Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Tvorbu Hanging Garden minimálně od loňského megapočinu The Garden vnímám hodně srdcově. Zcela nezaujatě (hehe) tvrdím, že v ranku, ve kterém se finští melancholici pohybují, není mnoho takových, kteří mají každé album s vlastní tváří. Hanging Garden je prakticky stále v pohybu a ve vývoji.

Citylight Sessions by vlastně nemělo být šokujícím překvapením. Ty tam jsou metalové hrany. Pryč jsou i ty rockové. Citylight Sessions je „pouhým“ EP a ještě navíc živákem. V mém zorném pohledu nic zajímavého. Podobné nahrávky mě nechávají zcela chladným. Tím, že nám vydávající label Agonia Records poslal k recenzi promo, jsem své zažité předsudky překonal a ejhle! Překvapení. Citylight Sessions, ač obsahuje pouhých pět skladeb a všechny z The Garden, je zcela svébytným dílkem v bohaté mozaice Hanging Garden.

EP otevírá nádherná The Journey. Synth/pop s prvky darkwave skladbě sluší. Kapela má výhodu, že vedle šikovných muzikantů má stejně dobré zpěváky. Ještě více než v minulosti se hlavního vesla chopila Riikka Hatakka, která v kapele pěje od Into That Good Night. Její hlas zasmušilému a zamlženému dusotu sedne. Nicméně není potřeba házet kapelu do female stylu. Toni Hatakka stále platí za sólového pěvce. Že umí pěkně zpívat křehkým a něžným hlasem, mockrát předvedl. Jeho party v The Four Winds a ještě více v The Garden mě pouze utvrdily o jeho všestrannosti a schopnostech zpívat dobře i na koncertech. Mnohem známější ikony by se od něj mohly ledasčemu přiučit.

Ač se jedná prakticky o elektronickou záležitost, zbytek nástrojového osazenstva se nefláká. Zejména bicí s perkusemi krásně doplňují umělé rytmy. Máme zde i spousty kytar. Jsou umírněné, akustické, ale také sem tam vyskočí v silném sólovém výboji. Aranžérsky jsou skladby vkusně ošetřeny. Zůstává původní feeling. Základní prvky písní jsou taktéž zachovány, díky nimž na první dobrou poznáte, o co se jedná, aniž byste koukali na název a hledali v archivech.

I po zvukové stránce se jedná o zdařilé dílo. Že máme před sebou živák (byť obyvákového ritu), neprozradí pouze decentní potlesk mezi songy. Z desky sálá koncertní energie. Přemýšlel jsem, zda se něco upravovalo ve studiu, ale nevím. Výkony na mě působí přesvědčivě. Zvuk je krystalický, a jak je u Hanging Garden zvykem, zcela šitý na míru nahrávce. Tohle oni umí.

Hanging Garden si na Citylight Sessions udělali nádhernou odbočku, kterou potvrzují svoji vzestupnou tendenci. Umělecky hodnotný a přínosný živák nemusí udělat radost pouze věrným příznivcům kapely, ale může oslovit i náhodného kolemjdoucího. Metal/rockové skladby předělané do darkwave/synth popu mohou žít vlastním životem. Nejsou vytažené pouze hitové kousky, ale komplet skladby dýchají a říkají si o pokračování.