Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Einherjer - North Star

EinherjerNorth Star

Michal Z20.9.2021
Zdroj: Flac
Posloucháno na: FiiO X1, FiiO E06, Beyerdynamic DT770 PRO 250 Ohm
VERDIKT: North Star není nejlepším albem souboru, ani převratným, natož průkopnickým. Co však jistě je? Je dobré. Smysluplně nese zástavu hrdého nepodbízivého viking metalu. Po dlouhé době nastražené kvalitě sedám na lep a jsem schopný si hudbu užívat. Dřívější despekt a nechutenství poslouchat Einherjer jsou pryč. Oceňuji i to, že se chlapi drží pevně v okruhu své kovadliny a stále razí svoji vizi, byť již notně omlácenou a patinovanou časem.

Albem Norrøn jsem Einherjer pasoval na mé osobní přední bojovníky viking metalu. Uhranuli mě. Pak láska a vliv opadal, až do obyčejné stereotypní šedi. Jaký vztah se mi podaří utvořit nyní s nahrávkou North Star? Prvotní dojmy spojené s předsudky mě zanechaly chladným. Způsobený smutek mě však neodradil od podrobnějších ponorů, které napomohly k růstu kladných bodů a proměnu ve vnímání nahrávky.

 

Masivní sound mě přenáší do vikingské kovárny, kde se kuje ocel podle prastarých norem a generačních zkušeností. Frekvence jednotlivých tepů je na tyto mistry vskutku rychlá a dává na vědomí, že je potřeba pohnout s výrobními úkony, neb nepřítel se blíží. Ostří musí být chladné ve chvíli střetu. A vskutku se to těmto matadorům po letech marného broušení břitů konečně povedlo a ukovali něco méně omšelého. Než si stihnu celou bohatou bitevní vřavu užít, je po ní.

 

 

 

V protikladu ke zběsilému bitevnímu poli, kde na první vítěznou ránu není mnoho času, vystavují dále Einherjer svoje typické dusavé pochody, kde už kovou a žhaví železo dle svých tradic klidu a rozvahy. Vystavují řemeslo hodné šlachovitých mistrů, kteří kují zkušeností, bez nutnosti propočítávat intenzitu a trajektorii úderů. Tentokrát svůj kov legují kvalitou a slušnými nápady. Hlubokotažné rytmy jsou kořeněny nadmírou slušivých melodií a rozličných kytarových trylků. Pochodový rytmus, léta souborem pěstěný, dostává také prostor. To bylo na minulých albech obousměrnou jízdenkou do šedi a průměru, ale aktuálně se hudebníkům docela daří vybalancovat svoji obvyklou všednost a lehce ji nadnést do výšin stravitelnosti a neotřelosti. Klasický Einherjer, ale nyní s důslednějším budováním nálad a se špetkou přidané hodnoty nad obyčejností.

 

V delších skladbách se vyplatí pozorovat práci s rychlostmi a budovatelské tendence na náladách a emocích, které houstnou spolu s masivním zvukem nahrávky. Rozmanitost alba s ohledem na manévrovací prostor stylu souboru je vcelku pestrá a kapela se snaží zacházet do všech koutů své ryzí stylové obory. Přiznávám, občas se nechám uspat jejich typickou dusavou skladbou a někdy se i nudím obložen silnými matracemi známého výraziva. Majestát a přirozená velkolepost Einherjer však z limbu spolehlivě vytrhávají.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky