Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Tak tahle banda Australanů mě svého času dostávala opravdu velmi hodně. Zpočátku to znělo jen jako zajímavá alternativně-rocková placka, ale časem jsem si prostě navykl a už jsem se v tom koupal den co den. Kluci mají zvláštní kouzlo naprosté chytlavosti, až podlézavé hitovosti a kouzlí silné melodie.

ALTERNATIVNOST

Přestože je to prvotřídně melodické a má to jasný tah na bránu, stále se drží ve svých mantinelech a zní dostatečně syrově,  aby se to nezařadilo do rádiového kolotoče šestákových hitů. Co skladba, to nějaká jiná nápaditá linka a řvoucí kytary hoblované až na kost kloubní běloby.
 
ENERGIE

Vlastně celá první polovina alba je jedna velká vlna hybného toku. Žádná dlouhá intra, žádné koncepční vysvětlování a zdržování. V tomto případě by to bylo jen na škodu. Hudba tepe od prvního okamžiku a já vřele doporučuji tuto bandu poslouchat opravdu hlasitě. Za všechny ostatní skladby, co se týká energických dávek a gradace, vyzdvihuji This Long Hour jako jasného favorita. Skladba napíná, převaluje se a vyčkává a pak kope, skáče a rozjede se jako lokomotiva. Takoví Muse ve svých dravých počátcích třetího alba Absolution.  

STÁLE SE NĚCO DĚJE

Ano, je to tak. Když už máme zesíleno na maximální únosnou mez a stepují nám bubínky, obklopí nás vesmír plný zvuků. Rocková sestava s jedním syntenzátorem, co tepe kdesi u země společně s baskytarou a jinak nic navíc. Ani jediná nadstavba líbivosti, orchestrace, prostě nic. Hravé a úderné kytary jsou tu vlastně tím vším, co tu dostává největší porci prostoru.
 
KOMPOZICE

Všechno je to výborně složené,  nic se zbytečně samo nevykrádá a neopakuje, ač se frčí podle podobné šablony od startu do cíle. Je to temné, udržuje si to v sobě potřebné napětí a díky hráčskému umění propojenému v symbióze s hráčským uměním všechno velmi přitažlivé a atraktivní. Má to nějaké slabiny? Prozatím bych viděl, že nemá. Debut je absolutní nářez, obsahuje přesně namixovanou porci hitovosti a dravosti. Má to výtečný zvuk (na dobrých sluchátkách oceníte nejvíce) a produkci. Obal alba taktéž na výbornou. Prozatím nemám na co nadávat, jsem ale zvědav na album číslo dvě. Hodně jim podobných alternativců do toho začne házet smyčce, ztratí energii a veškerý materiál nějak vyšumí. Dead Letter Circus doufám nebudou ten případ.