|
|
||||||||||
Jakkoli nemám pochybnosti o zdatnosti kapely jako takové, schopnost zasáhnout všechny nadále zůstává výsostnou výsadou smrti. Do říše bez času a prostoru mě již osmá řadová deska Epitaph (2018) zavedla, prakticky vzato, jen skladbou Mortal Coil. Ta je výkladní skříní nahrávky a také vzorem, kde by to zbývajícím skladbám slušelo nejlépe. I tak přinášejí post-rockeři God Is An Astronaut ze své irské domoviny zdařilou setbu instrumentální rockové hudby.
K nové porci hudby přistupuji bez předsudků, jako nepopsaný list papíru. S kapelou jsem před dávnými lety měl neúspěšnou, dnes už zapomenutou zkušenost a od té doby nic. Trio předcházejí zvěsti o legendách a matadorech žánru, a aniž bych chtěl význam zasloužilých členů scény jakkoli snižovat, slyším sice dobře udělané, ale ne více než lehce nadprůměrné dílo. S hudbou je totiž ten problém, že v rámci každého žánru lze dosáhnout mistrovství, přičemž ne každý ho uslyší a patřičně ocení…
Pojďme si říct, že již zmíněná dvojka Mortal Coil by mohla mít dobrý zásah a nejširší rozkročení mezi posluchači napříč žánry. Má atmosféru, důraz, tempo a v celkové stopáži 45 minut je pro mě tím nejatraktivnějším. V úvodní a zároveň titulní skladbě Epitaph představí God Is An Astronaut celou paletu svého post-rockového repertoáru v odstínech od standardního brnkání až po přísnější zvuk elektrické kytary, nechybí ani ambientní poloha a vkusné hrátky s elektronikou.
Ambient a zvukomalba obecně jsou zde celkem téma. Album je z větší části laděné do klidné kulisy k rozjímání nad pomíjivostí všeho. Rozmanitost přitom nehledejte na straně nástrojů, ale spíše v množství zhudebněných nálad, kterých je tu dostatek pro všechny. Melancholickou touhu po něčem vzdáleném vyjadřuje pátá Komerobi a svádí při tom boj mezi elegancí minimalismu a malým množství nápadů na velké ploše. Sedmička Oisín pracuje s podobným, ale lépe vyfutrovaným scénářem, a jestli má k něčemu blízko, jsou to Sigur Rós. Šestá Medea nejprve promlouvá řečí atmosférické hudby, linoucí se zpoza mlhoviny halící nekonečno, jejíž závoj v druhé polovině rozetne erupce zkreslených kytar. Winter Dusk/Awakening má své chvíle "pro" ve formě dobrých nápadů a "proti" za jejich nedotažení. Působí tak trochu jako dlouhé intro svižné čtyřky Seance Room.
Obálka desky z pera francouzského hudebníka a grafika, Fursyho Teyssiera, dobře vystihuje téma desky, kterým je tragická smrt bratrance hlavních protagonistů, dvojčat Nielse a Torstena, ve věku pouhých sedmi let. Apelativní motiv vykreslující duši zemřelého na "druhé straně" sice nápadně připomíná práci pro Alcest, ale takových bran bylo, je a ještě bude hodně.
Je to především dlouhá chvíle, která při poslechu vzniká a může nudit. Příznivci kytarového ambientu ve stylu amerických Hammock zaplesají, matematiky zamrzí nedostatek energických pasáží a pokud jde o kytarové vzrušení tvrdšího ražení, tak s tím se šetřilo asi nejvíce. Pochopitelně, že je ve hře zamyšlení nad dlouhodobým vývojem kapely a potřebou zpracovat dané téma tímto konkrétním způsobem. Proč by ne, anomálie v diskografii jsou koneckonců vítaným zpestřením a nemám problém uvěřit, že tohle šlo zevnitř.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Napalm Records
Vydáno:Duben 2018
Žánr:Napalm Records
Torsten Kinsella - kytara, klavír, syntezátor, zpěv
Niels Kinsella - baskytara
Lloyd Hanney - bicí
Hosté:
Jimmy Scanlon - kytara
Jamie Dean - klavír, klávasy
Brian Harris - kytara
1. Epitaph
2. Mortal Coil
3. Winter Dusk/Awakening
4. Seance Room
5. Komorebi
6. Medea
7. Oisín
God Is An Astronaut
Helios | Erebus
God Is An Astronaut
Origins
Between The Buried And Me
The Parallax II: Future Sequence
Jarun
Rok spokojnego słońca
Banane Metalik
Nice To Meat You
Cruadalach
Raised By Wolves
Bad Shot
Promised Land
Necrocock
Křivoklátské martyrium
Blue Hummingbird On The Left
Atl Tlachinolli
Rara Avis
The Portrait
Sektemtum
Aut Caesar, Aut Nihil
Na Hellstorm Productions vyjde 1. září nové album Pačess, které se bude jmenovat Absolutno a k mání bude v kompletním edičním trojlístku LP, CD a MC. ...
23.5.2023Hudební ceny Břitva znají své nominace pro aktuální ročník, pro jejich přehled klikejte SEM.
23.5.2023Komu rulík, komu růže je zbrusu nové pětiskladbové EP brněnské kapely Izurewara. Společným jmenovatelem nahrávky je post-hardcore s příchutí dalších r...
23.5.2023Volyňský festival Enter The Eternal Fire hlásí kompletní soupisku a představuje jednotlivá jména. Zároveň poukazuje na možnost předprodeje. Detaily na...
22.5.2023Slovenský blackmetalový projekt Between Two Castles včera zveřejnil svou novou nahrávku nazvanou Carpathian Ruins. Slyšte ZDE. Fyzické nosiče budou př...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.