|
|
||||||||||

Tohle je druhá strana mince. Ta zvrácená. Chuť na sebemrskačství o prázdninách, srdce na dlani schované mezi prsty u nohou a nůše babky vycházející z lesa zapíchlá v babce samotné. Smrad jejího tlejícího těla. Mrtvolný a výrazně přebíjející vůni paseky, na které tělo leží. