Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Ihsahn - Ámr

IhsahnÁmr

Sorgh23.5.2018
Zdroj: Bandcamp
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Rok 2018 je rokem vyhasínání vulkánu. Jestliže s minulým Arktis jsem si ještě hodně rozuměl a dokázal ho ocenit, nyní jde o pád v řádu několika vrstevnic.

S tím, jak řada Ihsahnových nahrávek roste, se bohužel postupně vytrácí můj zanícený obdiv. I když jde o silně progresivní a svojskou tvorbu, už se do ní stihla vloudit určitá rutina. U Arktis jsem se ještě dokázal nadchnout, ale i tak to s překvapením jde od desíti k pěti. Je určitě příjemné, že od první chvíle fanoušek pozná, co poslouchá, ale větší dávka tajemnosti a překvapení by neškodila. Nedostatek nápadů je nahrazován kostrbatě provařeným reparátem minulých kapitol, ve kterých si opakujeme poučky jako ve škole.


Ámr nejde šmahem odsoudit, svoji šanci si zaslouží jako každé jiné album. Navíc si ještě nemůžu zvyknout na to, že bych nějakého Ihsahna smetl ze stolu. Proto hledám, poslouchám a snažím se do alba vniknout. Nějaké poklady ukrývá, ale také nacházím hodně materiálu, který na vyšší mety zkrátka nemá. Je to nějak špatně poskládané. Že se pohybujeme ve sférách, do kterých mnoho lidí nemá přístup, je navýsost zřejmé. Ti, co Ihsahna sledují, nebudou mít nejmenší problém se v jeho nové projekci orientovat.

 

Kámen úrazu se hlásí hned zkraje, úvodní skladbu Lend Me The Eyes Of Millennia nepovažuji za kdovíjaký majstrštyk, naopak, je to slabota. Na úvod by se šiklo něco jiného, dravějšího. Lend Me ... je taková nanicovatá, asi jako koblih bez marmelády. Rukopis je však hned jasný a čitelný. Postupem času se to trošku zlepšuje, ale opravdu zajímavé to začíná být až u oddychové Sámr. V uvolněné poloze se Ihsahn stává sympatickým vypravěčem, kterému je radost naslouchat. Melodii nejde upřít jímavost a ušlechtilá krása, která se nechá zvolna dobývat a objevovat. S obdivem k této jemné poloze jde ruku v ruce vystřízlivění z rychlých vypalovaček, ve kterých se jede podle pravítka a monotónní škrékání jednoznačně nudí. Výjimky samozřejmě existují, One Less Enemy je tvrdá, odsekávaná skladba, ve které se jako diamant třpytí trylkující kytara, kterou střídá melodický refrén. Tohle je hodně povedená věc, ale z těch tvrdých jedna z mála.

 


Ihsahn se neustále vyžívá v bohatě strukturovaných skladbách, které není možné obvinit z jednotvárnosti. Složité rytmy a široká kolekce riffů tvoří nesourodé, někdy až těžko poslouchatelné kompozice. V protikladu k nim je pak naprostá marnost, která bije do uší třeba právě v úvodní skladbě. Opačný problém řeším u překomplikované In Rites Of Passage. V takové skrumáži nechytám smysl, skáču ode zdi ke zdi a utíká mi začátek lana. Hned nato mě překvapí lehká a přístupná Twin Black Angels, která ukazuje, že méně je někdy více. Potvrzuje se mi názor, že Ihsahn už těžko překvapí tvrdým nářezem, ale stále má co říct v jemnějších odstínech rocku. Pokud do nich jemně propašuje klávesový podkres, vše je v pořádku.

 

Zlost a frustrace už ho evidentně neděsí, je načase přiznat, že je v pohodě. Do té doby raději sáhnu po něčem starším, z čeho srší upřímnost. Ámr zatím odkládám k ledu. Šanci ještě dostane, někdy...


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

insun / 3.5.18 11:40

...jen k upřesnění:váš zin je jediný do kterého jsme CD poslali a to jen proto, že si ho tady pan Bhut vyžádal po našem optání redakce a když se ho tento model už přejedl jak píše(téměř celé CD je umístěno na našem Bandzone-kde jsem v prvním kontaktním emailu nasměroval) , neměl se k tomu logicky hlásit...pak recenze vypadá tak jak vypadá..přes většinu plochy tu pan Bhut polemizuje nad tím, jak kapela funguje nebo nefunguje, místo aby se věnoval nahrávce, kterou chtěl zrecenzovat..a hazí do prostoru fráze o použitých melodiích-jako že jsme je od někud vzali?.. a pokud ano, tak odkud a prosím konkrétně?!..dále o ženském zpěvu, který má být dle jeho slov operní.., dále se tu dočítám o klávesových solech, které ale ve skutečnosti jako klasické klávesové solo na nahrávce nenajdete byt' v jediném zastoupení..ovšem ano.. klávesy jsou u nás plnohodnotný nástroj, který často obohacuje harmonii a tudíž je často slyšet a místy vytváří, jak se tu píše, až umělé symfonie, což je dnes vlastně u kapel, které si nemohou dovolit orchestr, vlastně standart a často je tomu i u kapel, které si ho dovolit mohou, avšak není to při dnešních možnostech zvukových bank kláves nutnost, ale i u těchto umělých symfonií musíte party nástrojů, které ji tvoří, vytvořit, aby vám to výslednou symfonii dalo...takže ano jsou tam často slyšet klávesy a je to záměr!!...kdyby nebyl...věřte, bylo by tomu jinak..tak tedy dík za recenzi...hodit to CD do kanálu udělal bych líp a ještě bych ušetřil za poštovné a ve finále bych nemusel číst, jak jsme vám to vlastně vnutili... a přebal ..ano nevyšel tak, jak jsme si představovali...nemyslím ted předlohu, nýbrž její zpracování, ale přece..jde hlavně o hudbu a o to nám i šlo na tomto CD...tím pádem záhada, o co nám vlastně jde nebo šlo vyřešena jest.. takže bud'te zdrávi a už nikdy víc!

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

asdsdf / 15.7.18 1:06odpovědět

Suhlas s recenziou, este okrem pochvalenych 3 songov (Samr, One less enemy, Twin black angels) sa mi pozdava Where you are lost ... Ihsahnov skreklavy hlas sa mi do niektorych songov hodi, do inych moc nie (v ramci vsetkych albumov). Albumu davam 75%, ale bez tychto 4 songov by to bolo len 55%

Garmfrost / 23.5.18 16:15odpovědět

Po řadě slabších desek jedna, která mě opravdu baví. :)

-eR- / 23.5.18 14:24odpovědět

Počase poslechů dnem i nocí mám naprosto stejný názor. 70%

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky