Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Slovenská dvojka Ryby - Headdreamer platí za staré známé tváře blikotající v hologramech elektronické hudby. Tvorba dISHARMONY by se dala nazvat promítáním atmosférických projekcí, do kterých zlověstně vstupují neutěšeně upravené vokály a temná strana galaktických dálek proměnující se v EBM údernost a někdy až industriální krabatění se v těsných prostorách tovární ruiny. A ani osmdesátkové elektronice úplně neodzvonilo. Zvukový soundtrack, který dISHARMONY tvoří, je směsicí pocitů i hudebních stylů, něco na způsob dobra i zla. Tam, kde andělé odvážně slétají blíž pozemské realitě nasát něco lidskosti, někde tam se pohybují dISHARMONY a snaží se tyto proměny nálad zachytit. Dlužno dodat, že docela vkusně.

Rozpor mezi klidem a napětím, světlem a tmou a obrácenými póly duše i vesmíru, je vyjádřen skrze remixy, povětšinou blízkých a spřátelených interpretů a v neposlední řadě také vlastních skladeb. Hodinové pásmo elektronické hudby pramení v IDM bezstarostnosti, aby nahrávka svým prosvětlením jen kontrastovala pocitům, jež mají k utěšené realitě vzletnosti jen velmi daleko. Toto spojení se "Cloned II" vine jako nitka po celou jeho hrací dobu. Tak nějak po svém...

Abychom albu nezůstali nic dlužni, trochu si jej rozebereme, protože některé věci zkrátka stojí za to zmínit. Vlastní skladby jako "Subtronic", úvodní "Blackpointer", nebo třeba "Retrospect", jsou doplněny novými verzemi skladeb projektů jako Fractional, Framework nebo Polygon. Osobně se obracím hlavně ke sklíčenějším a celkově ponuřejším věcem, což docela pěkně splňuje třetí skladba "May God be With You" a proto je mou nejvěrnější přítelkyní na albu. dISHARMONY se daří držet album v jedné rovině, nic zbytečně nevybočuje do té míry, aby to kazilo charakter nahrávky. Vlny vnímání jsou rozprostřeny po celé ploše "Cloned II" do stejné úrovně a jen tak jemně se nechávají otáčet, bez zlomyslných překračování hranic. Jsou tu sice i místa, které mi příliš nevoní a někdy je sprostě vynechám a je pravda, že pozornost občas sklouzne jinam a některé motivy vyšumí a nezaujmou. Přesto tento zvukový seriál vzájemných protikladů má na to oslovit a nabízí solidní paletu elektroniky.

Musím uznat, že mne tahle sbírka neživých rytmů a umělých scenérií svým způsobem baví a její společnost čas od času vyhledávám. Právě pro její zdánlivý klid měnící se v nepěkné výjevy, vždyť život sám dnes funguje na podobné bázi. Klid je nám příliš vzdálený, než abychom k němu měli úplnou důvěru. Pro elektronické demokraty, kterým nevadí tma okolí a její občasné zapuzení optimističtějším tónem, je nová kolekce dISHARMONY jako dělaná. Disharmonie nálad, která doprovází slibnou harmonii prožitku.