasamplované přírodní zvuky jako třeba řehtání koní.

 

 

Par​-​delà noireglaces et brumes​-​sinistres je start, jaký by si přál nejeden interpret. Díru do světa Crépuscule d'Hiver s albem zatím neudělají. Těch různých ale a proto album obsahuje zbytečně dost. Nicméně mě i přes jisté nedostatky baví vlastně docela dost. Jen netuším, zda se mi k němu bude chtít vracet.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky