Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Falls of Rauros - Key To A Vanishing Future

Falls of RaurosKey To A Vanishing Future

Sorgh11.4.2022
Zdroj: Bandcamp
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Přírodním mystériem ojínění Falls Of Rauroch. Taková americká klasika, kterou už jsme u nás několikrát probírali.

Není to jen country, blues nebo povinná státní hymna u sportovních zápasů, čím se americká hudba dostala do všedního povědomí. Stejně silný zvuk má jejich metalová scéna a tamní blackmetal je už naprosto svébytným subžánrem. Kde jsou ty doby, kdy nás válcoval jen zámořský deathmetal. Už dlouho nám čerti zpoza oceánu pijou krev a u toho vypráví o lesních radovánkách.  Ať je to chvála přírody nebo syrovost míchaná se silnou melodikou, určitý lokální punc tam cítit je.

 

Jedněmi z mnoha jsou Falls Of Rauros z Portlandu, kteří se při vymýšlení názvu inspirovali Tolkienem. To už je taková běžná nemoc jako třeba kašílek a pokud člověka nic nenapadá, stačí otevřít jakoukoliv Tolkienovu knihu a na libovolné straně se nabídne hned několik dobře znějících jmen vhodných nejen pro metalovou kapelu, ale i dítě nebo psa. Však jakýsi pudl Sauron u nás po sídlišti vlastně pobíhá...


Než jsem album odzátkoval, dlouho mě odrazoval nepovedený obal. Kýčovitá malba jak zkraje devadesátých let nemá moc co říct a mé oko radši rychle přeostřilo jinam. Ale aspoň jsem byl trošku připraven, protože i hudebně jde tak trochu o kýč. Album rozhodně netrhá normy a netváří se jako něco co není. Skromně využívá prostor a staví se do řady atmosférických souputníků přísahajících na přírodní neoblomnost. Neujíždí, nesnaží se v trháku získat náskok před ostatními, a tak máme možnost si jej důkladně prohlédnout. Díky tomu se velmi brzy ukazuje, že přílišného vzrušení se nemusíme bát.  I když bych jako hlavní cíl viděl probuzení silného dojmu a citu, tak kapele se to daří jen průměrně. Hlavní měrou za to můžou obehrané postupy, které jsou jen další variací na dané téma. Lehce může dojít k záměně a při slepém poslechu myslet na nějakou podobnou kapelu. Falls Of Rauros chybí jasný podpis.

 

Ale když odhlédnu od otázky originality, tak hudba jako taková své kouzlo má. Dýchá na nás lesním šamanismem, chladnějším obdobím roku a krkavčím trusem. Ptačí skřehot nás provází celým albem a řadí se k dalším všedním prvkům co nám deska odhaluje. V melodiích se příjemná místa nalézt dají. Z valné části jsou hrubšího ražení, hoblují vlídné popěvky oděné do škrabajícího roucha a mně se v hlavě zjevují meandrující potůčky v tichém stínu padajících vloček. Netrvá dlouho a zjišťuje, že Falls Of Rauros nejsou ortodoxní klauni, naopak dbají na to, aby se jemné nitky pocitů nepotrhaly v mlází přísné přírody. Zaměřují se víc na její krásy a vlídné dny, než na chladnou neovlivnitelnost počasí. Toho se povedlo dosáhnout jednoduchou stavbou písniček a několika ostřejšími riffy. Tím nejtvrdším faktorem je pravděpodobně vokál, který se své murmurující podstaty drží jako klíště. Nepřesvědčí ho žádné kytarové sólo a to musím říct, že některá jsou dost povedená. Stejně tak nezapůsobí žádná klávesová pasáž, nebo rozjímavá akustická kytara. Díky nim se naopak sem tam dostaneme do lehce infantilních oblastí, ale někoho po duši třeba pohladí.

 

Škoda, že opravdu silná skladba se stala nedosaženou metou a Falls Of Rauros zůstali kdesi v půli dobře nalajnované cesty. Možnosti do budoucna tu jsou. Ale prozatím tenhle počin vnímám jako přijatelnou kulisu tam, kde se mluví, pije a kde se mají lidé rádi. Kde se porovnávají houbařské úlovky, ale taky třeba navštívené ruiny hradů. Všude tam bude vhodným společníkem. Na soustředěný poslech je to po chvíli nuda.



Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Victimer / 20.4.22 4:36odpovědět

První song zní nadějně, ale pak jsem se v tom lese začal ztrácet... Ještě to ale zkusím.

Lomikar / 19.4.22 16:47odpovědět

Známý v Brně má buldočka Saurona. Budu pozdravovat.

ivan / 16.4.22 13:56odpovědět

Recenze dělá trochu dojem, nejspíš ne záměrně, jako by se jednalo o nějakou začínající kapelu, která na sobě musí ještě zapracovat. Přitom se jedná o jednu z prvních US kapel, která vychází z postupů Agalloch. Začínali v 1. dekádě 21. století, ve stejném období jako třeba Wolves in the Throne Room. V tomhle období bych taky osobně hledal jejich nejzdařilejší kusy. Zejména dřevní a improvizované demo Into the Archaic (2005), alba Hail Wind and Hewn Oak (2008) a ještě The Light That Dwells in Rotten Wood (2011). Tady podle mě zněli nejoriginálněji, řekl bych nejuvěřitelněji. Pestré a zapamatovatelné skladby plné nápadů, zdaleka ne jen kulisa, jak u tohoto žánru bývá. Další alba, včetně aktuálního, už pomalu upadají v šeď a průměrnost, nosný motiv aby člověk pohledal. V tom je recenze výstižná. Skoro bych až řekl, že to nejlepší období mají už za sebou.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky