Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Je to už nějaký čas, kdy jsem pochvalně psal o letošní desce Cult of Luna a moje nadšení stále nevyprchává, stále jsem přesvědčen, že jde o jednu z nejlepších desek dosavadní letošní sklizně a v daném žánru o zcela bezkonkurenční počin. Její propracovanost, atmosféra, koncept a promyšlenost vysoce přesahuje kolegy z deprivační branže – jakkoliv muziku za soutěž nepovažuju – a to jsem jich slyšel, no řekněme víc než pár.

Informace o doplňujícím EP „Vertikal II“ mě překvapila. Jednak jsem nic takového nečekal a pak mi jakékoliv další doplnění přišlo zbytečné a v podstatě i nežádoucí, protože na „Vertikal“ je vše, co na něm být má, nic navíc netřeba a dokonce i přidaná skladba na limitované edici mi přijde jaksi nad rámec, nehodí se, nezapadá.

Více jak půlhodinové EP je jiné než dlouhohrající předchůdce, i když pojítka jsou zřejmá a tíživě monumentální atmosféra je zde přítomná rovněž. Jestli „Vertikal“ znamená soustředěný poslech se zatajeným dechem, tak „Vertikal II“ je výdech, poklidný a skoro bych řekl zklidňující. Album zavání experimentováním s vlastním zvukem, s vlastním výrazem a zachycuje kapelu sebejistou a na vrcholu, pro kterou nepředstavuje problém vydat desku, která zdánlivě s ničím zajímavým nepřichází. Nějaký čas jsem zkoušel si představit „Vertikal II“ bez „Vertikal“, jestli dokáže existovat samostatně, fungovat smysluplně a žít svým vlastním životem. Vzdal jsem to, „Vertikal“ tu prostě je a těžko tu desku vytěsnit, ale po pravdě – jsem na pochybách, i když důležité to není.

První tři dlouhé skladby nesou jasný otisk zvuku předchozí desky, jen v nich absentuje překotný vývoj, tlak je stupňován velmi pozvolna, motivy jsou cyklicky opakovány a jednoznačný směr na první pohled chybí. Přesto jsem přesvědčen, že právě nějak takhle má znít následovník dlouhohrajícího opusu, opak by sklouzával do auto-recyklace a pochyby úměrně narůstaly. „Vertikal II“ je prostě jiné a přitom je spojení s „Vertikal“ zřejmé, logické a dávající skladbám potřebný pevný bod pro vlastní rozběh, jasný základ, ze kterého mohou rozvíjet svou vlastní identitu. A ta je naprosto zřejmá, od první chvíle poslechu jde o Cult of Luna.