Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Divided - Light Will Shine

DividedLight Will Shine

Symptom31.3.2025
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC / Beyerdynamic DT 770 PRO
VERDIKT: Stylaři z Belgie uvádějí emocionální směs syrové uhlazenosti.

Těžký úděl hudebníka vykřesat ze sedmi základních tónů nějakou novou nebo alespoň inovativní hudební formu je starý jako hudba samotná a v této době, kdy vše objevené je objeveno, nezbývá než doufat. Smutná zpráva je, že Light Will Shine nepřináší nic nového kromě určité osobitosti v míchání pestré směsi žánrů. Skladby obsahují všechny očekávané elementy z kategorií post-hardcore, sludge a spol. v sebevědomé instrumentaci se slušným nazvučením.

 

Debutní album belgické čtveřice možná neudělá díru do světa, ale na každý pád příjemně zahraje do noty všem oddaným konzumentům daného stylu. Hudební a vokální složka má dobré vyvážení, tonalita nástrojů je přirozená s jasně vymezeným místem. Zkreslené kytary jsou možná lehce křiklavější ve vyšších středech, ale proč ne. Oceňuji, že baskytara není jen v bookletu a je jasně čitelná i uchem. Kapela vrství, střídá polohy, složitost nahrazuje intenzitou a evidentně si zakládá na rozmanitosti vokálu, který je co do priority zamíchaný nad hudbu.

 

Oddychová mezihra Kattestraat připomíná intermezza od Deafheaven z růžového alba Sunbather (2013); malý melodický motiv ve smyčce a navrch porce ruchů s hlasy. Následující The Vicious Loop přitáhne smyčku razance a minimálně v první třetině přísně diktuje. Zároveň při zvolnění do melodických pasáží mírně drhne o strop vokálního maxima v čistých zpěvech, které balancují na hraně přijatelného výkonu pro nás běžné sluchaře. Osvědčený princip z kuchařky nu-metalových kapel, nahroublý hlas do jemného akordu, zde pokulhává za o parník lepší screamo polohou.

 

Šestka The City Slowly Undresses je alternativnější kousek, kde nic není špatně. Úvodní klavír s ohnutými tóny a frekvenčně hnutá akustická kytara přispívají k zastřené atmosféře mrholení v šeřícím se městě. Nakřápnutý hlas plní funkci pomyslné třešinky na dortu. V šesti minutách se toho odehraje tolik, že další poslech je nevyhnutelný. S prohlášením, že kapela stvrzuje pověst jedné z nejzajímavějších nových kapel na evropské alternativní scéně bych byl opatrný, ale promo texty už takové z podstaty věci bývají.

 

První dlouhohrající album zkušeně vmístilo čistou branku a čeká na jásot davů. Většina hudební složky je koherentní s dobře napsanými party, co do sebe na těsno zaklapnou. Tu a tam se vyskytnou trochu rozklížené okamžiky, kdy se hudební myšlenka jakoby štěpí do více směrů a není jasné, jde-li o efekt nebo defekt kompozice, ale vem to čert. Porce osmi skladeb si žádá osmačtyřicet minut vašeho času a rozhodně to není čas promarněný.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jirka D. / 30.5.17 8:02

S Muchou to mám tak, že mě bavila první deska kromě skladby Ježíš. Bohužel právě ta se chytla a bohužel právě tím směrem (tedy směrem laciné sprosté zábavy ... a klidně mě považujte za suchopárného moralistického idiota) se Mucha vydala v mnohem větší míře na další desce (třeba Kamil). Na novém albu si dokážu užít tak polovinu věcí v čele s dobře udělanou satirou (až parodií) Láska, kde Mucha ale využívá úplně stejné postupy jako ty, které zesměšňuje. Přijatelné skladby jsou snad ještě Hipster, Schmutzige Madchen, s trochou tolerance Nána. Robert a David je blbost, Pan Píča je trapnost v tom duchu, jak píšu v úvodu - prostě za hranou. Pak už mi to přijde jako předělávání jiných interpretů na trochu jiné texty, což je zábava k táboráku po deseti pivech, ale na regulérní desku mi to přijde tak nějak málo. Mucha bohužel klesá hlouběji do bláta vulgárního folku a ani ta šikovná kapela kolem ní to není schopná zachránit. Škoda.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky