|
|
||||||||||
S vyškovskou kapelou Holter jsme se na stránkách Echoes už jednou potkali, a to na začátku roku 2016, kdy jsme rozebírali jejich první pětiskladbové EP Spojení a zpovídali Petra Deducha. Čtyřčlenná sestava vydržela a po necelých dvou letech přichází z dlouhohrajícím debutem Pointa, jehož obsah se rozrostl na dvanáct skladeb a téměř 42 minuty muziky. Co nového? Jako první věc si dovolím vzpomenout na kolegu, který v případě zmíněného EP psal něco v tom smyslu, že reakce na muziku Holter není spontánní a že zážitku je potřeba jít naproti. A to zůstalo.
Muzika Holter v podstatě plně odráží její tvůrce, což sice samo o sobě zní naprosto samozřejmě, ale občas jakoby se na to zapomínalo a je potřeba to zopakovat. Členové kapely nejsou z nejmladších a tak se nelze divit tomu, že rock jejich podání není z kategorie energických a protiústavních činů, ale spíš se hledá v technické propracovanosti, hráčské zručnosti a solidnosti. Jakkoliv kapela do své tvorby promítá vlastní životy, dělá to s rozmyslem, rozvahou, s citem pro detail a zodpovědně k výsledku. A vzhledem k tomu, že většina velkých alb rockové historie na to šla úplně opačně, je potom celkem logické, že s deskou Pointa a hudbou Holter obecně se to má přesně tak, jak jsem uvedl v prvním odstavci - zážitku je potřeba jít naproti.
Při poslechu nahrávky se prakticky napříč celou hrací dobou prolínají protichůdné pocity, které celkové dojmy převažují hned na jednu a vzápětí hned na druhou stranu. Holter umí pracovat s melodikou a umí skládat, v tom jsou silní. Rovněž umí napsat dobré texty, pod čímž si představte to, že s nimi budete mít trochu námahy, která se ale ve výsledku vrátí. Vedle toho i přes snahu a trpělivost stále nedokážu zvládnout zakomponování klavíru do aranží přibližně poloviny skladeb, protože jeho přítomnost vyvolává archaické a ustrnulé pocity, pro mě už dávno neslučitelné se současnou rockovou muzikou.
Samostatnou kapitolou je vokalistka Veru, jejímuž projevu se věnoval už kolega Sorgh ve své recenzi EP Spojení a na jehož hodnocení bych neměnil skoro nic. Veru má zajímavý, hluboko posazený hlas a při civilnějších polohách nemám vůbec problém si jej užít. Zážitek ale není stoprocentní a v mnoha pasážích se jako posluchač ošívám, nelíbí si mi její afektovanost a snaha o umělečtější projev, než na jaký má dle mého předpoklady, což smutně vrcholí ve skladbě Kašpaři za oponou. Na hlas Veru si buď zvyknete, anebo nezvyknete ... není v tom láska na první poslech a není v tom ani charisma, které by vás sfouklo jako svíčku. Za sebe přiznávám, že té snahy o shovívavost je mnohem víc, než bych si sám přál (typicky ve skladbě Napětí).
Jinak album Pointa přináší hudebně vyrovnaný a zvládnutý materiál, který nezaujme kdovíjakou nápaditostí a množstvím podnětných okamžiků, ale stejně tak ani v nejmenším neurazí třeba i trochu náročnějšího posluchače. Práce kytary je výtečná, kytarové efekty přiléhavě sedí k náladám jednotlivých skladeb a vytažení baskytary v některých momentech (skladba Rituál) působí hodně osvěžujícím dojmem. Je to jak jsem psal někde výš - technicky kapele nelze mnoho co vyčítat a muzikantská zručnost je z nahrávky slyšet bez výhrad. Být víc skladeb jako Mantra, byl bych mnohem nadšenější.
Nahrávku si kapela vydala vlastními silami ve formě 6-panelového digipaku, jehož příjemné grafické zpracování umocňuje obsáhlý booklet a přiložený plakát, a naopak lehce snižuje těžce čitelný font písma. Lehký podiv pak vzbuzuje přiložený download kupón, logicky přikládaný spíš k vinylům, a zklamáním pak je nekompromisní mastering Stanislava Valáška, ze kterého v duchu autorových tradic bolí hlava. Naštěstí některé kapely už pochopily, že tohle není ta nejlepší cesta a zvukařsky dobře zvládnutých desek přibývá. A jako posluchači už proto máme na výběr.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:vlastní vydání
Vydáno:Prosinec 2017
Žánr:rock
Veru - zpěv
Deady - kytara
Robb - baskytara
Gablos - bicí
1. Obrazy
2. Stopy minulosti
3. Mantra
4. Lovci perel
5. Kašpaři za oponou
6. Rituál
7. Napětí
8. Manon
9. Pod tíhou samoty
10. Šílená
11. Hudba
12. Cesta vzpomínky
Holter
Spojení (EP)
Holter // Petr Deduch
Jako začínající kapela si musíme vyšlapat svou vlastní cestu, krok po kroku
Only Sons
Lions and Unicorns
The Antichrist Imperium
The Antichrist Imperium
Boards Of Canada
Tomorrow's Harvest
Nargaroth
Era Of Threnody
Mike Oldfield
Man on the Rocks
Čad / Lahar
Čertova kovadlina / Černý svědomí (split)
MindThorN
Black Shine Of The Gloom
Zodiac
Starving For Flesh
Ansur
Warring Factions
2. prosince proběhne v Potrvá křest nového EP pražské kapely Neuro Bats, které se jmenuje Noble Roses in the Midst of Weeds a poslechnout si ho můžete...
28.11.2023V polovině listopadu vyšla druhá deska domácí thrashmetalové kapely 1000bombs, která debutovala deskou Peace Is Dead v roce 2014. Novinka se jmenuje S...
27.11.2023V neděli v Praze zemřel jeden ze stálých členů Killing Joke, kytarista Kevin Walker zvaný Geordie.
27.11.2023Během října vyšlo nové EP domácí deathmetalové kapely Supreme Conception, které obsahuje sice jedinou, ale zato 12-minutovou skladbu The Post-Humanist...
27.11.2023Debutní album Zbojnický tanec bratislavské thrashové kapely Catastrofy vychází v gramodeskové reedici na labelu Papagájův hlasatel. Poslouchat můžete ...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.