Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Pro dnešek se přesuneme do království za La Manchským průlivem a konkrétně do Winchestru, kde od přelomu desetiletky funguje kapela Echoes, která letos v březnu vydala svou první dlouhohrající desku. Na své si přijdou příznivci post rockových horizontů a emočně vypjatého zpěvu, což zavání jistou trendovostí až laciností a – bohužel – ona ta produkce Echoes trendová je celkem dost.

Pokud si představíte typické součástky podobných žánrů, v základu tvořené posloupností především na kytarách založených momentů (které kdosi výstižně popsal jako „před bouří“, „bouře“ a „po bouři“), vytvoříte si dost jasnou představu o tom, jak muzika Echoes funguje. Kapela beze zbytku přejímá zažité standardy a přemýšlení nad možnými cestami vývoje nechává jiným, čímž sice sama sebe diskvalifikuje z role žánrových tahounů, ale i dobře odvedené řemeslo může mít svou váhu a důstojnost.

A ona ta deska jistou váhu má. Kytarové party jsou napsány slušně a vygradovány až za horizont, umí se pohybovat v mezích slušnosti a ctít dobrý mrav. Bicí nijak nepřekvapují, albu dávají pevnou půdu pod nohama, ale jejich role je bez debat vedlejší. Samostatnou kapitolou je vypjatý a emocemi nabušený řev Joshui Thurbina, který se snaží možná až moc okatě strefit do projevu Shane Ochsnera (jemuž osobně věřím každé slovo), ale ze kterého často cítím spíš patos a přepjatost, což jde možná ruku v ruce s textovým obsahem. Vše slepeno dohromady drží tvar a formu, sice bez nápaditějších změn v průběhu desky, ale rovněž bez výraznějších propadů a výkyvů.

Z pohledu originality si netroufám tvrdit, že by šlo o zřejmé kopírování jednoho interpreta (i když třeba Amíci Hands napadnou nejednoho z vás), spíš mám dojem jakéhosi žánrového kompilátu inspirovaného dobovou módou a napsaného podle příruček vytvořených jinými. „The Pursuit“ pak ve výsledku působí sice poslouchatelně a technicky v pohodě, ale bohužel naprosto bezpohlavně a bez jakéhokoliv vlastního otisku. Bude to znít možná nevesele, ale o většině dnešní nadprodukce by šlo napsat v podstatě totéž.