Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
HVOB - Too

HVOBToo

Ruadek29.11.2022
Zdroj: Flac
Posloucháno na: Xaomi Redmi T11 + Poweramp + Intenze Cliq
VERDIKT: Návrat HVOB k tvrdému výrazu neskutečně sedí, je to deska kontrastů a přesné trefy na cíl.

Pátá studiová deska a deset let na scéně. Co všechno lze očekávat od kapely, o které se už od samého začátku mluvilo jako o velké naději taneční scény?

 

Tak především je to rachot. Nářez. Od první chvíle, od první sekundy to ucítíte. Hrubý techno beat, který to do vás sype hned od začátku. Co na minulé desce rozpoutala až čtvrtá Butter, tady startuje hned od začátku. Možná budete mít na chvíli pocit, že tohle je techno z Berlína, ale pak uslyšíte Annin zasněný hlas a jste doma. Žádný Berlín, ale Vídeň.

 

Too je deskou o kontrastech. Klidové pasáže (jako v singlové Eyes Alive) střídají ostré beatové pasáže, které HVOB šly vždycky výborně. Zde to jde ale ještě víc do extrému, než třeba předváděla (dnes již legendární) Trialog z roku 2015. Konstrukce skladeb připomíná rozjetý DJ set, ze kterého jistě řada nahuštěných pasáží vznikla. A dolaďování, na to měli dostatek času v období covidu, které i tyhle workoholiky zaseklo na místě.

 

 

"TOO je naše dosud nejdrsnější a nejjemnější album. Z hlediska zvuku jsme chtěli prozkoumat prostor extrémů mezi odchodem a ústupem, mezi odhodláním a pochybnostmi o sobě samých. TOO je věnováno stavu naší mysli při hledání vnitřní a vnější sounáležitosti. Album zachycuje život v dichotomii vlastních a cizích očekávání, v pocitu, že těmto očekáváním nedostojíme, v obnovených pokusech se od těchto očekávání osvobodit." (wonderlandmagazine.com)

 

Na desce máte pocit, že chillové pasáže slouží jen jako hluboký nádech. Takhle přesně funguje geniálně vystavěná dvojka Capture Casa. Po dvou a půl minutách probije prostor dunivý rytmus a stačí málo, aby vás to dostalo do pohybu. Dvojice vrství citlivě, návykové pasáže proměňuje v náběhy do refrénů, které jsou Anninou doménou. A na tom dvojice za těch deset let setsakra tvrdě zamakala, aby vyznívala takhle. Dospěle, syrově a svým způsobem ještě stále alternativně.

 

 

Je to pátá deska. Druhou jsem viděl naživo a byl unesen performancí s živým bubeníkem. Další dvě stavěly kapelu do jiného světla, ale už na Rocco bylo znát, že chtějí opět přitvrdit. To se stalo zde a je znát, v čem HVOB dominují. Je to čtyřicet sedm minut čisté elektronické nirvány, která staví na průzračné a čisté produkci, kterou vlastní evolucí dosáhli až sem. Je to přehledné, masivní, přesto neuvěřitelně křehké.

 

Mé doporučení pro všechny milovníky současné elektronické muziky.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Antony / 30.5.23 18:48

Recenze je napsána tak, že se z velké části shoduje s mými pocity. Super! Osobně album hodnotím na 100%, pořídil jsem si vinylovou limitku od Doomentia Recods a řadím je mezi TOP 2023. Desku s ohromným požitkem poslouchám tak, jak je na LP. Žádné přesouvání "VERDIKT22_neplatí nic" na začátek. Právě poslední uhrančivý a bolestný song dá následujícímu tichu vyznít. Ta deska se musí dodýchat. FORGOTTEN SILENCE dokázali vytvořit muziku nejvyšší úrovně, za což jim patří můj dík a obdiv. Jelikož v bookletu není otisknuta rusky promlouvaná pasáž a jazykem Mordoru vládnu, s dovolením ji zde uvádím i s překladem: Ты уже сегодня смотрел в окно? Нет? На улице очень жарко.. очень жарко.. Это ж кошмар.. Ключ у тебя есть? Давай, скажи, как часто ты входишь в эту квартиру? Каждый день.. ну серьезно, каждый день? Нет, это непонятно, потому что.. я тебе просто не верю. Почему ты так улыбаешься? Ага.. нет, я не хочу, чтобы ты меня видел в таком состоянии, потому что я.. мне стыдно. Помнишь? Помнишь в прошлый раз я просто боялась.. да.. да, я боялась! Я боялась.. я не хочу, чтобы меня видел в таком состоянии. Пожалуйста, уходи. Уходи, пожалуйста. Нет.. уже навсегда, не хочу тебя, уходи, пожалуйста! Десять, девять, восемь, семь, шесть, пять, четыре, три, два, один. Nоль! Už ses dneska podíval z okna? Ne? Venku je hrozné vedro.. hrozné vedro.. Je to děs. Klíč máš? Tak, řekni, jak často chodíš do tohohle bytu? Každý den.. vážně, každý den? Ne, není to jasné, protože.. já ti prostě nevěřím. Proč se tak usmíváš? Jo.. ne, nechci, abys mě takhle viděl, protože jsem.. cítím se trapně. Pamatuješ? Pamatuješ, jak jsem se minule bála.. ano.. ano, bála jsem se! Bála jsem se.. nechci, abys mě takhle viděl. Prosím, jdi pryč. Jdi pryč, prosím. Ne.. už napořád, nechci tě, prosím už jdi! Deset, devět, osm, sedm, šest, pět, čtyři, tři, dva. jedna. Nic!

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Radek / 29.11.22 7:35odpovědět

Z této kapely se vyklubala v mém případě velká láska :-) A tuto desku sjíždím pořád dokola od dob jejího vydání. Šílenství :-D

Ruadek / 30.11.22 9:05odpovědět

Jasný. Taky jsem si na tom vypěstoval závislost.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky