Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Enslaved - In Times

EnslavedIn Times

Victimer24.3.2015
Zdroj: flac / mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC / JVC UX-H330
VERDIKT: Enslaved listující vlastní kronikou, slyšící jak ozvěny starodávných časů, tak rockové přelety skrze vesmírné dálavy. Enslaved-self album, album o duši kapely. Kompaktní, kreativní, povedené.

Probírat se časy Enslaved, to je činnost, která má svou úroveň. Od hymnických výjevů starých vikingských bohů a jejich majestátně vedené hrdosti, přes experimenty s psychedelií, se starým dobrým hard rockem a atmosférickou vizi art rockera, rozverně si hrajícího se soškou dřevěného symbolu dávné minulosti. A jsme rázem na začátku, vše je propojeno, kruh se uzavřel. Za poslední (minimálně čtyři alba) se Enslaved usadili a bylo snadné je vnímat a ještě snadnější kritizovat za ztrátu invence a momentu překvapení. Ano, vypadalo to, že je skutečně pryč, ačkoliv předešlá deska "RIITIIR" jasně naznačila, že bát se šedé budoucnosti není úplně na místě. A novinka "In Times" tohle beze zbytku potvrzuje. Jak jsem říkal, a říkají to sami Enslaved, kruh se uzavřel.

 

V okamžiku, kdy byla představena první píseň nového alba (Thurisaz Dreaming), jsem nabyl dojmu, že kapela nehledí a otáčí kormidlem svého korábu ve směru dřevní minulosti, epického hudlování z paluby a porážení hutných kmenů na břehu chladného moře. Samozřejmě ve slušivějším brnění a s větším rozhledem kolem sebe. Stejně mě ale zamrzelo, že to bude takto jednoduché. Kolik takových kapel se točí přes rameno a natahuje ruku s prosíkem a nostalgickou slzou v oku. Ale nechme toho, nakonec šlo jen o zbytečné spekulace a snůšku mělkých pocitů. Novinka "In Times" je všechno možné, jenom ne revival pohled na sama sebe. Jde o víc, jde o definování duše Enslaved.

 

 

Časy Enslaved nejsou sečteny, jsou ve výborné kondici. Pokud první skladba ještě neřekne mnoho a tváří se jako typický Enslaved produkt posledních let, bigbítová dvojka "Building with Fire" jde cestou nádherných Larsenových vokálů a i když i ona umí hodit do obličeje hrst studené severské hlíny, jde o nejchytlavější věc, jakou kdy Enslaved nahráli. Třetí skladba "One Thousand Years of Rain" pak krásně dokumentuje, kým Enslaved skutečně jsou a čím vším si prošli. Tisíc let deště nám znovu představí rozjetého Grutleho v postoji hrozicí máničky, která se naparuje, koulí očima a plive pod nohy nejeden poctivý kemr metalové sounáležitosti. Za stálého deště dojde i na ohníčkové zpěvy vyvolávající pradávné doby a když se blacková kytara octne v prog rockových schématech současnosti, nezbývá než uznale vydechnout. Symbolické to splynutí.

 

Další pokračování alba volí rafinovanější postup, kde už není tolik prostoru na líbivé přehrávání elementů ve skvělé formě hrajících Vikingů, ale obrací se spíš do sebe a rozplétá nové příběhy méně přístupným výrazem. Ovšem až dojde ke správnému uchopení, jde znovu o výrazně libovou záležitost s mnoha novými a neotřelými nápady. Enslaved na nové desce nezapomínají ani na dny příští a napínají svá zvídavá tykadla až k zarudlému slunci (výborný závěr Daylight). Pokud mělo být nové album o definici pravého nitra kapely, tak se Enslaved skutečně vyznamenali, více momentálně nelze chtít.

 

http://www.echoes-zine.cz/files/editor/Victimer/enslaved15.jpg

 

"In Times" je deskou o spojení starých, současných Enslaved, ale také o Enslaved otevřených novým možnostem, o pravé esenci jejich hudby. Chtělo by se říci, nic překvapivého, ale s tím se nelze smířit. Pokud se Enslaved v období alb "Vertebrae" a  "Axioma Ethica Odini" zdáli být na zenitu svých sil a vypadalo to, že vše podstatné už sdělili, následující deska "RIITIIR" posunula poněkud předvídatelnou kapelu zase směrem svěžejší záležitosti, která má příliš daleko k sebevykrádání. Uběhly tři roky a "In Times" triumfuje. Klidem, rozvahou, nadhledem i krutým vztekem. Enslaved dali znovu dohromady velké album. Takové, které umí probudit pocity jaké proudily tělem při vydání alb jako byly "Isa", "Monumension" a ano, klidně i "Eld". Nadšení je zpět.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Mirek M / 24.3.15 15:46

