|
|
||||||||||
Takto divnou a nejednoznačnou kapelu člověk moc často nepotkává, natož aby ho svým podivným přístupem k muzice uhranula. Hail Spirit Noir bych se nebál nazvat fenoménem.
Kdo se trošku orientuje, už o téhle bandě něco slyšel. S takovým názvem kapely nejde projít kolem bez povšimnutí a co teprve ta hudba. Kolikrát už se říkalo a stále je to občas slyšet, že v hudbě bylo všechno vymyšleno. Ale pak vždycky někdo přijde a toto moudro přeškrtne rázným tahem svého génia. A to je přesně případ řeckých Hail Spirit Noir (HSN). Popravdě, já je pořádně zaregistroval až při vydání minulého, velice obskurního díla Mayhem In Blue. Kdo slyšel, určitě potvrdí výjimečnost jak nahrávky, tak kapely jako takové. Od přebalu desky, až po věci dosud neslyšené. Nepochybuji, že i předchozí nahrávky zachycující vývoj HSN stojí za to. Díky různým promo fotkám se posluchač může připravit na to, že těchto šest muzikantů nepřináší nic tradičního. Díky za to, není to pak takový šok. Mayhem In Blue bylo tak divné a přineslo takový mišmaš stylů, že smrdělo jistou hudební revolucí. Chvílemi jsem se ztrácel a vlastně nevěděl, co že to poslouchám. Nyní s novým albem už je situace jasnější a přesto úplně jiná, než před čtyřmi lety.
Eden In Reverse se vymanila z metalového kokonu a přeměnila se v cosi, co jest nedefinovatelným hybridem. Ukazuje se bezbřehá muzikální chytrost jdoucí daleko za mantinely běžné hudby. Mlhy obvyklé na Mayhem In Blue se rozplynuly, pryč je blacková špína, naopak narostla teatrální, avantgardní složka. A přece nejde o bohapusté divadlo či šílené kejkle nadopovaných klaunů. Deska je plná úžasné hudby, netušených melodií a pouze čistých vokálů. Díky nim mi často přichází na mysl Solefald a ve skladbě Crossroads je tenhle pocit nejsilnější (samozřejmě je to hlavně díky hostujícímu Lazarovi). Zpěv na desce je takový otec u porodu, účastní se všeho důležitého a bez něj by se kouzlo nekonalo. Instrumentální složka je vskutku geniální, ale až zapojení vokálů ji obhájí.
Melodické obžerství není druhu přijď, urvi a sežer. Posluchači dá jistou práci proplout kolem laciných náhražek ke skutečným delikatesám. Ty jsou koláží mnoha motivů, které tvoří jednotlivé skladby. V každé jedné je několik dějů, možností, které by se daly rozvinout řadou dalších způsobů. Potenciální košatost tohoto stromu je vskutku brutální.
Neustále žasnu nad tím, jak HSN pracují s klávesovými rejstříky. Díky nim jsou tím čím jsou a elektronická sekce rozhodně patří k nejvýraznějším poznávacím znamením kapely. Musíte je přijmout takové jaké jsou, tedy teatrální, pohádkové, někdy až lacině kýčovité. Ale v tom to právě je, kompoziční genialita v kontrastu s pocitem plastových varhánek týraných dětskou rukou. Nejde pominout fakt, že HSN se na albu silně zhlédli v chladném severu. Vůně zralých oliv je pryč, stejně tak černočerný black pod pražícím sluncem. Nová deska se promítá do schémat nadčasových dimenzí, které tu kdysi vložili legendární Arcturus nebo už zmiňovaní Solefald. Eden In Reverse by neznalý analfabet mohl považovat za album jedné z těchto ikon a nebylo by se čemu divit. Tenhle fakt má dvě strany mince. Jednou je ta, že kapela ztratila svoji originální tvář a kořeny svého kumštu ponechala bez dozoru na pláži všanc příboji. Zcela přijala múzu naprosto odlišné kultury a poddala se jí. Na druhou stranu se jí podařilo natočit tak vynikající album, že mi tahle "zrada" antického odkazu nepřijde moc důležitá. Album si mě omotalo kolem prstu a vlastně bych ani nemusel vnímat, kdo že je pod ním podepsán. To, že jde o HSN je obrovské překvapení, ale to postupně bledne pod neoddiskutovatelnou silou hudebních dojmů, které mě stahují do vod blaženosti. Tleskal bych stejně, kdyby se album vynořilo z hlubin vesmíru poblíž Arcturus.
