Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Hnus Umírající - Hnus Umírající

Hnus UmírajícíHnus Umírající

Bhut6.4.2019
Zdroj: CD //#MGR-24360, promo od vydavatele
Posloucháno na: Denon DRA 625, Denon DCD 625-II, Grundig Box 660a
VERDIKT: Nahrávka, které nechybí kus poctivého řemesla a solidně odvedeného black metalu. Nechybí ani dobrý zvuk, nápady i cit pro udržení pozornosti. Přesto té desce něco chybí, něco, co ji brzdí v průletu do vyšších bodovacích pozic.

Název kapely Hnus umírající už dává dopředu tušit nějaký pěkně nihilistický hudební žánr. A je to ve výsledku pravda, neboť směr, který si tahle kapele vybrala, míří do black metalu. Podle promo materiálů je kapela odpovědí na stojaté vody české blackové scény. To si vážně někdo myslí, že tuzemský black metal je ve stádiu stagnace? Stojaté vody vidím ve sludge scéně, kde mě napadají akorát dvě kapely, které však na letošek přislíbily zajímavé aktivity, ale v blacku žádné zatvrdnutí nepozoruji. Po přečtení této věty jsem byl opravdu zvědav, s jakou inovací skupina přijde a vlítne do té smrduté tůně, kde náležitě rozčeří hladinu.

 

Po prvním poslechu jsem neobjevil nic, co by zvedlo mé hýždě ze sedačky. Prostě poctivý black metal. Další poslechy už dokázaly rozkrýt zajímavé melodie, dobré hříčky s tempem a náladovým rozložením desky, ale rozhodně jsem nenabyl dojmu, že má jít o něco unikátního, co si budeme pamatovat ještě roky po vydání. Ale to je jen kouzlo nechtěného. V každém případě totiž Hnus umírající umí složit dobrou a chytlavou věc, která do žánru dobře pasuje. Nepotřebují dlouhé kompozice a vystačí si s, řekněme, tradiční stopáží skladeb. Jednoduchost je i v nástrojích, kde se nedočkáte ničeho navíc, ničeho ozvláštňujícího, jako by byl třeba čistý nebo ženský zpěv. Zkrátka a dobře jen hrubý black v syrové podobě.

 

Druhé zklamání, kterého se mi dostalo, je přeházenost skladeb na zadní straně digipaku. Když vložím disk do PC, vidím, že se některé skladby jednak jinak jmenují a jednak jsou přeházené. Těžko tušit, která je která, neboť chybí i texty. Babo raď…

 

 

Hudebně si však kapela stojí dobře. Osobně postrádám větší množství kytarových riffů, které by mě chytly. Nakonec i ta rychlost by mnohdy mohla být svižnější, avšak desce současná podoba sluší. Pomalejší střední tempo je i tak náležitě úderné a dokáže skvěle podtrhnout tu hnusnou stránku kapely. A taky tu umírající. Měl jsem kdysi čest vidět kapelu i živě a nutno říct, že ta muzika šlape. Sice byl tenkrát hodně špatnej zvuk, ale vystopovat to dobré se dalo. Odnesl jsem si pár škrábanců v paměti, které mi nyní opět začaly mokvat. A to je dobře. Kapela totiž umí zacházet s atmosférou, což už je patrné z pěkného intra, které se mi fakt líbí.

 

Celkově poslech této desky nebyl místy vůbec marný a objevil jsem tu hned několik pasáží, které mě fakt chytly - třeba pátá věc o masařce. Navíc se v ní nachází jediný moment, kdy rozumím textu, který je po zbytek času alba slušně nesrozumitelný. Zpívá se tu „Zmrzlina z krve chutnala skvěle“, což mě fakt pobavilo. Stále však v písních hledám něco, co mi kapelu vyhoupne z takové té průměrnosti. Jasně, nechybí jim zápal a smysl pro údernou hru. Nechybí jistá chytlavost a rozumná délka desky. To jsou dobrá pozitiva. Líbí se mi i obal, jehož malby mají správně chladný charakter. Ale co mi to chybí? Je to snad název desky? Už Dva kverulanti povídali, že dneska si kapely asi neumí pojmenovávat alba, jak jinak vysvětlit to množství eponymních alb. Ale to by mi ani tak netankovalo, možná je tu v úvodu zmíněná snaha o výjimečnost, možná… kdo ví. Na vině asi stejně bude ta hudební složka, která byť se poslouchá dobře, bohužel výrazně se nezaháčkuje. Přesto jde o poměrně kvalitní počin, jehož znalost jistě nebude na škodu. Na druhou stranu je to debut, prvotní nášlap a tak jsem tuze zvědav, co to bude příště. Těším se a kapele fandím.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky