|
|
||||||||||
Jakkoliv se tváří nové dílo progresivních CYNIC mírumilovně a snadno poslouchatelně, musím přiznat barvu, že mi dalo pěkně zabrat. Každý týden vidím tuto desku v jiném světle. Což jistě znamená, že není tuctovou záležitostí a je třeba prokousávat se libými tóny i pod povrchem. V podstatě tak bych mohl definovat můj celkový přístup k diskografii CYNIC po celou dobu funkčnosti i odpočinku. „Focus“ jsem tenkrát samozřejmě jako správný metloš odmítl s odporem "cože to je za podivnost", jako i na jejich žánrové souputníky Aheist nebo Pestilence s chutí zapomněl a po letech opět oprášil a prožil. V podstatě jako každý druhý.
Jejich návratové album „Traced in Air“ jsem uctíval, ale s dalšími „ípíčky“ mě opět omrzeli. Proto jsem značně na rozpacích očekával, v jakém duchu se bude „Kindly Bent to Free Us“ nacházet. Prvotní bohapusté nadšení vystřídal kyselý úsměv a ten se opět postupně rozněžnil. Tolik tedy k mým pocitům, které jsou stejně nepodstatné jakožto neobjektivní pohled podivného patrona.
Představovat kapelu asi nemá smyslu, neb je to světoznámá legenda progresivního či technického death metalu (minulost) a recenze na jejich alba jsou snad ve všech médiích. Co tedy přináší „Kindly Bent To Free Us“ dle mého názoru? Určitý vývoj je citelný směrem k větší melodičnosti, nenávratné ztrátě growlu i lehké změně rukopisu směrem k větší rafinovanosti. Vokály Paula Masvidala tradičně nepředstavují absolutně žádné umění, ale spíš levnější doprovod. Vezmeme-li v úvahu virtuózní umění trojice, je na pováženou, nechtějí-li přibírat žádnou novou posilu do kapely, že neabsentují pěveckou linku úplně. Nicméně přiznávám, že když pominu fakt hudební nadřazenosti, zpěvy nejsou špatné, byť se nesou v jiné atmosféře než zbytek.
Psychedelicky vzdušné broukání háže CYNIC do sfér Porcupine Tree, což není špatné, ale výsledek je lehce rozhozený. O to větší chválu můžu pět jak na strunné nástroje, tak na fenomenální bicí páně Reinerta. Zaslechl jsem výhrady k vytažené base (viď Jirko), ale já si ji právě tak užívám. Navíc Sean Malone hraje i na - mě neznámý- nástroj Chapman Stick, který je jakýmsi spojením basy s kytarou. Když jsem se na něj zaměřil, užasl jsem nad pestrou škálou možností, které jsou dané jak strunami basovými, tak právě kytarovými. S historie a googlu už vím, že to byl a je běžný nástroj artové či progresivní scény, takže obohacen o nové poznatky vychutnávám bohatosti tónů přelívajících se na vlnách jazzu a psychedelie v rockovém hávu.
Stejně tak druhý (první) strunný mistr Masvidal nijak nepřehrává a vyšumělé retro, které na nás vyčuhuje zpoza rohu, tak dostává hezky nový barevný kabátek. A tím pak posouvá vyznění CYNIC do odlišných vod, aniž by nebylo znát, s kým máte tu čest. Přestože postrádám ono geniální fluidum z minulosti, je třeba vytáhnout právě skladatelské a aranžérské umění, v němž cítíte nejen zkušené muzikanty, ale hlavně nehynoucí nadšence, kteří nalezli hluboké vody inspirací a neutopených múz. Čtyřicetiminutová sbírka písní pak roste před očima, aby se pak (nemáte-li náladu) opět změnila v šeď.