Podle mě Enslaved špatnou nebo slabou desku ještě neudělali. Nakonec jsem si vlastně zamiloval úplně každou od "Monumension" výše. A i když úplně nejraději mám alba "Isa" a "Ruun", rozhodně mě nezklamala ani ta další. A "RIITIIR" je podle mě velmi svěží a nápaditý. Novinka "In Times" mě zatím baví zhruba stejně, ale ještě jí musím lépe vstřebat. Jde nicméně o další grandiózní počin, v čemž mám zcela jasno už teď...

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Deliverance / 25.3.15 17:20odpovědět

Enslaved byli vždycky pokrokoví, s každou novou deskou ušli notný kus cesty dál a v jejich novodobé diskografii nenajdeme dvě sobě podobná alba. Ač nová deska rozhodně není špatná a v podstatě jí nemám co vytknout, tak se stejně nemohu ubránit dojmu, že kapela našla svůj směr už na Ruun a krom jednoho výletu bokem (Vertebrae) se v podstatě drží stejné šablony a jen obměňuje ingredience. Ač jsou Ruun, Axioma, Riitiir i In Times zcela odlišné desky, jakoby Enslaved už neměli kde brát a chtěli se raději usadit tam, kde je jim momentálně dobře. A když nad tím tak přemýšlím, tak jsem za tohle vlastně moc rád, protože mě poslední desky Enslaved moc baví a ke všem se s chutí vracím.

Mirek M / 24.3.15 15:46odpovědět

Podle mě Enslaved špatnou nebo slabou desku ještě neudělali. Nakonec jsem si vlastně zamiloval úplně každou od "Monumension" výše. A i když úplně nejraději mám alba "Isa" a "Ruun", rozhodně mě nezklamala ani ta další. A "RIITIIR" je podle mě velmi svěží a nápaditý. Novinka "In Times" mě zatím baví zhruba stejně, ale ještě jí musím lépe vstřebat. Jde nicméně o další grandiózní počin, v čemž mám zcela jasno už teď...

Set / 24.3.15 18:25odpovědět

Že, taky si říkám. Mám rád komplet diskografii Enslaved. I ty slabší desky jsou úplně jinde než zbytek scény.

Fenrir / 24.3.15 10:01odpovědět

Nemůžu si pomoct, ale RIITIIR byl skvělej počin. Novinka jej hezky rozvádí.

Sarapis / 24.3.15 12:09odpovědět

Taky si říkám, že RIITIIR nebyl zas tak zlej. Jen byl hrozně dlouhej. Novinku jsem ještě neslyšel, ale vypadá to, že to zase bude NĚCO.

Garmfrost / 24.3.15 7:44odpovědět

Souhlasím se skoro vším, jen ne, že Vertebrae bylo na zenitu. Právě tam ukázali progresivní sílu možná nejvíc. Isa je Isa, ale na Vertebrae roztáhli křídla asi nejvíc. Pak už nic. Axioma i RIITIIR jsou díla slaboučká jako pápěří. Ovšem novinka je oříšek. Jakkoliv byl předchůdce fádní, tak zde jsou nápady na rozdávání. Ani Grutle nezní tak přiškrceně jako dřív. Ale první poslech nic moc neřekne. Přiznám se, že když jsem si CD donesl domů a poslechl je, byl jsem pěkně znuděnej. To až s dalšími a dalšími jsem podléhal... a říkal si - konečně opět natočili Enslaved parádní fošnu. Jen poznámka k bookletu - nic moc. Zde se nic nezměnilo.

Victimer / 24.3.15 7:54odpovědět

Pravda, i já svého času Vertebrae vychvaloval - viz má recenze na tuhle desku. Dnes je to bráno samozřejmě s odstupem a celkovým pohledem na diskografii Enslaved a už to nevidím tak grandiózně. Je to skvělá deska, to ano, ale třeba Ruun dnes vidím jako přínosnější. Ale co, mě teď nejvíc baví novinka a kdo ví, jak to s ní bude za dva roky...

Garmfrost / 24.3.15 9:39odpovědět

njn, je to jen střet dvou individuálních názorů :) Btw, nejvíc mě baví Isa, ale před měsícem Frost. Každopádně před deseti lety to tak bylo s Monumension :D

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky