Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Dead Melodies / Zenjungle - Anthropocene

Dead Melodies / ZenjungleAnthropocene

Symptom30.9.2020
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC / Creative GigaWorks T40 / Beyerdynamic DT 770 PRO 32 Ohm
VERDIKT: Bezmála hodinová hudební studie na téma jednotvárnosti, která má svou hloubku, pokud ji tam chcete vidět.

Umění má a mělo by mít mnoho podob, to je jisté. Na druhou stranu, zhruba od šedesátých let minulého století, kdy italský umělec Piero Manzoni přišel s nápadem výkalů v plechovce (Merda d'artista, česky Umělcovo hovno), lze při troše obratnosti proslavit a prodat prakticky cokoli. Je to možná až příliš přísný příměr, ale realita posluchače je nekompromisní a zpravidla se omezuje na dva hlavní faktory: líbí a nelíbí. Váhá-li posluchač, hodnotí slovem "nevím" a tím je ve zkratce řečen i můj vlastní postoj k této prapodivné desce.

 

Přes veškeré pochopení žánru, který nemá pevně stanovená pravidla hry a mnohdy i cíleně působí jako stojaté vody, se zde až příliš často utápím v bezbřehé nudě. Jednotícím prvkem dvaapadesátiminutové plochy je syntetické nekonečno s občasnými oázami kreativních nápadů. Přitom nástrojové obsazení je poměrně pestré a klamně budí příslib velké jízdy. Struny, dechy a terénní nahrávky promlouvají nerozvitými větami a nejeví touhu konat bohatýrské skutky. Snad jen ty dechy, jmenovitě tenorsaxofon a altklarinet, propůjčují některým pasážím svůdné jazzové křivky.

 

Jednotlivé skladby budí dojem pudovosti a těžko v nich vysledovat nějaký vzorec, což je vlastně v pořádku. Úkolem desky je vyprávět příběh, vtáhnout posluchače do mlžného závoje a přinutit ho poddat se tajemným příběhům z nejtemnějších zákoutí myslí tvůrčího dua Tom Moore a Phil Gardelis. Jako kulisa k práci i přemýšlení funguje deska dobře a díky svému univerzálnímu vyznění umožňuje spatřovat za notami jakýkoli příběh o křižovatkách lidských tragédií. Pojmout za úkol průzkum možností spojení ambientu s prvky dronu, noisu a jazzu je čin zasloužilý, ne však ojedinělý. Hodnocení takového díla je pak na složité povídání, poněvadž z větší části je to o atmosféře, kterou duch nahrávky vzbuzuje a co to s vámi vnitřně dělá. Což v mém případě není mnoho…

 

Takhle traktovat by šlo donekonečna, pojďme raději k závěrečnému zhodnocení. Deska Anthropocene je v podání poměrně ambiciózního spojení dvou zajímavých postav současné kinematografické hudební scény zbytečně zasukovaná v jedné poloze a z mého pohledu jí chybí více dějových zvratů. Dílu nelze upřít kvalitní technické zpracování a netřeba snad dodávat, že mastering a ilustrace, připravené s péčí Simona Heatha z Atrium Carceri, dodávají výsledku na poctivosti. No, na naději už dávno došlo a z tohoto boje odcházím nezasažen, snad příště.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky