Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Grave Circles - Tome II

Grave CirclesTome II

Garmfrost28.8.2020
Zdroj: CD, 4-panelový digipak // promo od vydavatele
Posloucháno na: mini věž
VERDIKT: Tome II rozhodně není albem, které lze šmahem rozlousknout, odsoudit, ani se pro něj nadchnout. Vedle příznivých melodií a občasného zakomponování čistých zpěvů souzní disonanční vibrace s agresivními plochami v podstatě přirozeně.

Ukrajinská scéna nabízí nepřeberné množství zajímavé a podnětné muziky. Zejména pak blackmetalového ražení. Vedle lety prověřených kapel vystrkují růžky neznámá jména i projekty, ve kterých figurují známé persony a pokoušejí štěstí v dalších a dalších kombinacích. Částečně je tomu tak i v případě nedávno vzniknuvších Grave Circles. Tato nová kapela v sobě ukrývá členy současné nebo minulé například z Peste Noire, Kroda nebo Horror God. Už jen tohle by mohlo být příslibem nevšedního zážitku. Dlouhohrající debut Tome II vychází u labelu Les Acteurs de l'Ombre Productions, je tedy ve více než dobré společnosti.

 

tomeII

 

Grave Circles do katalogu Les Acteurs… dokonale padne. Jejich styl obsahující melodické běsnění i rozevlátou bestialitu výborně zapadá mezi onu elegantní černou smetánku, kterou tento francouzský vydavatel zaštiťuje. Kapela produkuje svižný, sem tam až velice rychlý black, nicméně i přesto jsou skladby napsané velice promyšleně. Zmíněné melodické linie nenesou patos líbivosti a podbízivosti. Jsou ve své podstatě pochmurné a místy více než dost.

 

Tome II rozhodně není albem, které lze šmahem rozlousknout, odsoudit, ani se pro něj nadchnout. Vedle příznivých melodií a občasného zakomponování čistých zpěvů souzní disonanční vibrace s agresivními plochami v podstatě přirozeně. Ve výsledku je tak deska vlastně rozhozená. Ne blbě, že by vznikal dojem naráz hrajících dvou rádií. Jen nepůsobí komfortně. Do nahrávky se hůř dostává, ale neznamená to, že se jedná o dílo nedostupné a kdoví jak složité.

 

Devizou Tome II může být mnou zmíněná nekomfortnost při poslechu, která nutí k dalšímu poznávání. Líbí se mi, že na první dojem zní jako stovky podobných, ale postupně se z ní klube sympaticky svojská nahrávka a hlas, který může ze začátku znít, že k desce nepatří, ji nakonec vyzdvihuje. Baal zní jako hrubián a jeho chrchlání by krásně padlo kapelám jako Sargeist nebo Behexen. On si se svým hlasem ale hraje, umí mu dát různorodé barvy i dynamiku.

 

 

Samozřejmě zpěv není tím, co Tome II činí deskou vytahující se z šedi průměru. Satanistická témata jsou zde předkládána v experimentech s old schoolem, post-blackem či místy až třeba rockem, disharmonií a expresivními melodiemi. Kapitálem je nepřekombinované uchopení stavby skladeb, ukočírované aranže a slušná práce ve studiu. Záporem občasné opomenutí střihu méně honosných nápadů a delší stopáž některých skladeb, které nemají tolik nápadů a zvratů, aby velkou plochu utáhly. Jsou to však drobnosti, se kterými můžou Grave Circles pracovat a být pro příště příjemným příslibem.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky