|
|
||||||||||

O kapele Ghost se toho za poslední roky napsalo hodně a stejně tak se toho hodně napsalo o jejich zatím posledním albu, které je v rámci diskografie studiových nahrávek čtvrté v pořadí. Kapela, která je bůhvíproč vedená v seznamech Encyclopedia Metallum, debutovala albem Opus Eponymous v roce 2010, ale skutečně velký úspěch zaznamenala (jakkoliv i debut byla velmi dobrá hard-rocková deska) až následným albem Infestissumam (2013). Psali jsme o něm (ZDE) a psali jsme i o desce Meliora (2015), která pokračovala v melodických trendech předchozí desky, i když co do kvalit za ní lehce pokulhávala (ZDE).

Stejně tak se dost propíral anonymní status jednotlivých členů kapely, kteří skryti za maskami a nicneříkajícím označením Nameless Ghoul můžou nepozorovaně přicházet a odcházet, jak se komu zlíbí. Nijak po tom nepátrám, nezajímá mě to. Stejně tak je mi jedno, kolikrát už změnil kukuč hlavní protagonista, zda si říkal Papa Emeritus, Cardinal Copia nebo nějak jinak, a zda věří v satana nebo nějakou jinou žábu. Všechno to beru jako cílený, fungující a dobře promyšlený marketingový záměr, který vyšel už mnohým před nimi, a vyšel i Ghost, protože lidi hru na tajemno mají rádi. V podstatě jim to přeju, je to showbyznys a ten se řídí vlastními pravidly.
A jak tedy čtvrtá deska Prequelle? Řekl bych minimálně to, že je hodně diskutovaná. Četl jsem texty o téměř největším zvratku v dějinách hudby (to trošku přeháním, ale skoro tomu tak bylo), četl jsem i opatrnou kritiku a zcela neopatrné nanebevzetí. Na zmíněné metalové encyklopedii dohledáte jedenáct recenzí s bodovým hodnocením od 3 do 90 % s průměrem lehce přes padesát. A to myslím hovoří za vše.
V linii diskografie je Prequelle nejvíc soft deskou, která opustila hard-rock už téměř zcela, což by ale nemělo být nijak překvapující, protože tenhle trend se táhne album od alba se stále větší intenzitou. Zůstaly samozřejmě melodie, ještě minule docela silné, dnes by řekl že místy dost vlezlé. Zůstalo hodně kláves a na nich se ještě tvrdě zapracovalo, pokud je to vůbec vhodný příměr. Tvrdého v nich totiž není nic, a hlavně je jich dost, ve zvuku dominují stejně jako zpěv a sborové linky. Takže harmonie především, hlavně nikoho nepopudit. Když bych to vzal z pohledu hudební historie, tak bych řekl, že Ghost se posunuli ze 70. let do 80. a vybrali si z nich ten největší patos. Občas uváděné přirovnání k blackmetalové ABBA možná trochu sedí, ale možná i ABBA na mě působí serióznějším dojmem.
Typickým příkladem by mohla být instrumentálka Miasma, která v sobě spojuje všechny kýče naflitrovaného rocku včetně saxofonu, ale v podstatě je úplně jedno, kterou skladbu si vybereme. Všechny jsou aranžovány podobně, všechny táhnou shodně do teplých krajin a všechny se snaží zalíbit na první dobrou těmi nejlacinějšími metodami. Vrchol těchto snah by mohla přestavovat sedmička Pro Memoria, s níž lze mít snadno osobní problém.
Pozitiva? Snad úvodní song Rats, který ještě lehce odkazuje k předchozím albům a razantnějšímu projevu. A pak samozřejmě um kapely dát dohromady fakt silné melodie, jakkoliv se mi to nemusí líbit a můžou mi lézt krkem, tohle prostě umí. Jakkoliv je totiž deska Prequelle kýč, je to kýč prvotřídní a žádný laciný šunt z výprodeje.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Loma Vista Recordings
Vydáno:Červen 2018
Žánr:pop rock
Cardianl Copia - zpěv
hosté:
Steve Moore - synths
Ludvig Kennberg - bicí
Mikael Åkerfeldt - akustická kytara (9)
Salem Al Fakir - piano, klávesy
Mark Williams - chóry
Deryn Edwards - chŕy
Tom Dalgety - perkuse, programming
Minou Forge - hlas (1)
Davide Rossi orchestrace (7)
Gavin Fitzjohn - saxofon (5)
Christopher May - chorály (7)
Vincent Pontare - chorály (7)
1. Ashes
2. Rats
3. Faith
4. See the Light
5. Miasma
6. Dance Macabre
7. Pro Memoria
8. Witch Image
9. Helvetesfönster
10. Life Eternal
deluxe
11. It's a Sin (PSB cover)
12. Avalanche

Ghost
Infestissumam

Ghost
Meliora

Self Hypnosis
Contagion of Despair

Filii Nigrantium Infernalium
Hóstia

Between The Buried And Me
The Parallax II: Future Sequence

Attic (DE)
Sanctimonious

Galactic Industry
Key To Space Love

Omnium Gatherum
Beyond

Vanessa
Antidotum

The Twilight Sad
No One Can Ever Know

Griffon
De Republica
Deus Deceptor je nová melo-deathmetalová banda ze severu Finska, které 15. ledna vyjde debutové album Eternal Eclipse. Stane se tak pod labelem Invers...
20.11.2026Deathmetaloví filozofové Contrarian jsou zpět se svým šestým studiovým počinem – Escaping Depravity. Album vychází 27. listopadu u labelu Willowtip.
19.11.2026Nejnovější videoklip z alba My Heart Has No Home od domácí kapeloy Awrizis je ke skladbě Chiroptera. Klik SEM.
19.11.2026Hlásí se Björn ze Stockholmu a jeho atmo-blackový projekt Isvidd, a to s nově vydaným singlem Scars of a Thousand Lakes. Poslech ZDE.
19.11.2026V pátek 27. listopadu se v pražském klubu Subzero potkají dvě kapely, které posouvají hranice současného kytarového experimentu a těžkotonážní psyched...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.