Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Griffon - Ὸ θεὀς ὸ βασιλεὐς

GriffonῸ θεὀς ὸ βασιλεὐς

Garmfrost25.12.2020
Zdroj: 6-panelový digipak/promo od vydavatele
Posloucháno na: mini věž
VERDIKT: Album má rozumnou stopáž i nevelký počet položek. Uvnitř skladeb se toho děje docela dost, uslyšíme vedle vzpomínaného blacku spoustu akustických kytar, chraplavých zpěvů i čistých backingů, občasné vstupy středověkých nápěvů rovněž celek osvěží. Nicméně přes tohle všechno plus dobře zvládnutou techniku a průzračný zvuk nemá deska nic, čím by zasekla v posluchači drápek. Co by upoutalo jeho pozornost, aby si chtěl desku pustit znovu a nechal se unést.

Ὸ θεὀς ὸ βασιλεὐς je dalším promem, které nám přistálo v poště od francouzského labelu Les Acteus de l'Ombre Productions. Opět se jedná o graficky velmi pěkný digipak a v neposlední řadě i příjemný blackový valčík. Jedná se o pařížský kvintet Griffon, který holduje černému metalu, melodiím a filozofickým textům.

 

Recenzovaná deska je mým prvním setkáním s Griffon, nemůžu proto srovnávat s minulostí a ani se mi vlastně nechce pátrat a na rychlo starší tvorbu naposlouchávat. Ne že by se mi Ὸ θεὀς ὸ βασιλεὐς ( O Theos, O Basileus) šprajcovalo v krku. To zase ne. Griffon sází na nekonfliktní black, prostý extrému a zlé atmosféry. Vlastně mi trochu v některých pasážích připomínají Graveworm. Tedy svižný mix nasypaného black/deathu s jakoby doomem. Tvorba Griffon má oproti italským melodikům krapet členitější kompozice, ale zase ne tolik jímavé nápady plné emocí.

 

griffon

 

V sestavě Griffon vidím členy spousty zajímavých smeček v čele s Moonreich, není proto překvapením, že je ke slyšení dobré řemeslo. Mírně překvapující může být jistá šeď a nevýraznost jednotlivých nápadů. Po chvíli začne kouzlo hravých skladeb lehce uvadat. Album má rozumnou stopáž i nevelký počet položek. Uvnitř skladeb se toho děje docela dost, uslyšíme vedle vzpomínaného blacku spoustu akustických kytar, chraplavých zpěvů i čistých backingů, občasné vstupy středověkých nápěvů rovněž celek osvěží. Nicméně přes tohle všechno plus dobře zvládnutou techniku a průzračný zvuk nemá deska nic, čím by zasekla v posluchači drápek. Co by upoutalo jeho pozornost, aby si chtěl desku pustit znovu a nechal se unést.

 

 

Nejzdařilejší na Ὸ θεὀς ὸ βασιλεὐς ( O Theos, O Basileus), jak z mého výčtu zřejmě dávno vyplynulo, je pěkná obálka a bohatě zpracovaná grafika digipaku. Rovněž je třeba pochválit muzikanty za skvělou hru a kompoziční zdatnost. Nicméně mě občas napadlo, jestli by nebylo lepší, kdyby se na všechno trochu vykašlali a popustili uzdu větší vášni nebo se trochu nespustili a nenahráli větší bordel. Takto mi album připadne jako dílo univerzitních mazánků, co si chtěli zkusit black, ale výsledek zní tak nějak uměle. Vše je o osobním názoru. Album je dobré a předpokládám, že si své příznivce najde. Já jdu dál.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky