Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Gride - Vyzobat

GrideVyzobat

-krusty-23.5.2024
Zdroj: CD // promo od vydavatele
Posloucháno na: SONY CDP-270 / JVC AX-70 + sluchátka KOSS UR-40
VERDIKT: Spoustu věcí v životě doceníte, až když o ně přijdete. To se nám teď přihodilo s grind-matadory Gride. Nebo to tak alespoň aktuálně vypadá... Ale pokud by tenhle disk měl být labutí (nebo slepičí?) písní, je to důstojný song.

Letitá jihočeská sebranka Gride nás oblažila novým a možná posledním albem. Definici „album“ berte samozřejmě s rezervou, protože dvacetiminutová masáž (sic!) má do plnohodnotného alba daleko. Ovšem díky rychlosti a intenzitě, kterou trojice Čert, David a Honza pálí svoje náboje, je ta stopáž vlastně adekvátní a jakákoliv minuta navíc by byla …prostě navíc.

 

O čem to tedy celé vlastně je? Stopáž je dvacet minut, menu čítá dvacet jedna chodů a známé Gride. Takže je to o natlakovaném grindu, kterému dominují čertovské bicí, rozeskákaná kytara (oceňuji křivá „kanadská“ kila) a dunící basa. Nejsem znalcem celé košaté diskografie, takže promiňte, prosím. Mohu zodpovědně porovnávat s minulým „mořským“ EP, které mám v hlavě nejčerstvější a snad asfalt Záškuby chaosu (2011), který v polici pod gramofonem taky někde mám.

 

Pět let stará Hluboká temná modř (2019) byla povedená nejenom obalem, ale i svým tradičnějším pojetím grindu. Letos - zdá se - budeme trochu avantgardnější. Poslední album Gride je crossoverem mezi tradičním grindem a poctivou českou alternativou. Netřepat, promíchat v poměru 2:1. Jakoby do Gride zlehka prosakovala Čertova druhá kapela – alternativní Masáž (ostatně fascinace drůbeží možná nebude náhodná, vždyť album Masáže se zove Kvok!).

 

gride band

 

Gride jsou z podstaty grind. Rychlí a nekompromisní, ale vůbec ne tradiční. Sypat to umí na jedničku a aby ne – co člen kapely, to pojem. Gride jsou také originální. Gride jsou buď hodně rychlí anebo hodně avantagrdní. Chcete klasické piáno, hrající Prokofjevovu sonátu a bicí? Chcete dechové nástroje a bicí? Není problém a na albu opravdu najdete momenty, kdy se nacházíte v podivně švankmajerovském fantasy snu. Neříkám, že je to uchu ladící, ale někdo být průkopníkem musel, a to se počítá.

 

Zajímavé jsou texty. Jsou to nervní výkřiky do tmy, které vám ústa řvou do obličeje z bezprostřední blízkosti tak, že vnímáte krůpěje slin. Z ekologických agitek Prospektor a Klády si odnesete víc než z nějakého letáčku Sea Shepherd, který vám v podchodu podá děvče v batikovaném. Velice chválím přiložené vysvětlivky. Posluchač je zase o něco chytřejší.

 

gride nosič

 

Poslední album Gride není pro každého. Je nejen pro lidi s otevřenou myslí, ale i pro nebojácné jedince. A kdo se nebojí, musí ocenit odvahu a chuť k experimentům, která borcům nechybí. Gride jsou úkazem, který nemá mnoho následovníků. Smekám klobouk!


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Ruadek / 21.1.20 11:02

Victimere, shrnul jsi to přesně tak, jak bylo třeba. Slyším to úplně stejně. Nezdá se to, ale ona je ta deska opravdu zjevením na scéně, něco takového nejde jen tak složit a zahrát. A s takovým nadhledem (i ty klipy stojí za to vidět, to je prdel k popukání), až to bere dech. Složit nepochopitelné disharmonie je možná kumšt, udělat ale desku takhle na hraně všech stylů, která je svinsky dobře složená, to se obávám že je kumšt ještě větší. Překonali i poslední desku mých oblíbenců VOLA - Applause Of A Distant Crowd a to jsem si myslel, že v tomto stylu (pop-djent) nenajdou sobě rovné. Stalo se.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky