Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Z aktivní stáje převážně metalových kapel všech různých chutí, stylů a vášní, francouzského vydavatelství Les Acteurs de l'Ombre Productions nám pravidelně chodí spousty promo nahrávek. Většinu příliš nedoceňujeme, což však LADLO neodrazuje, a dál nás s chutí zásobuje. Mezi lokálními bandami francouzského podzemí nalezneme také mladé horníky slyšící na jméno Galibot. Galibot se nazývaly děti posílané do dolů na severu Francie rubat uhlí. Vzhledem k tomu, že je album Euch’Mau Noir bis věnované těžbě, fotografie členů jsou rovněž řádně umouněné, je otázkou, zda se jedná o poctu nebo odboj.

Hned na začátku si řekněme, že Euch’Mau Noir bis není novým albem tak úplně zcela. Jedná se o přepracované debutové album, které je ošetřené remixem a masteringem, skladby přearanžované a více propracované. Navíc zde najdeme dvě bonusové skladby. Tohle mě zaujalo. Proč dva roky od vydání debutu kapela ztrácí čas podobným krokem. Chápu, dva noví členové a rostoucí schopnosti pomohou skladbám k lepšímu požitku, nicméně smysluplnější kroky spatřuji v tvorbě nových kompozic… Ale co už, Euch’Mau Noir bis je zde a není marné.

Neznalému, jako jsem byl ještě do nedávna i já, bych napověděl, že se jedná o syrový, špinavý ale dosti atmosférický black metal s ženským screamem. Frontwomanku Diffamii doprovází za mikrofonem kytarista Thomas. Hlavní slovo má ale pohledná divoženka. Její hlas je spíše nenápadný a snadno pomíjitelný. Do punkového noise black metalového reje se její zoufale a hystericky ječící hlas ovšem v podstatě hodí. Neruší nátlak, který kapela do posluchače cpe hlava nehlava. Muzikantům to hraje hodně dobře. Libují si v sólových vyhrávkách a zajímavě vystavěné rytmické souhře bicích s basou. Sem tam se objeví dechové nástroje nebo harmonika, lidovou veselici však v albu nenacházím. Spíše se Galibot snaží vyčarovat dobovou atmosféru.

Album je nepřístupné. Přese všechny melodické výpady, je album studené. Nemocné a smutné. Přitom jsou melodie nakažlivě jásavé… Stylově a výrazově se s Galibot nepotkávám, ale vnímám kvalitu provedení i zajímavou dobovou náladu. Počkám si, až se Galibot pustí do nových skladeb. Budou lepší a výraznější? Nebo budou opět potřebovat další nahrávku, na které původní songy vylepší?