Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Dreaming Death - Sinister Minister (EP)

Dreaming DeathSinister Minister (EP)

Garmfrost24.12.2024
Zdroj: CD / promo od vydavatele
Posloucháno na: Pioneer PDS602, Pioneer A339, Elac EL60
VERDIKT: Sinister Minister je bez debat plné dobrého řemesla i srdce. A také uvěřitelného extrému, který postupně ze scény ruku v ruce s věkem, nebo vkusem, mizí.

Milovníkům starého dobrého mixu deathu s thrashem, jaký se hrál v dobách největšího rozmachu extrémních stylů, by debutové EP Sinister Minister australského projektu Dreaming Death mohlo přinést příjemný zážitek. Každá nota, každý ťukanec, je zde zahrán s láskou a poctivostí. Bez toho, že by se pánové Pahl Hodgson a Ross Duncan ztratili ve vzpomínkách. Nedrnkají na nostalgickou strunu, ale podařilo se jim přetavit old school do současné doby bez patosu a upachtěnosti. Ostatně, co jiného také očekávat od borců stojícím za Beyond Mortal Dreams (psali jsme) nebo Oath of Damnation.

 

Projekt Dreaming Death vznikl k poctě deathu a thrashe přelomu 80. a 90. let. Brutální jízdu umocňují frenetické perkusoidní bicí divočárny Matta „Skitze“ Sanderse, známého např. z Deströyer 666, Damaged nebo aktuálně z Diabolic Rites. Jeho hra je mocná. Je úderná a neskutečně živelná. K tomu si přimyslete typický rukopis a zvuk Hodgsonovy hry, který spolu s basákem Rossem Duncanem tvoří sehranou dvojici, a obrázek o tom, co se zde předkládá, může být hotový.

 

sinisterminister

 

Sinister Minister v zelených barvách (obal i vnitřek je laděn do brčálově zelené) láká i stylovým logem, které přečtete pouze obeznámeni s obsahem. Oko potěší i front cover, na kterém já osobně vidím něco mezi dračím klubkem a Lovecraftovským monstrem. Autorem obou je Matt „Skitz“ Sanders. Album se v periodách natáčelo mezi lety 2021 až 2023 v Grain Studio, kde nahrávali i Beyond Mortal Dreams. Zvuk Sinister Minister prozrazuje i bez přiložených informací. Natolik je díky rukopisu Pahla Hodgsona a jeho vkusu jednoduše identifikovatelný. Což samozřejmě není na škodu. Jen nahrávce ubírá na překvapení a samostatnosti. Pisateli této recenze ovšem zvuk dělá velkou radost a nemá s ním sebemenší problém.

 

Co vlastně Sinister Minister, vycházející pod značkou tuzemského labelu Lavadome Productions, nabízí krom už výše vyjmenovaných indicií? Pět energických a výbušných songů. Pět atmosférických songů plných dobře nariffovaných kytar, pumpující basy a vskutku pestré rytmiky. Právě rytmika činí z alba skvělý zážitek. Pamětníkům jistě na mysli vytanou stylové legendy a ikony jako zcela od boku střílené legendy – Incubus, Master, Death nebo Sodom. Netvrdím, že Dreaming Death kohokoliv ze jmenovaných citují. Spíše jsem vyjasnil hranice a pozice.

 

Album otevře výborný flák With the Blessing of the Death, který byl pro tuto úlohu vybrán více než vhodně. Je to však až druhý zásek Corpse Flayer, který zaujme každou svou vteřinou. Jsou to mocné vibrace, luxusně zvrácené sólové výlevy, co z něj činí skvost. Nábrókarstafur - The Coin And The Rune připomene svým naturelem Beyond Mortal Dreams. Tedy ozvěny brutálních emocí s černou aurou. Skladba je, stejně jako ostatní, tempově nevyhraněná, umí upalovat jako čarodějnice na hranici nebo se válí v záhrobním marastu. Kouzlí neskutečnou náladu, seká hlavy a láká divochy do mosh pitu… Posluchače umí pěkně rozdivočit. V závěru songu jsem si pro změnu vzpomněl na starou dobrou Sepulturu.

 

Necrospell opět mixuje extrém s extrémem. Heh! Pahl má rád časté střídání tempa a umí to řádně zaranžovat. Skladba se zcela přirozeně přelévá mezi sypanicemi a doomovou temnotou. Mezi slokami pasírují mysl zběsilá sóla, která na thrashové hoblovačce v klidu navazují a obohacují je. Závěr nahrávky patří titulnímu songu. Po valivém úvodu se vracíme do řádných rubanic a zběsilých vyhrávek. Skladbě ovšem dominuje střední tempo a neskutečná síla, pod jejíž tíhou vám upadne hlava, jak s ní budete mlátit do rytmu.

 

 

Ortodoxní fanoušci, milovníci starých pořádků a festovních řezničin bez příkras budou nadšeni. Naopak ti, co holdují spíše vývoji, slamu nebo technice budou spokojeni asi méně. Z Dreaming Death doslova sálá nadšení, s kterým tvoří, hrají a nahrávají a krutá energie. Sinister Minister je bez debat plné dobrého řemesla i srdce. A také uvěřitelného extrému, který postupně ze scény ruku v ruce s věkem, nebo vkusem, mizí.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Lomikar / 3.3.23 12:08

Hodnotím tu desku jako zástupce žánru, se kterým jinak nemám problém, nehodnotím ji v rámci vývoje kapely. To dělají všichni ostatní, takže to není úplně třeba. Já vím, že to není u takhle zavedených značek typický úhel pohledu, ale když jsem nad tím přemýšlel, tak mi nepřišel jako nerelevantní. Tohle je jejich první album, které jsem slyšel celé, nešel jsem do něj se záští, ta se ve mně vybudovala až během jeho poslechu. Bellamyho vokál jsem věděl, že mi bude asi vadit, ale nečekal jsem jak moc. Mohlo to překvapit na obě strany. Na kritiku některých postupů samozřejmě není pozdě nikdy. Píseň Liberation má primárně ten problém, že se sice tváří členitě a rozvinutě, ale ve skutečnosti se dá odhadnout její vývoj několik vteřin dopředu, protože je to fakt jenom pastiš a ten song prostě nefunguje sám o sobě. Chtěl bych nabídnout smířlivější odpověď, ale prostě to nejde. Samozřejmě si nemyslím, že komu se to líbí, by se měl zabít nebo tak něco. Leda trochu ublížit možná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky