Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Americký mlýn Funebrarum z okolí New Jersey se přece jen roztočil a po osmi letech zaznamenal na CD svůj teprve druhý plnohodnotný lomoz vlastního vnitřního soustrojí – „The Sleep Of Morbid Dreams“. Výsledná mlýnice nejednoho náročného deathera utvrdí v chuti se s nimi setkávat ob sezónu a nikoli náhodně po letech – tak je materiál hluboký a přitažlivý. Kašlete na trendy. V klasice je síla, která vydrží roky.

Přes řádnou „old-schoolovost“ jsou Funebrarum na novince díky velmi vyváženému zvuku poslouchatelní i přes nutnou patinovou špinavost a hrubost. Krásný mohutný Jeep zaflákaný až po střechu bahnem, který vás zve na další šílenou projížďku nekonečným marastem. Koleje jsou hluboké, pedál na podlaze, motor o velkém objemu dusá, bahno nemá šanci, tuto jízdu o sedmi zkouškách prolétnete napoprvé. Poskrovnu se najdou i stezky utonutí hodné v temnotě, hloubce a sračkách. Po dobře načasované změně transmise jsme zatlačeni do sedačky a řítíme se k cílové šachovnicové tkanině.

Funebrarum se podařilo přežvýkat dávná klišé a po svém znovu předložit. Základy jsou cítit v dávných Entombed a jejich zářezu „Left Hand Path“ (dále poznáte Autopsy, Grave, Carnage). Důležité je, že při poslechu nevzniká pachuť. Nádech odéru pekelných černých jazyků, temnota, zkáza a totální devastace – takto je možno shrnout aktuální pohled Funebrarum na jejich tvářený kus kovu. Čpící a až jedovatý death metal je doveden téměř k dokonalosti. Překračuje mnoho děl stylových souputníků, kteří příliš nelpí na pocitech a duši hudby, ale spíše se vše snaží dohnat vytříbenou technikou a vyblýskaným zvukem. Syrovost je hlavní deviza Funebrarum. Pánové pilně studovali ve Stockholmu.

Převažující střední tempo alba je drtivé a neústupné, rve a rdousí vlastní tíhou, kytary stylově sekají, tu čarují, murmur čítankový. Dusot hromovládce nezná slitování. Decentní střídání nátlakových pasáží s oddychovými přináší celku dynamiku zrychleného tlení. Melodické mezihry nebo velmi povedená sóla jsou vkusně špikována do marasmu, abychom přes ně mohli přeručkovat a nemáchat si hubu jen v bordelu. Oblastní přeháňky a spršky doom metalu působí jako rozpustné startovací hnojivo na rostliny útlého věku. Z každé takové zálivky vyrukuje úžasná košatá řežba. Klasickou sypačku je možno také objeviti. Pověstný vrchol alba spatřuji v „Nex Monumentum“, kterážto ve své až epické stopáži přináší všechny elementy, se kterými Funebrarum zacházejí s umem mistrů.