Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Švédská dvojice First Aid Kit mě provází životem od jejich dvojky The Lion's Roar, kterou jsem objevil v roce vydání, tedy 2012. Jejich hudba je nekonfilktní, neuřvaná a neagresivní forma severské meditace. Dvě sestry, jedna kytara, občas klávesy, občas nějaký ten smyčec a dva hlasy. Vlastně v jádru country a folk na studený způsob, podaný s otiskem svého národa.

Předem je třeba říci, že sestry Söderbergovy z předměstí Stockholmu proslavil cover "Tiger Mountain Peasant Song" od folk rockerů  Fleet Foxes. Tuhle věc nahrály v roce 2008 při svém prvním folkově / countryovém opojení a zveřejnily na Youtube. A jejich jméno od té doby začalo růst. Fenomén internetu a sdílení jim ale dal identitu už rok předtím, který byl ještě silný i pro (dnes silně upadající) MySpace. Stačí dva hlasy, akustická kytara a prvotní autorská tvorba, nahraná třeba na záchodě. V dnešní době tak vzniká obrovská spousta tvorby, z níž je 99 % odpadu, a zároveň produkuje to jediné procento naděje, že se zrodí nadějný talent. Sestry Söderbergovy talentem bezesporu jsou a vůbec se u toho nemusím dívat na ceny, které při své mladosti už stačily nasbírat.

First Aid Kit dokonale zvládají metody, jak stvořit perfektně znějící dvojzpěvy a jak oscilovat na hraně nezávisle se tvářící tvorby a komerčního tahu na bránu. Jejich tvorba má uměleckou váhu, atmosféru a jde hodně ruku v ruce s celou severskou tvorbou, svéráznou a rozpoznatelnou. Tím nejzářivějším zástupcem byla již zmíněná, minulá deska The Lion's Roar. Tahle indie-country-folková sbírka deseti písní má zvláštní, lehce posmutnělou atmosféru deštěm provoněného lesa kdesi ve Švédsku. Ztratit se v něm lze i s kompasem, zamotá se hlava, okolo těla zvadlé květiny, vůně mechu a kapradin. Holky v tom roce stvořily něco neobyčejného, svůdně písničkového, k čemu se člověk rád vrací.

Stay Gold představuje další desítku písní, které zní zvláštním způsobem jinak, možná méně smutně, jako bychom z toho lesa vyšli na prosvícený palouk kdesi v divočině na severu. Je to chvíli takový sedmdesátkový folk-rock, chvíli country, chvíli cokoli jiného. Hlasy obou sester jsou nadále dokonalé, harmonie se proplétají a všechno funguje. I tentokrát musím potvrdit, že First Aid Kit prostě poznáte, dalo by se říci, že od prvního rozeznění hlasů, mnohdy od prvního hrábnutí do strun akustiky. Stay Gold je trochu jinde, prozářenější, s větším důrazem na rytmus a díky tomu je deska i rockovější (ačkoli má s rockem a jeho burácením pramálo společného). Ve srovnání se starou tvorbou (třeba tou z roku 2010 - The Big Black and the Blue a starší věci okolo r. 2008) vyznívá nová tvorba dospěleji, sestry jsou si jisté v kramflecích a pouštějí se do velkých věcí, kdy se nešetří aranžemi a graduje se tak, jak to předtím nešlo (protože chyběla odvaha i zkušenosti). Proti minulé desce je tu větší prostor pro odvážnější aranže, na druhou stranu chybí svůdný chlad severu, který sálal z minulé desky do všech stran. Jako kritiku to ale nedokážu brát, každému sedne jiná poloha.

Recenzi ukončím uznalým pokýváním hlavou s tím, že třetí deska bývá pro kapely zásadní a tady se to povedlo na výbornou. Dostatek invence v holkách prostě je a jejich muzika nikam neupadá, nezaprodává se umělým melodiím bez jiskry s velkým producentem, ale jde si to svou – stále trochu nezávislou – cestou. Takže First Aid Kit – tedy lékárnička první pomoci – to stále je, protože to léčivě rozezpívané fluidum tam je.