Jsem na vážkách v hodnocení „Kindly Bent To Free Us“. Jak jsem předeslal, jedná se o desku náročnou, byť se na první dojem může zdát lehoučká jako pírko. Hodně záleží i na vašem rozpoložení, jak ji přijmete. O hudebním mistrovství není třeba polemizovat, to je lahůdkoidní realita. Spíš asi leckoho zarazí hladkost pojetí a zároveň jakási šedivá aura kolem. Jakkoliv se zdá pozitivně založená, na radostné trylkování zapomeňte, byť se smutku vyhýbá. Tolik k mojí disharmonické reakci na nové album technických atmosfériků CYNIC.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
-krusty- / 13.4.14 16:59odpovědět
Ta basa je jedna z nejlépe zahraných a zaranžovaných co je za posledních x let ke slyšení... Až se divím že toho Maloneho není nikde jinde víc slyšet..... Těžká jízda! Ad Masvidalův hlásek: no jo, no..... chápu výhrady!
Ruadek / 12.4.14 19:50odpovědět
Snažil jsem se ale nebere mě to a souhlasím - ten zpěv mě štve též, je jedním z faktorů, který nepřekousnu.
Garmfrost / 12.4.14 18:19odpovědět
Hudebně tam teda Wilsona taky necítím, jen lehce tím kňouráním. Nebýt toho zpěvu, kterej mě štve furt stejně jako dřív, nemám moc výhrad. Byť je to retro jako poleno. :) Vychutnávám si ty rytmický legrácky a ta basa, ta basa :)
-krusty- / 11.4.14 20:22odpovědět
Já tam pořád ne a ne cítit toho Wilsona. Připadá mi, že čerpají z vlastní minulosti a hutně to rozvíjí...
Jirka D. / 11.4.14 20:10odpovědět
Noví Cynic mi přijdou povedení, oproti některým předchozím prostocvikům je novinka ucelenější, muzikálnost převládá nad snahou exhibovat. A hlavně z té kapely cítím snahu se stále někam posouvat, hledat, třeba i narážet nebo se inspirovat u S. Wilsona, ale pohyb tam je. A to se dneska nevidí často.
Venca / 3.6.14 18:48odpovědět
Exhibice Cynic ´udělala´, já neslyším jediný zádrhel a důvod se nad čímkoliv podivovat. Rozhodně logický a nepřeslechnutelný posun. Možná je vše opravdu jen víc "uklizené" a "učesané", to ale rozhodně v tomto případě nevede k devalvaci.
Label:Season of Mist
Vydáno:Únor 2014
Žánr:prog metal / rock / jazz fusion
Paul Masvidal - zpěvy, kytary
Sean Reinert - bicí, klávesy
Sean Malone - basa, chapman stick
1. True Hallucination Speak
2. The Lion's Roar
3. Kindly Bent to Free Us
4. Infinite Shapes
5. Moon Heart Sun Head
6. Gitanjali
7. Holy Fallout
8. Endlessly Bountiful
Abysmal Grief
Funeral Cult Of Personality
Myrath
Legacy
Mhnunrrn
Orh Oxctsasavxixtibi
Paradise Lost
Medusa
Peste Noire
Peste Noire
Blut Aus Nord
777 - Sect(s)
Vesicant
Shadows of Cleansing Iron
A Life Divided
Passenger
Manon Meurt
Manon Meurt
Marilyn Manson
Heaven Upside Down
Depths Above
Ex Nihilo
17. května vyjde páté řadové album pražských retropsychedeliků pojmenované Weird In A Weird Way. Křest proběhne 24.5. v Praze (Kasárna Karlín) a den n...
24.4.2024Psychedeličtí prog/blackers Hail Spirit Noir vydají 28. června u Agonia Records své páté dlouhohrající album, pojmenované Fossil Gardens. V současné c...
21.4.2024Pražské metalové vydavatelství a čím dál aktivnější nakladatelství MetalGate ohlašuje další knižní titul, kterým se na konci dubna stane kniha americk...
18.4.2024Hanging Garden streamují své live EP Citylight Sessions, které vychází u Agonia Records. Na koncert mrkněte na TOMHLE odkazu.
18.4.2024Ze svého nadcházejícího alba Cutting the Throat of God, které vyjde 14. června na Debemur Morti, zveřejnili Ulcerate nový singl To Flow Through Ashen ...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.