Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Dysangelium (GER) - Exxekratus (EP)

Dysangelium (GER)Exxekratus (EP)

Garmfrost25.2.2025
Zdroj: mp3 / promo od vydavatele
Posloucháno na: phone, Marshall Major IV
VERDIKT: Exxekratus v diskografii Dysangelium stojí plně samostatně a plnohodnotně.

Němečtí blackers Dysangelium se od prvního dema Exordium vykazují jasným rukopisem. Svým počinům od dema až po aktuální EP Exxektratus dodávají punc jedinečnosti, díky které je jasně identifikovatelný. Jedním z faktorů může být prakticky neměnná sestava. To samozřejmě nic neznamená. Jsou smečky, které spolu hrají třicet let, a styl mění desku od desky. Abych se v tom dál nemotal, přiznejme Dysangelium jak se říká – dar od bohů. Basák Cruor je v kapele pár let, na tvůrčí chemii evidentně vliv nemá, ale nedá se říct, že by styl v ničem neobohacoval. Basa není ve skladbách Exxekratus pouze doplňkovou ozdobou, ale to ve svém vyprávění předbíhám…

 

dysangelium

 

Pět let studiové pauzy není při pohledu na diskografii pro Dysangelium nic výjimečného. Řekneme si, že čtyři skladby za takovou dobu jsou nic moc. Podotýkám, že Exxekratus je sice EP, ale dlouhé bezmála dvacet minut. Exxekratus se od předchozí Death Leading zdánlivě neliší. Jak jsem psal, rukopis je daný. Skladby jsou však ošetřeny důraznější produkcí, jsou poněkud extrémnější a konkrétnější. Jsou přímočaré a správným způsobem divoké. Jedovaté kytary se proplétají v rafinovaných propletencích. Líbí se mi prostorové bicí, obdivuju místy až punkový vliv. Šílené jsou uřvané vokály nejen hlavního vokalisty Sektarista 0, ale také doprovodného ukřičence, bubeníka A.N.L.

 

Albu dominují dva manifesty – úvodní Of the Burning Throne a třetí Whispering Knives. Obzvláště první jmenovaná umí zaseknout drápy do nebohé mysli řádnou silou. Svůj naturel podává posluchači jako řádnou facku. Občasné zpomalení rychlým pasážím dodává na pružnosti. Whispering Knives se zpočátku plazí a v mlhách ztrácí, ale po chvíli se vrací k mrskání nepřipraveného vnímání. Trachea je zdivočelou kruťárnou na duši. To nejhorší nakonec. Skladba Delirious Transcendence byla složena pro Thánatos Áskesis, ale pro potřeby délky vinylu se tam nedostala. Nyní však přišel její čas. Je hmatatelně odlišná. Po všech stranách pochmurnější, ale také méně detailní song uhrančivě čarující zlé vize.

 

Extrémní styl Exxekratus a Dysangelium samotných není bezhlavým bordelem. Instrumentální i tvůrčí zdatnost a hlavně tvůrčí dobrý vkus ovládá strohost a jasně řečenou brutalitu. Dysangelium podřizují své skladby nervnímu vypětí. Jsou palčivě naléhavé. Můžete do sytosti vychutnávat chytlavé nápady a hrubiánskou náladu, která ve vás může vyvolat pěknou obludu. Podle dostupných informací je Exxekratus předzvěstí třetího dlouhohrajícího alba. Jásejme tedy, volejme hurá, zatím si ale užívejme výborného minidíla Exxekratus, které stojí v diskografii Dysangelium plně samostatně a plnohodnotně.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Wagi / 9.7.23 18:16

Nastal čas se posunout, vývoj....... to jsou takový fráze, že bych někoho nakopal do prdky :)) V podstatě tady máme novou kapelu od doby Withering Illusions and Desolation až po Only the Wind Remembers... Samotnej To Lay like Old Ashes byl už odklon :D každopádně mám rád jejich první alba, ten zbytek už neee at jsem se na comeback těšil, to album jsem slyšel párkrát a hotovo..... Poslouchám kapely protože se mi líbí - po 25 letech jsem došel k názoru že progres je leda k nasrání :D když to hrajou dobře at si to valej - pokud chcete progress a na každým albu poslouchat jinou skupinu najděte si víc různejch žánrů či skupin..... Tohle honění progresu je zhovadilost a důkazem je samotnej fakt, že většina skupin a kapel na scéně a TOPEk v rámci žánrů jsou držáci a jedou si to svoje oproti těmhle hipster recenzentům, kteří si pořád honěj ten svůj progress a vývoj.... To prostě není o tom udělat 20x různejch alb pod 1 skupinou na to jsou vedlejší projekty, jiné skupiny, solovka a většina rozumných umělců to naštěstí chápe.... Tenhle comaback nemá v rámci stylu ani jmnéna význam a to říkám jako člověk, co miloval a miluje Withering Illusions and Desolation a i když jsme zjistili, že původní CDR verze co se stahovala v ČR má takovej zahulenej feeling protože byla z kazety a originální cd je mnohem čistčí :D

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky