Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Crosses - EP2

CrossesEP2

Victimer3.10.2012
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Druhá várka CROSSES hravě dostihuje tu první a znovu vyvolává ceněný prožitek na úrovni.

Sdružení elektronických křížů Moreno - Lopez - Doom jsem obelstil až teprve nedávno, vlastně souměrně s vydáním jejich druhého EP. Samozřejmě nejdříve upoutala mou pozornost ona sbírka jmen, pak jsem se shlédl i v hudebnu, neb mu byl prorokován dominantně elektronický materiál. A ten já, v rámci jemných odboček mimo můj hlavní záběr, velice vítám. Styl jakým si pánové ve svém projektu libují, mě nadchl. A že bych přišel přímo s křížkem po funuse, toho bych se nebál. CROSSES přece fungují od loňska, na bázi vzájemné radosti z tvoření a mimo lukrativní smlouvy a nadstandartní výdělky. To vše z akce jménem CROSSES cítím a sympatizuji s tím.

 

Několik dnů jsme věnoval poslechu obou EPek a ujednotil si názor, že druhá řada křížů mě fascinuje o krapet intenzivněji. Nedovolil bych si ovšem tlumočit pocit, že je kvalitnější, protože v tomto ohledu skutečně záleží na málu a momentální benevolenci každého z nás. Kvalitativně se ovšem pohybujeme docela vysoko v obou případech. Dvojka je i přes svou krátkou stopáž pestrou plackou. Rozmanitě vtíravě a nevtíravě popovou. To si přeložte jak chcete. Moreno, kterého jsem v počátcích Deftones považoval za vokálního nýmanda, srdceryvně pěje, bez jakékoliv známky zakolísání. Jeho výpadky slyšitelné ze živých záznamů domovské kapely jsou dávno minulostí, tohle je pan zpěvák.

 

crosses

 

Jsme v roce 2012 a ti z vás, kteří jsou zastánci pohdlnosti a dostupnosti a které hřeje věčné pokušení, nechť zahájí hru na klikanou a minialbum si stáhnou přímo z webu kapely. Čeká vás profesionálně zvládnutý elektro rock, s hitovým potenciálem a přitom naprosto nezávadným. A kdo zná některé z Morenových oblíbených koní, ani se nemůže způsobu hraní CROSSES podivovat. Atmosféricky silné a poutavé kompozice, daleké promptně vyvolaného kýče. Nic složitého, ovšem plné pokušení. Tohle stojí za pozornost, i přes možnou neznalost protagonistů. Hlavu nahoru a vydejte se ke křížům.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Wagi / 9.7.23 18:16

Nastal čas se posunout, vývoj....... to jsou takový fráze, že bych někoho nakopal do prdky :)) V podstatě tady máme novou kapelu od doby Withering Illusions and Desolation až po Only the Wind Remembers... Samotnej To Lay like Old Ashes byl už odklon :D každopádně mám rád jejich první alba, ten zbytek už neee at jsem se na comeback těšil, to album jsem slyšel párkrát a hotovo..... Poslouchám kapely protože se mi líbí - po 25 letech jsem došel k názoru že progres je leda k nasrání :D když to hrajou dobře at si to valej - pokud chcete progress a na každým albu poslouchat jinou skupinu najděte si víc různejch žánrů či skupin..... Tohle honění progresu je zhovadilost a důkazem je samotnej fakt, že většina skupin a kapel na scéně a TOPEk v rámci žánrů jsou držáci a jedou si to svoje oproti těmhle hipster recenzentům, kteří si pořád honěj ten svůj progress a vývoj.... To prostě není o tom udělat 20x různejch alb pod 1 skupinou na to jsou vedlejší projekty, jiné skupiny, solovka a většina rozumných umělců to naštěstí chápe.... Tenhle comaback nemá v rámci stylu ani jmnéna význam a to říkám jako člověk, co miloval a miluje Withering Illusions and Desolation a i když jsme zjistili, že původní CDR verze co se stahovala v ČR má takovej zahulenej feeling protože byla z kazety a originální cd je mnohem čistčí :D

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky