|
|
||||||||||
Je to už nějaký čas, kdy jsem pochvalně psal o letošní desce Cult of Luna a moje nadšení stále nevyprchává, stále jsem přesvědčen, že jde o jednu z nejlepších desek dosavadní letošní sklizně a v daném žánru o zcela bezkonkurenční počin. Její propracovanost, atmosféra, koncept a promyšlenost vysoce přesahuje kolegy z deprivační branže – jakkoliv muziku za soutěž nepovažuju – a to jsem jich slyšel, no řekněme víc než pár.
Informace o doplňujícím EP „Vertikal II“ mě překvapila. Jednak jsem nic takového nečekal a pak mi jakékoliv další doplnění přišlo zbytečné a v podstatě i nežádoucí, protože na „Vertikal“ je vše, co na něm být má, nic navíc netřeba a dokonce i přidaná skladba na limitované edici mi přijde jaksi nad rámec, nehodí se, nezapadá.
Více jak půlhodinové EP je jiné než dlouhohrající předchůdce, i když pojítka jsou zřejmá a tíživě monumentální atmosféra je zde přítomná rovněž. Jestli „Vertikal“ znamená soustředěný poslech se zatajeným dechem, tak „Vertikal II“ je výdech, poklidný a skoro bych řekl zklidňující. Album zavání experimentováním s vlastním zvukem, s vlastním výrazem a zachycuje kapelu sebejistou a na vrcholu, pro kterou nepředstavuje problém vydat desku, která zdánlivě s ničím zajímavým nepřichází. Nějaký čas jsem zkoušel si představit „Vertikal II“ bez „Vertikal“, jestli dokáže existovat samostatně, fungovat smysluplně a žít svým vlastním životem. Vzdal jsem to, „Vertikal“ tu prostě je a těžko tu desku vytěsnit, ale po pravdě – jsem na pochybách, i když důležité to není.
První tři dlouhé skladby nesou jasný otisk zvuku předchozí desky, jen v nich absentuje překotný vývoj, tlak je stupňován velmi pozvolna, motivy jsou cyklicky opakovány a jednoznačný směr na první pohled chybí. Přesto jsem přesvědčen, že právě nějak takhle má znít následovník dlouhohrajícího opusu, opak by sklouzával do auto-recyklace a pochyby úměrně narůstaly. „Vertikal II“ je prostě jiné a přitom je spojení s „Vertikal“ zřejmé, logické a dávající skladbám potřebný pevný bod pro vlastní rozběh, jasný základ, ze kterého mohou rozvíjet svou vlastní identitu. A ta je naprosto zřejmá, od první chvíle poslechu jde o Cult of Luna.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Indie Recordings
Vydáno:Září 2013
Žánr:post hardcore / electronica
Johannes Persson - kytary, zpěv
Magnus Lindberg - perkuse
Erik Olofsson - kytary
Andreas Johansson - baskytara
Thomas Hedlund - bicí, perkuse
Anders Teglund - klávesy, samply
Fredrik Kihlberg - kytary, zpěv
1. O R O
2. Light chaser
3. Shun the mask
4. Vicarious redemption (Justin K. Broadrick remix)
Scáth Na Deithe
The Dirge of Endless Mourning
Slovenské podzemní vydavatelství hlásí několik přírustků ve svém katalogu. Jak je zvykem, jde o kazetová vydání a týká se projektů Kurvik 19, DSM-IV-T...
14.1.2021Australská senzace Voyager předělala po svém song This Boy's In Love od elektronického dua The Presents. Na výsledek se můžete podívat ZDE.
14.1.2021Už to bylo na spadnutí a teď je to oficiální. Disharmony, elektronická formace z Bratislavy během března pošle ven své nové album Resonance. Na uvolně...
13.1.2021K 15. výročí fungování vytvořila kapela Welicoruss téměr dvou a půlhodinový film mapující její historii. Dokument nazvaný 15 Years of Madness máte k d...
13.1.2021K titulní skladbě Stínohrad zveřejnila kapela Braunchodla nový videoklip, který najdete na TOMTO odkazu. Pokud by zaujalo a zatoužili byste po celé na...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.