|
|
||||||||||
Kataklysm v římské zbroji. Tak takhle popsat hudbu Ex Deo stačilo možná při vydání debutu Romulus v roce 2009. Dnes nám legionáři nabízejí další počin Caligvla. Stále to zní jako Kataklysm, jen víc orchestrálně a bombasticky.
Proč to však zní jako Kataklysm? Zřejmě proto, že kromě basáka kapelu tvoří hudebníci výhradně z této kapely. Nelze si tak nevšimnout jisté podobnosti v postupech a kompozicích, kterými se může pyšnit i soudobá tvorba. Ex Deo však více inklinuje k starému Římu. Znát je to nejen v textech a vizáži kapely, ale především v hudbě. Zastupitel mocného impéria je v tomto případě orchestr. Symfonie zde hrají stěžejní roli v udávání nálady a směru skladby. Oproti Romulus jich zde notně přibylo a přebírají roli vpravdě vůdčí. Samozřejmě, že se stále jedná o metal a přes to všechno grandiózní muzicírování, válcuje úderný death.
Hned z kraje musím zmínit pár slov o zvuku nahrávky. Neustálé se vracení ke kolečku, jehož funkci výrobci nazvali volume. Ne, opravdu si hlasitost stále nepřidávám, ale naopak… To mi na desce vážně nebaví. Pak tu máme zvuk bicích, které to všechno tak nějak dokáží přehlučet, aby bylo jasné, že teďka hrají rychlé kopáky. Ach, jo… Hudebně jsem již několikrát naznačil, že se jedná o římsky znějící Kataklysm. Ono je to celé takové bombastické a načančané, až se to začne přejídat a narůstat v ústech. V drtivé většině stejné tempo a nápady. Jen se mění melodie a orchestrální složka. Maurizio zde spíš řve, než zpívá a spíše štěká cosi o Caligulovi, římském vojsku, Teutoburgském lese apod. Melodie jsou sice pěkné a nápady neznějí zle, jenže se to celé nějak utápí v čemsi mastném. Onou mastnotou míním nepříjemný brak, kterým se posluchač probírá, aby dohledal čistotnější a přijatelnější kousky. Soustředěnost na mravenčí práci při hledání zajímavého motivu je neustále strhována šlapavými bicími a orchestrálními výlevy. Nechci zase tvrdit, že to celé stojí za prd a že tam vážně není nic k objevování. Navíc je mi jasné, že každé zboží má svého kupce a i tento výplod se své slávy jistě dočká. Snad větší než sám Caligula. Já jsem však z této práce naplněn rozvernými pocity a značnou nervozitou.
Když to vezmeme kolem a kolem… a možná si tu okliku ještě párkrát zopakujeme, ne-li prodloužíme o nějaké to další kolem a kolem …dostaneme do rukou vcelku senzacechtivý materiál. Symfonie a extrémní metal své kouzlo sice má, ale jeho krásu a půvab nám před nějakým pátkem předvedla Anorexia Nervosa. Dnes již stěží bude něco konkurovat. Ex Deo se sice vydává trochu jinými uličkami, avšak tyto stezky stále vedou podél hlavní magistrály, kterou vystavěli výše zmínění matadoři (pochopitelně, že jim v tom také někdo pomáhal a neprojížděli tudy zcela osamoceni). Je to hezké, je to líbivé, má to své kouzlo a určitě to v sobě ukrývá dech římského bojovného ducha. Ovšem proč se sakra nemůžu vymáčknout na víc, než lehký průměr? A to je, přátelé, vážně maximum, které jsem schopen tolerovat. Já však nyní budu ten zlý a desku posadím trochu níže… Kdyby ses, Maurizio, raději lépe věnoval domovské kapele a společně jste natočili konečně něco pořádného!
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
-krusty- / 15.11.12 14:29odpovědět
jedna z mála kanadských kapel, která zosobňuje dokonalou nudu.....:-(
Jirka D. / 14.11.12 6:06odpovědět
Asi takto nějak si představuju hudební kýč. Death metalový kolovrátek novinkové desky Ex Deo mi přijde jako laciná pouťová atrakce, která jeden týden okupuje trávník za obecním domem, aby ten další už vyklízela místo pro další štaci. Zcela nezáživná hudba, přehnané a zbytečně pompézní aranže, otravně vlezlé melodie a to všechno přehnané ukrutným způsobem přes software nějakým koumákem masteringu. Dlouho jsem neslyšel něco tak ohavného a okatě mizerného. Dva poslechy a je mezi námi jasno. 20 %
Label:Napalm Records
Vydáno:Srpen 2012
Žánr:symphonic death metal
Maurizio Iacono - zpěv
Stéphane Barbe - kytara
Jean-Francois Dagenais - kytara
Dano Apekian - basa
Max Duhamel - bicí
1. I, Caligvla
2. The Tiberius Cliff (Exile to Capri)
3. Per Oculus Aquila
4. Divide Et Impera
5. Pollice Verso (Damnatio Ad Bestia)
6. Burned to Serve As Nocturnal Light (Bonus Track)
7. Teutoburg (Ambush of Varus)
8. Along the Appian Way
9. Once Were Romans
10.Evocatio: The Temple of Castor & Pollux
Ex Deo
Romulus
The Kompressor Experiment
The Monolith (EP)
Grey Waters
Below the Ever Setting Sun (EP)
Napalm Death
Time Waits For No Slave
Staroslovanská pitka
Pivní vrh
Syven
Corpus Christi
Cormorant
Metazoa
Centinex
Death in Pieces
Deicide
Scars Of The Crucifix
Enslaved
Heimdal
Vukari
Divination
Francouzská metalová kapela The Old Dead Tree podle všeho ještě stále není dead a aktuálně o sobě dává vědět novým songem Terrified, ke kterému vznikl...
5.6.2023Konečná pořadí v jednotlivých kategoriích ceny hudebních nadšenců Břitva jsou od včerejška známá, jejich přehled najdete ZDE.
4.6.2023A Tribute to Legends (Pocta legendám) je zbrusu nový song známých tuzemských hudebníků a je věnovaný padlým kamarádům české scény. K poslechu ZDE.
2.6.2023Projekt Abbé, za kterým stojí Jan Hamerský, právě vydává novou desku Hraj si a shoř! Ta bude k dispozici digitálně (bandcamp) a na kazetě, bližší info...
2.6.2023... proběhne tuto neděli 4. června v pořadu Hard & Heavy na rádiu Beat, a to pod taktovkou Petra Korála. Detaily jsou k dispozici ZDE.
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.