Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Fates Warning - Inside Out

Fates WarningInside Out

Michal Z4.10.2013
Zdroj: MP3
Posloucháno na: Sony CDP-315; Technics SA-EX140; Beyerdynamic DT770 PRO 250 Ohm
VERDIKT: Už podruhé Fates Warning nahrávají album, které jen těžce udržuje nadprůměrnou kvalitu. Náznak posunu k moderně na nás vychrlí ihned úvodem a následuje nekonečný kvalitativní pád, který se naštěstí zastavuje těsně před samým koncem. Bázlivost býti pokrokovým svazuje ruce nejednomu tvůrci. Odvaha, toť prvek, který albu propastně schází.

Cyklus vydávání alb kapela protahuje na tříletý. Ten jakoby ubírá na síle tvorby a jejím neustálém posunu kupředu. I když. Výtvor „Inside Out“ si stále zaslouží přízvisko pokrokové od svého staršího bratra, ale vyvstává mi z něj vícero záporných veličin. Tentokráte je ten pokrok opravdu jen naťuknut a vzápětí je od něj uprchnuto do ulity alba „Parallels“. Evidentní je odklon od prog metalu k rockovější stránce věci. Progres v tvorbě je slušný, přestože se dosti vychází z předchozího, výše jmenovaného alba. Naštěstí dochází k opuštění mainstreamových tendencí, byť se zde předchozí album dále rozvíjí. V hudbě se děje něco důležitého, začíná se napínat plachta komplikovaného progresivního hraní a tu a tam prosvítá nějaký ten sampl, ale svěžích větrů jest pomálu jako pověstného šafránu.

 

Nákop alba je výtečný, při prvních tónech mě uklidňuje a jistí v domněnkách o famózním hudebním vývoji. „Outside Looking In“ - od pasu a bez přípravy mohu vypálit, že se jedná o jednu z nejlepších skladeb v dosavadní tvorbě Fates Warning. Inovace, netradičnost, svěží prvky, zcela zlámaná struktura každé instrumentální linky. Orgie, progresivní inženýrství a jiné superlativy by se daly donekonečna snášeti na kompoziční zralost, která zde prýští všemi póry. Skladba slibuje mnohé a nažhaví na náročnou krmi mnoha chodů. Po tučném předkrmu však číšníky s dalším tácy vyhlížíte marně.

 

Velkou nevýhodou alba „Inside Out“ je, že jen tak plyne, prostě utíká a získanou pozornost úvodem prohospodaří v dalších stopách do nuly. Bohužel se z hudby vytratilo to podstatné a pocity které se daří vyvolávat, už nejsou tak silné jako v minulosti. Užívám si květnatou a barevnou práci kytarového dvojspřežení Matheos - Aresti, rochním se blahem při pestrých bohatých bicích Zondera, ale co naplat. Snaha znít moderně a neotřele povětšinou vyznívá rozpačitě a nedovolí si hudbu bez výhrad naplno užívat. „Inside Out“ není vyloženě špatné album, chtělo by být jiné než předchozí, ale daří se to jen na několik okamžiků, neb evidentně se ještě nepodařilo nakumulovat tolik odvahy.

 

Z hudby Fates Warning se nevytratila lehkost a samozřejmost, skladby na sobě mají deku, která jejich záři tlumí a nedovoluje účinkovat naplno. Zdá se mi, že album je přeprodukované a původní oheň se neúměrným šolicháním zcela zchladil. Nenacházím ani vhodnou dramaturgickou stavbu, v polovině je dvojitě baladicky přehrazeno hlubokým příkopem, jehož zdolání vyžaduje zvýšené úsilí, o kterém si dovolím prohlásit, že za to stojí. Následující příliv příjemného lehkého prog metalu (nemohu si pomoci, jinak to neumím pojmenovat) stojí za poslech a byla by škoda album v umírajícím poločasovém místě vypnout a neproletět se tou pastvou pro uši. Výtečný výkon podává i Zonder, jehož škopky mě na albu baví nejvíce. Alder se nachází v zajímavé fázi a začíná více používat zastřenější rejstříky a vzdaluje se stále více svému období ječivých soustavných výšek.

 

Závěrem bych si dovolil lehce poupravit vlastní tvrzení, že album je albem jedné skladby, k úvodníku je možné na roveň postavit výpravnou epickou šestiminutovku „Monument“, kde se toho kloubí tolik podstatného, typického i netradičního pro Fates Warning, až se z toho nejednomu zatočí hlava. Čítanka celé prog metalové scény své doby. Fantastické, všeobjímající a slastné vrcholy vyvolávající hudební dílo. Umění, které odolává času a stále zní efektivně i po letech. Klaním se a kladu si otázku, proč tomu tak není na větší části alba? Škoda této nevyužité šance, naštěstí se kapitola Fates Warning ještě neuzavírá.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Ruadek / 22.7.14 9:07

Mě to časem zasáhlo stejně silně jako všechny desky minulé, ačkoli cesta byla dost trnitá. Není to nejsilnější materiál, není to bez hluchých a zbytečně natahovaných míst ale má to sílu. A s přihlédnutím ke konkurenci - té alternativně / atmosféricky rockové - jsou o několik levelů výše. A toho si sakra cením. Ctím z desky především to, že Anathema hledá nový výraz a deska je tudíž částečně pátráním po nové hudební řeči a částečně tím vším již řečeným. Vracím se k tomuto dílu poměrně často, baví mě to, takže jsem relativně spokojen. I nadále v nich cítím jistou záruku toho, že každá další deska mě bude bavit i nadále, což u většiny starých kapel už pro mě neplatí.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky