Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Fates Warning prodělali v roce 2013 albový návrat, který mě příliš nenadchnul a spatřoval jsem v něm možnou základnu pro věci příští. Před lety nahráli pánové profesorské album, bez vášně a snahy dát něco navíc a jen volně pokračovali v zanechaném díle. Rok 2016 přináší nové skladby, které by se měly pokusit o reparát. V mezičase se stálý člen, kytarista Frank Aresti, přesunul do role hosta a okořeňuje pouze dvě skladby na albu. Pomohlo zúžení týmu na čtveřici v přiblížení se ke kvalitnější tvorbě? Nejedna otázka vyvstává a pojďme si na některé odpovědět a zároveň třeba nové položit.

Autoři patrně vědomi si svého přístupu na albovém návratu Darkness in a Different Light začínají stejně neslaně a nemastně i nyní, ale jen tak na oko, aby navázali na předchůdce. Vydávají se sice cestou rozmělňování a klidného rozjímání a budují trochu netradiční rozjezd, který v kontextu věcí příštích znamená tvář, kterou Fates Warning již nyní nehodlají akceptovat a nadále rozvíjet. Jejich projev změní nečekaný příval neskutečné energie a naléhavosti a doslovné hřejivosti. Tedy opak toho, co dříve FW budovali. Tolik typickou strojovou odlidštěnost nacházím ojediněle nebo zapojenou více netradičně. Nyní surově a přímě atakují emoce a drtí pochybovače, tedy i mě, že jejich aktuální bytí je odůvodnitelné. Absolutní prog metalová extáze, z níž se řine příval melodií, který nelze ničím zabrzdit. Všechny prvky jsou podobné dávným i nedávným fragmentům skladeb Fates Warning. Ale nyní vše konečně dává vyšší smysl. Hudba víří a neutuchající melodicko-emoční ataky na střídačce vyhlíží přívětivější múzy, spolu se strojovou minulostí souboru. Hudba uhranuje a vtahuje do hry na nejeden výživný poslech.

Pokud jsem si myslel, že Matheos a spol. už nestvoří absolutní vlajkovou loď, byl jsem na myšlenkovém scestí. Jdou na věc porůznu, ale většinou náramně zdařile. Někdy důrazněji, jindy vzdušnou skladbou, kde se vířivá rytmika překrývá s klenutým Alderem a mohutnými melodiemi. Práce s motivy, melodiemi a strukturou skladby je na takové úrovni, jaká by se dala očekávat od zúčastněných matadorů. S dynamikou skladeb a tempy si konají dobro dle svého a neohlíží se na potřebné stylové atributy. Odbočují, zvyšují tonáž na závažnosti, větrají a čistí vzduch po důrazném dusotu, který zvedl prach. Bez zadýchání umí zout obuv a jen zlehka našlapovat ranní zvlhlou trávou. Tyto úkony konají i několikrát v jedné skladbě bez dojmu roztříštěnosti. Naopak, skladby se stávají díky silným nápadům identifikovatelné a mnohým jistě návykové.

Nebyli by to Fates Warning, aby si nezaběhli nějakou tu desetiminutovku. Umí se zahalit do sukna plného záhad, jehož vzor Pink Floyd způsobí hlavně vzpomínky a oprášení asociací. Ty jsou však razantně rozmetány pumou, která probudí i ty nejzatvrzelejší pochybovače o životaschopnosti klasického prog metalu. Kdo jiný, když ne Fates Warning, by měl hrdě toto stylové břímě kázat. Výchozí cesty a odpovědi, kterých se mi dostává, hraničí s geniálností. V okamžicích, kdy kytary krájí a Alder se rozhodne opustit své čisté výšky ku prospěchu obhroublého vokálu, zadělávají Fates Warning na možnou myšlenku, zda nevykuli své nejlepší dílo. Mašinerii, kterou jsou schopni rozpoutat a ukočírovat, jen tak nevyslechnete. V několika sekundách zhmotnit hřmot v područí jemných, vzdušných, navazujících motivů hraničí s hudbou a spíše jde o živoucí organismus s vlastním dýchacím ústrojím. Nebo zjednodušeně řečeno – mistrovská nádhera, které nikdy nemám dost.

Občas pánové sestoupí ze svého pevně okupovaného Olympu a šlápnou bokem do něčeho méně úžasného. Bez obav, to jen vstoupí do přímočařejších vod, kde se toho tolik neděje, tedy na poměry alba. Trochu se cizopasí na korunních postupech a nápadech z úctyhodných skladeb alba, hodně se ukazují technické schopnosti a dominuje svěžest, přesto se zachovává spád. Byť na poměry alba jsou některé skladby chudší příbuzní, jsem za silové šlehy rád. Energie zde vyvěrá opodstatněně jasnozřivě s neprojímavým účinkem na posluchače, kdy krása a naléhavost ruku v ruce občas najdou cestu k technické hravosti. Tu a tam se objeví i nepatrné prvky odlidštění a pradávné chladnosti FW. Konečně o to aktuální tvorba souboru usiluje. Výsledkem je nádherná symbióza všech základních kamenů do jasně ustaveného vzorce, v němž Fates Warning bezpečně identifikujete zběžným poslechem. Dohled a vliv úřadu O.S.I. se koná pod povrchem, tak jak si to žádá jistý stupeň utajení a odstínění od skutečnosti.