Recenze: Immortal - Blizzard Beasts

RECENZE

/ zpátky na seznam recenzí

ImmortalBlizzard Beasts

Sorgh20.10.2012

Zdroj: MC

Posloucháno na: Minisystem JVC MX - D302T, 2 x 40 W

VERDIKT: Tahle deska má výrazně odlišný zvuk. Je jakoby zahuhlaný, snad nachlazené včelíny, nevím. Výšky nejsou tolik v popředí a celkově se to dobře poslouchá. Tady je mezník, který kariéru Immortal dělí na dvě části.

Rok 1997 je zapsán do metalových análů zlatým písmem. Ikony jako Dimmu Borgir, Cradle Of Filth nebo Emperor vydali vskutku legendární alba a pro mě tento rok zůstává jedním z nejvýraznějších. Možná to je i tím, že nedlouho po tomto roce jsem se poprvé ponořil do tvrděmetalového vlnobití a tyto desky byli vlastně ještě silně aktuální. Taková síla hned v úvodu!

Ani naši tajtrlíci z Immortal nezaháleli a vydali hrdého nástupce „severních bitev“ se stylovým názvem Blizzard Beasts. Opět tématický název, opět hrozivé portréty na obalu. Už se nedivím a vychovaně žasnu. Blizzard Beasts je z určitého pohledu na vývoj Immortal zcela zásadní. Omrzlou bubenickou sesli totiž rozmrazí olbřímí Horghova prdel a bude zde udržovat zatuchlé teplo po následující roky až doteď. Stává se stálým kumpánem dvojice hlavních mechaniků a ani občasné zaskočení si k Hypocrisy nebylo chodu Immortal na překážku.

Dalším zcela novým prvkem jsou prvotní závany epické esence, která se zde zatím jen jemně připomíná, aby pak naplno propukla na následujícím albu. Vichroidní a lezavě omrzlá metelice je zlehounka jemněna, Demonaz zde popustil uzdu melodičtějšímu cítění a jeho kytara prosvětlila šerou bouři novou nadějí na slunce. A ono opravdu občas probleskne mezi naducanými mraky. Jak málo stačí k vyvolání úsměvu.

Abbath se ovšem dál mračí a nehodlá tolerovat žádné jemnostslečinky. Zůstává věrný surovému blacku a Demonaz nemá na své vylomeniny mnoho prostoru. Avšak nechce být z kapely odejit a tak se srovnává do latě a drží basu. Nebular, winter, frost. Toť klíčová hesla devíti zimních rapsodií, které by mohli býti lacinou alternativou chladícímu médiu v lednicích. Místo plynu by potrubním systémem kolovaly noty a řev, Norsko by se stalo velmocí na trhu s bílou technikou a Gorenje by se radši vrhlo pouze na výrobu sporáků

Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:

DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Wagi / 9.7.23 18:16

Nastal čas se posunout, vývoj....... to jsou takový fráze, že bych někoho nakopal do prdky :)) V podstatě tady máme novou kapelu od doby Withering Illusions and Desolation až po Only the Wind Remembers... Samotnej To Lay like Old Ashes byl už odklon :D každopádně mám rád jejich první alba, ten zbytek už neee at jsem se na comeback těšil, to album jsem slyšel párkrát a hotovo..... Poslouchám kapely protože se mi líbí - po 25 letech jsem došel k názoru že progres je leda k nasrání :D když to hrajou dobře at si to valej - pokud chcete progress a na každým albu poslouchat jinou skupinu najděte si víc různejch žánrů či skupin..... Tohle honění progresu je zhovadilost a důkazem je samotnej fakt, že většina skupin a kapel na scéně a TOPEk v rámci žánrů jsou držáci a jedou si to svoje oproti těmhle hipster recenzentům, kteří si pořád honěj ten svůj progress a vývoj.... To prostě není o tom udělat 20x různejch alb pod 1 skupinou na to jsou vedlejší projekty, jiné skupiny, solovka a většina rozumných umělců to naštěstí chápe.... Tenhle comaback nemá v rámci stylu ani jmnéna význam a to říkám jako člověk, co miloval a miluje Withering Illusions and Desolation a i když jsme zjistili, že původní CDR verze co se stahovala v ČR má takovej zahulenej feeling protože byla z kazety a originální cd je mnohem čistčí :D

opište kontrolní kód

ALBUM INFO

Label:Osmose Productions
Vydáno:Březen 1997
Žánr:black

Abbath Doom Occulta - Vocals, Bass
Demonaz Doom Occulta - Guitars
Horgh - Drums

1. Intro
2. Blizzard Beasts
3. Nebular Ravens Winter
4. Suns That Sank Below
5. Battlefields
6. Mountains of Might
7. Noctambulant
8. Winter of the Ages
9. Frostdemonstorm