|
|
||||||||||
Žďárskou kapelu D.O.P. jsem svého času viděl živě v jednom malém klubu a dojmy o kapele, která dokonale maskuje svoje schopnosti, jsou asi to jediné, co mi z celé akce zbylo. O to překvapivěji na mě teď působí už ne zcela aktuální, ale přesto pořád poslední album, které se do análů sice významně nezapíše, ale rozhodně překonává moje minimální až nulové očekávání.
Hodně syrový mix ostře řezané kytary, pragmaticky vedených bicích, jednoduché baskytary a nasraného vokálu asi nejvíc připomíná tvorbu Debustrolu. Celé album spojuje naprostá jednoduchost - zvuk ořezaný (a samozřejmě dost komprimovaný) až na kost, minimální používání efektů na kytaře, minimální instrumentální nápaditost, jednoduchá rytmika, jednoduchá kompozice, jednotný směr skladeb. Ze všeho je naopak cítit upřímná snaha hrát nikoliv komplikovaně, ale především upřímně a uvěřitelně, a pokud k uspokojení z alba vede nějaká cesta, tak právě tato. Vedle dlouhé řady kapel, při jejichž poslechu je mi trapně a stále se ohlížím přes rameno, jestli mě náhodou někdo nevidí a nemyslí si něco o tom, že už jsem se zbláznil docela, je album „Ve jménu míru“ především o vyjádření postoje – ke světu, ke společnosti, k dění kolem nás – a volba výrazových prostředků je skromná možná proto, že to prostě stačí. Jinak řečeno upřímnosti kapely věřím a vedle všech hvězdiček metalu, které dříve protest-žánr metal předělaly na trapný cirkus, mi je snaha D.O.P. nemálo sympatická.
Přiznám se, že jsem nepochopil název alba, když texty jsou obsahově především revoltou proti všemu možnému, zatínají se vám u nich pěsti a jejichž přednes je nasraný štěkot, mimochodem skvěle podaný. Zmíněná jednoduchost je samozřejmě podstatou i textů, ale právě tuhle přímost lze v duchu výše napsaného považovat minimálně za sympatickou. Netvrdím, že by práce s češtinou (ano, češtinou!) byla na kdovíjaké úrovni (navíc s několika prohřešky proti dobrým mravům mluvnice), ale opět – vedle velké většiny anglických textů tuzemských kapel, které přeložíte a vzápětí papír s poznámkami raději hodíte do koše, aby snad někdo nezačal přemýšlet o jejich hlouposti, je tahle přímočará kritika minimálně důstojným obrazem toho, že protestsong ještě nevymřel.
Pro vyváženost argumentace je samozřejmě nutné přiznat, že hráčské i kompoziční kvality kapely jsou na slabé úrovni, kytara je rytmicky řezaná až primitivně jednoduše (mimochodem jsem přesvědčen, že druhý kytarista by mohl výrazně prospět), řídce se vyskytující kytarová sóla vytváří dojem spíše pokusu o ně, bicí jsou zahrané na té nezbytně nutné úrovni a baskytara jakbysmet. Obdobně nevýrazný dojem zanechává i struktura skladeb, z nichž kdybyste vystřihnuli vokální stopu, zbude jedna dlouhá, nijak se neměnící kompozice. Kapela je nejsilnějí v přímočarých momentech, náznaky melodiky ve zpěvu nebo v instrumentaci nedopadají kdovíjak, ale je jich naštěstí minimum (s velkou výjimkou skladby "D.O.P.", protože ta společně s "Zůstali jsme sami"se povedla hodně). Edice CDčka je punkově jednoduchá a s obsahem dokonale spolupracuje.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Pavel / 4.10.15 17:25odpovědět
Jsou perfektní , nepotřebuji kecy okolo , prostě mne oslovili v množství muziky na Bandzone.
Label:Cecek records
Vydáno:Říjen 2012
Žánr:groove / thrash metal
Martin - bicí, řev
Vlasta - baskytara, řev
Jirka - kytara
1. Intro
2. Ve jménu míru
3. Za pravdu
4. Ve lži
5. Můj bůh
6. D.O.P.
7. Zůstali jsme sami
8. Katana
9. Láska jako zbraň
10. Odveta
11. Sufokace
12. Šepot
13. Epitaf
14. Outro
Odraedir
Troll's Cave (EP)
Darkthrone
Old Star
Hranice Abyss
Aphagy (EP)
Cruadalach
Lead - Not Follow
Dynasty Of Darkness
Empire Of Pain
Cannibal Corpse
A Skeletal Domain
The Temple
Forevermourn
Damian Dalla Torre
Happy Floating
Bangladeafy
Narcopaloma
Amenra
De Doorn
La Mer
Tetrahedra
Francouzská náladovka Alcest zveřejnila nový singl s názvem Flamme Jumelle, ke kterému vznikl i videoklip. Skladba se objeví na chystaném albu Les Cha...
26.4.2024Nová deska The Way Forward kapely Black Tusk je aktuálně celá k poslechu, klikejte SEM.
24.4.202417. května vyjde páté řadové album pražských retropsychedeliků pojmenované Weird In A Weird Way. Křest proběhne 24. 5. v Praze (Kasárna Karlín) a den ...
24.4.2024Psychedeličtí prog/blackers Hail Spirit Noir vydají 28. června u Agonia Records své páté dlouhohrající album, pojmenované Fossil Gardens. V současné c...
21.4.2024Pražské metalové vydavatelství a čím dál aktivnější nakladatelství MetalGate ohlašuje další knižní titul, kterým se na konci dubna stane kniha americk...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.