Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Der Märtyrer - Der Märtyrer (EP)

Der MärtyrerDer Märtyrer (EP)

Victimer15.9.2025
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: notebook / minivěž / phone / TV
VERDIKT: Krátká načernalá průmyslová krasojízda má čtyři zastávky. Všechny na drogách.

Chladno a zataženo. Minimálně co se týká počasí, je prostředí francouzského projektu Der Märtyrer vybaveno touto strohou předpovědí. Můžeme ještě dodat špatnou viditelnost na cestě hromadou přerušených potrubí. Der Märtyrer je černotou napěchovaný industrial metal, surový a odcizený. Dostatečně zvrácený průmyslový válec na emoce.

 


Ty jsou staženy na minimum, i když během produkce tohoto EPka občas přeskočí jiskra. Jsme ve Francii, takže je v tom i jistá poťouchlost. Taneční kreace spláchnuté hustým dusavým prasopalem. Někde na pomezí Blacklodge a Combichrist, s kusem satanistické plechařiny Mysticum v erbu a EBM projektily jako ochranným zbarvením.


Je to krátká, ostrá jízda nevábným okolím, jehož míra hnusoty dráždí. Co chvíli se chce vyskočit z tepla domova právě do této futuristicky zhmožděné představy, jak vybalancovat špínu a studené ostří. Der Märtyrer je na začátku své cesty. Dělá to dobře, velmi dobře. I přesto, že taky často vyvolá tvorbu dřívějšího interpreta, třeba z těch, které jsem jmenoval výše.


Tohle EP je první nástřel. Vědomá industriální pulsující destrukce, která má své parametry. Hustá hmota, ve které tkví blackmetalová choře osvícená duše zdrogovaného exota, stejně jako taneční hlukařina toho samého jedince. Drogy jsou špatné, áno? V tomto případě a k tvorbě takto surového materiálu ale asi ideální. K tomu je potřeba experimentovat se svým psyché a když už nefetovat, tak aspoň chlastat ligu. Nebo zvládat obojí.

 


Der Märtyrer nabízí krátké, nemocné představení. Všechny čtyři skladby ale splňují kritéria správně extrémního industriálního dobrodružství. Sundej si optiku, bude se bouchat. Sundej ze sebe tu masku, která ti lže do hlavy, že je všechno v pořádku a záhy se dostaví i radost ze života. Nic z toho. Je to peklo, zmar, pevné soukolí. Radši dělej, že hovíš bordelu a bezvýchodnosti. Bude to líp vypadat. Zkusil jsem to a za mě dobrý.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky