|
|
||||||||||
"It'll be surprising to a lot of people because we experimented with a lot of things differently, vocally and musically… Someone told us that it almost sounds like if you're entering a cathedral and you find a spaceship inside. It's a strange combination of sounds that are really difficult to describe."
Devátá studiovka Italů Lacuna Coil byla provázena velkými slovy a člověk opět přesně nevěděl, co má vlastně očekávat. Že bych zrovna zažíval pocity propojení kosmické lodě v rozměrných prostorách katedrály, si nemyslím, že ale kapela zraje jako víno, to bych uznal mohl. Lepší příklad: postupem času, desku od desky, je materiál temnější a tvrdší. Muzika zní dospěleji, syrověji a zabývá se dospělejšími tématy a koncepty. Tématy posledních řadovek byly drogy a stavy mysli, zkoumání toho, kam až lze zajít. A současný výklad slova „anima“ je „duše“, dohromady tedy něco jako temná strana duše. Muzika tomu odpovídá a tou se dnes budeme zabývat.
Současná muzika Italů Lacuna Coil je proti tomu, čím začali v devadesátkách, o hodně jinde. A dokonce o hodně jinde i než jejich tvorba cca 10 let nazpět. Návrat byl postupný, desku od desky to všechno hutnělo a nabíralo obrátky. Kapela jako by konečně našla to, v čem je dobrá. Dělat výborné písničky, ve kterých funguje syrová temnota v kontrastu s andělským hlasem Cristiny. Jenže ono to tady není jenom o jednom, ale o dvou hlasech a zde to právě současnou deskou dospělo ke svému pomyslnému vrcholu. Andrea naplno předvádí rozsah svého projevu a jeho mocný řev a growl, to je pastva pro uši. Marco Coti Zelati, hlavní skladatelský mozek kapely, tohle všechno podpořil pořádně hrubou strukturou a vyzněním skladeb. Jaký je tedy celkový dojem ze současných Lacuna Coil?
Na Black Anima dospěli do stavu, kdy řežou kytarami do všech stran, bicí jsou rychlejší a údernější. Zvonivá basa je ne nepodobná „obchodní značce“ zvuku Korn a speciálně na Black Anima má hodně zajímavé aranže. Když k tomu přidám ještě zcela nové hlasové polohy obou pěvců (Cristina umí hodně zašlápnout pedál pod podlahu) a industriální nádech některých kompozic, mám tu jednu z nejlepších desek minulého roku. Že to nelze udělit kapele, která je už 20 let na scéně? Naopak, tohle je ukázkový příklad vývoje, který má smysl. Lacuna se transformovala do syrového metalu, který se tu ale promenáduje v krajkovém spodním prádle a cení zoubky od krve.
Black Anima je plna bolesti, hledání sebe sama. Její textové metafory mluví o hledání nějakého východiska, ztracené víry, kombinuje italštinu i angličtinu v jeden tvar. Za všechen tématický textový celek (ne koncepční, tou deska není) mi stačí jediná drobná citace:
„Cosa ne rimane della mia anima nera?“
Lacuna Coil nahrála v minulém roce pravděpodobně jakýsi milník, který už nikdy nemusí překročit. Jejich muzika je obrovsky baví, jak jsem mohl na turné mezi poslední a předposlední deskou vidět naživo. Je v nich nádherná energie, tohle se u nich nikdy nezměnilo. Dvojice pěvců táhne celý tento kolotoč imaginace a dravého metalu doslova koňskou silou. S Black Anima, zdá se, nepoleví ani do budoucna. Slabinou desky může pro někoho být přílišná stylizace, která už je asi trochu přepálenější (členové působí jako kombinace šamanství a andělů v jednom těle). Co tedy říci závěrem? Prostě jen to, že tohle se (opět) povedlo a že Lacuna opět překvapila. Od tématiky psychiatrických zařízení z minulé desky se posunuli přímo k otázkám nemocné duše, což je vlastně logické pokračování. Zda se příště objevíme zakopáni pod zemí, v ústech hlínu a červy, to bych nechal na delší zimní večery a opět na samotné kapele. V jejich podání by to mohla být docela sranda.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Century Media Records
Vydáno:Říjen 2019
Žánr:progressive / gothic metal
Marco Coti Zelati - baskytara, klávesy
Cristina Scabbia - zpěv
Andrea Ferro - zpěv
Diego Cavallotti - kytara
Richard Meiz - bicí
1 Anima Nera
2 Sword of Anger
3 Reckless
4 Layers of Time
5 Apocalypse
6 Now Or Never
7 Under the Surface
8 Veneficium
9 The End Is All I Can See
10 Save Me
11 Black Anima
Lacuna Coil
Dark Adrenaline
Lacuna Coil
Delirium
Lacuna Coil
Broken Crown Halo
Rotting Christ
The Heretics
Aleš Brichta Project
Anebo taky datel
Cruachan
Blood for the Blood God
Decoherence
System I
Ragnarok
Non Debellicata
Rara Avis
The Portrait
Ordo Inferus
Invictus et Aeternus
Robert Plant / Alison Krauss
Raise The Roof
Dříve avizované album Total polských post/blackers Entropia vychází 17. března na Agonia Records.
6.2.2023V březnu vyjde finským melancholikům Hanging Garden nové album The Garden. Mrkněte na klip se skladbou The Fireside, coby ochutnávku z připravované no...
2.2.2023Festival Enter The Eternal Fire pozvolna roste a stejnou měrou odtajňuje soupisku velice zajímavých jmen, která se na volyňském podiu ukážou. Studujte...
1.2.2023Během února a na začátku března proběhne malé tour slovenské kapely Ramchat, která jím představí novou desku Krveľ. Rozpis zastávek máte níže, detaily...
1.2.2023První vlaštovka od nové domácí post-hardcore formace asVra se jmenuje Sebeclam a k poslechu je ZDE.
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.