Předpokládám, že Eden In Reverse bude kontroverzní. Na to, aby nevzbudilo emoce, je příliš dokonalé a hlavně příliš norské. To spousta lidí neskousne a vrátí se k Mayhem In Blue, které bylo originál a nová poslechová výzva. Mně však na stylové emigraci kapely už dávno přestalo záležet a tohle album se pro mě stalo dosavadním vrcholem roku.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Victimer / 23.6.20 3:33odpovědět
Rozhodně skvělá deska. Současné směrování do vod Arcturus a Solefald mi absolutně nevadí, ba naopak. Nevidím v tom ani kapku předvídatelnosti, na to jsou HSN až moc nad věcí a kompozičně zdatní.
Garmfrost / 22.6.20 17:35odpovědět
Není to špatná deska, ale bylo už líp. Chybí dřívější tah na branku a kousek blacku. Za mě 7/10
Ruadek / 22.6.20 16:59odpovědět
Deska, o které bylo předem jasné, že se o ní bude hodně mluvit. Viděl bych to s hodnocením ale tak o třicet dolů, žádný klenot historických rozměrů nahrán, dle mého, nebyl. I přes všechny jeho kvality. rUms
Kruppe / 22.6.20 14:09odpovědět
Druha stovka a zase se neshodnu s redakci:-)Vypada to,ze kdo pouzije trochu rozumne klavesy na albu dostane letos za 100:)Kdyz si pustim jejich posledni 2 alba za sebou,tak jednoznace uprednostnim starsi,bohuzel.Album je to ale samozrejme kvalitni,nicmene se asi do me topky nedostane.No uvidime s cim prijdou Imperial Triumphant,vypustena ukazka vypada nadejne..
Daniel / 22.6.20 9:51odpovědět
Zcela souhlasím s recenzí, jasný kandidát na nejvyšší příčky nejen v letošních žebříčcích. Unikátní nadžánrový skvost, základem všeho jsou mimořádné kompoziční schopnosti a naprosto suverénní schopnosti instrumentální. Ohromné překvapení a že jsem nic jiného než skvělou desku od těchto Řeků nečekal.
MCA / 22.6.20 9:50odpovědět
za mě spíš zklamání, ta temnota tam chybí, teď je z nich zaměnitelný prog
Label:Agonia Records
Vydáno:Červen 2020
Žánr:progmetal
J. Demian - basa, akustická kytara
Theoharis - kytara, zpěv
Haris - klávesy
Foivos - bicí
Sakis Bandis - klávesy
Cons Marg - zpěv
Lazare - zpěv (4)
1. Darwinian Beasts
2. Incense Swirls
3. Alien Lip Reading
4. Crossroads
5. The Devil's Blind Spot
6. The First Ape on New Earth
7. Automata 1980
Hail Spirit Noir
Mannequins
Hail Spirit Noir
Mayhem in Blue
Hail Spirit Noir
Fossil Gardens
Hellenic Darkness 2017
18.3.17, Praha, Nová Chmelnice
Dream Theater
A Dramatic Turn of Events
D.O.P.
Ve jménu míru
Type O Negative
Slow, Deep and Hard
The Canyon Observer
FVCK
Aeternus
Philosopher
Lingam
Behind The Scene
Doodseskader
Year Two
Blind Ruler Cursed Land je projekt Willhelma Grasslicha a spojuje v sobě ethno ambient, neofolk, martial industrial a world music, což nám 23. listopa...
31.10.2024Metalová kapela Welicoruss hledá novou krev na pozici kytaristy a basáka. Pokud to pro vás zní zajímavě, pište na TENTO mail.
31.10.2024Domácí metalové duo Ánni zveřejnilo svůj nový singl, který je tematicky věnovaný islandské přírodě. Sklada se jmenuje Echoes (děkujeme) a v podobě vid...
27.10.2024Sváteční pondělí 28.10. bude mít v Brně příjemnou doom metalovou koncovku. Na Melodce se představí trio žánrovek Woe Unto Me, Guyod a Futile Mourning.
25.10.2024Pětice kapel z různých koutů světa se setkává na CZ minitour o třech zastávkách s názvem Benefiční Prasečák.
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.