Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Cruadalach - Agni - Unveil What

CruadalachAgni - Unveil What's Burning Inside (EP)

Bhut21.2.2011
Zdroj: promo mp3 (320 Kbps)
Posloucháno na: Sony CMT-NEZ3, 2x 10 W
VERDIKT: Klan jménem Cruadalach vpustil do světa další zdařilé dílko. Aktuální počin Agni - Unveil What's Burning Inside ve svých útrobách nese celkem osm povedených tracků. Tři z nich jsou znovu natočené skladby ze staršího dema V rytmu staré krve. Ovšem nyní máme co dočinění s bohatou dávkou melodií, pestrých pasáží, různých nálad a vůbec s velice kvalitním počinem. Fanoušci pohanských věků a folk metalových uskupení by toto dílo neměli jistě vynechat!

Vprostřed těžko prostupných lesů počíná se rodit divoký klan, jehož jméno zní Cruadalach. Tento spolek putuje mezi vesnicemi a vypráví v nich legendy o božstvu a mýty našich předků. Ponechte tedy vyprávět tento soubor i v teple Vašeho domova. Rozhodně neprohloupíte. Klan po sobě do dnešních dnů zanechal dvoje poselství. První z nich nese název V rytmu staré krve a ten druhý momentálně nejaktuálnější dostal do vínku jméno Agni –Unveil What’s Burning Inside. Forma sdělení je více než příjemná. Tito poslové pohanských věků k nám hovoří skrze líbivé melodie a podmanivé tóny svých nástrojů. Není tedy divu, že se jejich oblíbenost celkem značně zvedá. V hudbě posluchač jistě pocítí zapálení a lásku kapely pro dané téma. Tedy mytologii a legendy. Z tónů je dobře znatelný cit, se kterým byla hudba stvořena. Zní doslova přímo od srdce a smysl pro detaily není taktéž vypuzen. Nepřeberné množství melodií utkví jistě dlouho v paměti všech případných posluchačů této velice milé a energické skupiny. Vytkl bych snad jen příliš horlivé hlasové projevy v jistých pasážích v podobě growlingu. Ovšem naproti tomu se zde nachází další možné varianty vokálu. Převážně krásné čisté chorály, což dodává na potřebné síle a razanci. Členové klanu se rozhodli oslovit větší počet lidí, a proto své písně obdařili o anglicky napsané texty, které stojí hned vedle těch krásných českých. Jistě není od věci zmínit se i o obalu, do kterého bylo poslední svědectví Agni zahaleno. Na někoho může působit úsměvně a lehce kýčovitě, pro druhého to však plně koresponduje s obsahem materiálu. Obal zdobí postava vzhlížející k nebesům. Kolem svých rukou má plameny a na svém těle magické symboly. Vše je stylizováno kamsi do lesa, mezi stromy. Osobně mi tento obrázek přijde přehnaně fantastický, ovšem zpracován je do nemalých detailů a velice pěkně. Předešlým počinem V rytmu staré krve se klan jen rozhlédl, zda-li jejich nahrávka někoho zaujme. A to se také stalo. A rozhodli se proto, že tři písně z minulého dema znovu natočí na tuto zbrusu novou placku. A to se již dostávám k detailnějšímu rozebrání celého díla.

Úvod do alba tvoří příjemné intro. Jakoby se z mlhy před Vámi vynořily štíty zelených hor a z jejich tmavých lesů se pojednou začínají ozývat hlasy řvoucí jméno Cruadalach. Toto svolávání klanu nenechává dlouho čekat na účinek. A tak se zanedlouho rozezní v pořadí druhá Occident Sun. Typická folk metalová záležitost. Mění druhy zpěvu, stejně jako své melodie. Parádní folkové vstupy a pasáže, velmi energická píseň. Dále k nám na koni spěchá bohyně Epona. Tento song Pramen Epony, jsme mohli již slyšet na předchozím demu. Nyní se dostalo skladbě nové vizáže s lepším zpracováním po všech stránkách. Pro mě je toto nejlepší skladba z celé desky a dosud i nejlepší kousek od kapely Cruadalach. Výborný refrén, nádherné melodie, český text a krásné téma. Opravdu vynikající pecka! Následující písnička, je opět zpívaná v českém jazyce. Jedná se o věc jménem Vrásčitá. Nádherná balada s úchvatnou atmosférou. Ve svém průběhu pomalu a nevinně přitvrzuje, avšak stále si drží své tempo. Další povedený refrén v kontrastu s nádhernými melodiemi. Dobrý zvrat má píseň v čase přibližně tři minuty dvacet vteřin, kde se dostaneme do ráje melodií. Pětka Heavenly Forge posluchače vytrhne ze snění a vrazí mu do ruky škopek s pěnivým mokem, aby si vzápětí s kapelou zapěl. Tato skladba je značně divoká a energická s chytlavými melodiemi. V šesté Rhythm Of Our Blood se dostaneme do středního tempa s lehkým nábojem nervozity. Tato skladba jest značně pestrá a různorodá, a své detaily vydá teprve až po několika posleších. Veselá písnička. A předposlední track Golden Times, pamětníci jistě poznají. Ano, jedná se o další znovu natočenou skladbu z prvotního dema. Píseň má krásné rozuzlení na začátku skladby, kdy zprvu zní dosti nervozně a napjatě, poté nastoupí nádherná melodie a člověku až přeběhne mráz po zádech nad tou krásou. Pestré pasáže, jimž kraluje úžasný hlavní motiv melodie. Šlapavá a živá skladba. Závěrečná Confession je další a zároveň vlastně poslední znovu natočenou skladbou. Tentokrát však posluchač zaznamená značný rozdíl. Tentokrát máme co dočinění s působivou melancholickou, možná až lehce barokní baladou. Poprvé zde slyšíme ženský hlas, což je nádherný prvek a dokonalé zpestření. Oproti svému prvorozenému bratříčkovi na demu V rytmu staré krve, nezní tentokrát skladba tolik ukvapeně. A v poklidu nechává dojet celé album ku konci. Velice povedená tečka za dosti zdařilým a nadějným počinem.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky