|
|
||||||||||

Žďárskou kapelu D.O.P. jsem svého času viděl živě v jednom malém klubu a dojmy o kapele, která dokonale maskuje svoje schopnosti, jsou asi to jediné, co mi z celé akce zbylo. O to překvapivěji na mě teď působí už ne zcela aktuální, ale přesto pořád poslední album, které se do análů sice významně nezapíše, ale rozhodně překonává moje minimální až nulové očekávání.
Hodně syrový mix ostře řezané kytary, pragmaticky vedených bicích, jednoduché baskytary a nasraného vokálu asi nejvíc připomíná tvorbu Debustrolu. Celé album spojuje naprostá jednoduchost - zvuk ořezaný (a samozřejmě dost komprimovaný) až na kost, minimální používání efektů na kytaře, minimální instrumentální nápaditost, jednoduchá rytmika, jednoduchá kompozice, jednotný směr skladeb. Ze všeho je naopak cítit upřímná snaha hrát nikoliv komplikovaně, ale především upřímně a uvěřitelně, a pokud k uspokojení z alba vede nějaká cesta, tak právě tato. Vedle dlouhé řady kapel, při jejichž poslechu je mi trapně a stále se ohlížím přes rameno, jestli mě náhodou někdo nevidí a nemyslí si něco o tom, že už jsem se zbláznil docela, je album „Ve jménu míru“ především o vyjádření postoje – ke světu, ke společnosti, k dění kolem nás – a volba výrazových prostředků je skromná možná proto, že to prostě stačí. Jinak řečeno upřímnosti kapely věřím a vedle všech hvězdiček metalu, které dříve protest-žánr metal předělaly na trapný cirkus, mi je snaha D.O.P. nemálo sympatická.

Přiznám se, že jsem nepochopil název alba, když texty jsou obsahově především revoltou proti všemu možnému, zatínají se vám u nich pěsti a jejichž přednes je nasraný štěkot, mimochodem skvěle podaný. Zmíněná jednoduchost je samozřejmě podstatou i textů, ale právě tuhle přímost lze v duchu výše napsaného považovat minimálně za sympatickou. Netvrdím, že by práce s češtinou (ano, češtinou!) byla na kdovíjaké úrovni (navíc s několika prohřešky proti dobrým mravům mluvnice), ale opět – vedle velké většiny anglických textů tuzemských kapel, které přeložíte a vzápětí papír s poznámkami raději hodíte do koše, aby snad někdo nezačal přemýšlet o jejich hlouposti, je tahle přímočará kritika minimálně důstojným obrazem toho, že protestsong ještě nevymřel.
Pro vyváženost argumentace je samozřejmě nutné přiznat, že hráčské i kompoziční kvality kapely jsou na slabé úrovni, kytara je rytmicky řezaná až primitivně jednoduše (mimochodem jsem přesvědčen, že druhý kytarista by mohl výrazně prospět), řídce se vyskytující kytarová sóla vytváří dojem spíše pokusu o ně, bicí jsou zahrané na té nezbytně nutné úrovni a baskytara jakbysmet. Obdobně nevýrazný dojem zanechává i struktura skladeb, z nichž kdybyste vystřihnuli vokální stopu, zbude jedna dlouhá, nijak se neměnící kompozice. Kapela je nejsilnějí v přímočarých momentech, náznaky melodiky ve zpěvu nebo v instrumentaci nedopadají kdovíjak, ale je jich naštěstí minimum (s velkou výjimkou skladby "D.O.P.", protože ta společně s "Zůstali jsme sami"se povedla hodně). Edice CDčka je punkově jednoduchá a s obsahem dokonale spolupracuje.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Pavel / 4.10.15 17:25odpovědět
Jsou perfektní , nepotřebuji kecy okolo , prostě mne oslovili v množství muziky na Bandzone.
Label:Cecek records
Vydáno:Říjen 2012
Žánr:groove / thrash metal
Martin - bicí, řev
Vlasta - baskytara, řev
Jirka - kytara
1. Intro
2. Ve jménu míru
3. Za pravdu
4. Ve lži
5. Můj bůh
6. D.O.P.
7. Zůstali jsme sami
8. Katana
9. Láska jako zbraň
10. Odveta
11. Sufokace
12. Šepot
13. Epitaf
14. Outro

Me And That Man
Songs Of Love And Death

Mark Lanegan
Somebody's Knocking

Lurk
Kaldera

Echoes Of Eon
Immensity

Europe
War of Kings

Insect Ark
The Vanishing

Pervy Perkin
Totem

Vanessa
Antidotum

Délirant
Thoughteater

Semai / Togleraq
Between Two Worlds

Insect Ark
Raw Blood Singing
Deus Deceptor je nová melo-deathmetalová banda ze severu Finska, které 15. ledna vyjde debutové album Eternal Eclipse. Stane se tak pod labelem Invers...
20.11.2026Deathmetaloví filozofové Contrarian jsou zpět se svým šestým studiovým počinem – Escaping Depravity. Album vychází 27. listopadu u labelu Willowtip.
19.11.2026Nejnovější videoklip z alba My Heart Has No Home od domácí kapeloy Awrizis je ke skladbě Chiroptera. Klik SEM.
19.11.2026Hlásí se Björn ze Stockholmu a jeho atmo-blackový projekt Isvidd, a to s nově vydaným singlem Scars of a Thousand Lakes. Poslech ZDE.
19.11.2026V pátek 27. listopadu se v pražském klubu Subzero potkají dvě kapely, které posouvají hranice současného kytarového experimentu a těžkotonážní psyched...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.