Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Eine Kleine Bang Bang - Hands Of Blood (EP)

Eine Kleine Bang BangHands Of Blood (EP)

David15.3.2012
Zdroj: CD
Posloucháno na: Yamaha AX-490, Yamaha CDX-480, Beyerdynamic DT 770 PRO 250 Ohm
VERDIKT: Ačkoliv níže uvedené cancy mohou působit na nic netušícího a problému neznalého čtenáře lehce negativním a odrazujícím dojmem, Eine Kleine přesto disponují nemalým tvůrčím potenciálem, jehož rozkvět v působivější a originálnější kompozice prosté rušivých příznaků dětských nemocí rozhodně nemusí být jen utopickou touhou psychicky vyšinutého recenzenta. Rád se nechám překvapit...

Debutové EP západočeské partičky s poněkud poťouchlým názvem Eine Kleine Bang Bang mi do rukou doputovalo již v době, kdy třeskuté mrazy krutě vládly a souboj o modré kontejnery na papírový odpad byl právě v plném proudu, tudíž času na detailní hloubkovou analýzu a rozpitvávání kvalit, či nekvalit této, co do stopáže, velmi úsporné nahrávky se mému sluchovému ústrojí dostalo vskutku přehršel. Mno, není tedy již déle proč a nač otálet. Krvavá náruč netrpělivě čeká…

Jako nosný stavební kámen, celkem bytelných a poctivě uplácaných základů, na nichž se Eine Kleine rozhodli vystavět obranou pevnost, pánové zvolili stále velmi dobře se prodávající horninu metal-corového původu, tedy směsici nerostů pojmenovaných v dobách teprve nedávno minulých. Jelikož jsem v tomto ohledu příznivcem spíče tradičních materiálů, fundované porovnání s pravými mistry protentokrát ponechám raději na povolanějších a řemesla znalejších, nicméně i přes mé nepříliš rozsáhlé vzdělání a zkušenosti mohu s klidným a čistým svědomím označit počáteční stavební fázi za obstojnou a fortelnou. Rychlopalné bicí, hutné kytarové dvojspřežení podporované hned duem hóódně nazlobených křiklounů, kteří se ovšem nebojí chvilkami poněkud sesadit z nastoleného trendu rozkopávání kolemstojících popelnic, fakování zpropadeně zfakovaného světa a ukázat se i ve světle o poznání přístupnějším, i když v těchto, byť lehce obohacujících, momentech poněkud ztrácí pevnou půdu pod nohama a jejich přednes vyznívá o poznání méně přesvědčivě, slušný standard, bezpodmínečně nutný k úspěšnému zdolání fáze následné, tedy vytvoření vlastního originálního útvaru, jenž se bude alespoň v mezích našeho malého pozemku uprostřed Evropy vymykat zažitým a všeobecně známým šablonám, byl bez větších problémů splněn… 

 

EKBB


Bohužel materiál, jenž Eine Kleine dokázali rozparcelovat na celkem 8 značně sporých chlívečků, se k mé lítosti vstříc čerstvým a neoposlouchaným sférám zrovna dvakrát nežene, hoši se rozhodli příliš neriskovat a setrvat v mantinelech již výše řečených základních postupů, a tak finální podoba jejich hrádečku se do kresby okolní krajiny vpíjí tempem rychlejším, než by bylo zdrávo. Eine Kleine vytvořili namísto respekt navozujícího, majestátně čnícího sídla, pouhý shluk unifikovaných paneláků lišící se maximálně barvou fasády strojovny výtahu, což nutně nemusí znamenat průšvih, nebo důvod pro vzetí noh na ramena a pelášení stovky kilometrů od panelového království směr Miroslavova země. I těch několik málo minut nazlobeného bušení s nesmělými výlety kamsi do revíru SOAD a decentních pokusů o neočekávané zlomy a přechody ve struktuře skladeb, či letmé naznačení melodických linek, má něco do sebe, ovšem vyšší, jak průměrné hodnocení si dle mého názoru přesto nezaslouží…


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Honza / 25.11.18 16:10

Ty jo, tak můj oblíbenec Paul Barker vydal nový Lead into Gold... No, vždycky jsem ho měl rád, kromě Ala zásadní člověk v Ministry. Po jeho odchovu 2003 se Ministry zhoršili (dočasně). Starý Lead into gold se mi líbí, stejně tak Paulovo projekt Flowering blight, ale už jsem to neposlouchal léta (zaímco Ministry de fakto denně). Paul byl součást skupiny USSA, což mi nebavilo, slušný songy ale byly na Paulově kolekci Fix this. No a The sun behind the sun? Ještě to nemám až tak naposlouchaný, ale už na začátku mi zarazily poměrně archaický postupy a téměř absence kytary. Deska mi celkově připadá kvalitní, super bubny a baskytara (jak jinak), ale za vysloveně skvělej song považuju jen titulní věc, jinak je to v pohodě, ale nenadchne mě to... V porovnání s poslední deskou MInistry Amerikkkant je Sun behind the sun v jiném stylu, v něčem i lepší, ale celkově horší. Pro mě tím pádem vedou Ministry i bez Paula, protože Al vydal od Paulova odchodu 6 alb Ministry, z nichž by se dala vybrat celá řada výborných songů. Ale co mě v poslední době hodně zajímá, je, že se kluci znovu zkamarádili a plánujou spolu po 15 letech psát novou muziku. Což je už léta můj sen. Al jako hlavní skladatel a Paul jako intelektuál v pozadí, kterej vytváří zajímavý zvuk a přidává do Ministry svým skladatelským vkladem takovou citovější atmosféru. No a jeho baskytara, to nemá konkurenci, hlavně na Filth pig a Dark spoon. Ale jako solitér mě Paul vysloveně nepřesvědčil, taky ten jeho nevýraznej vokál celou desku neutáhne. A ta staře znějící elektronika? Asi by byla v pohodě, kdyby tam bylo ještě něco navíc...

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky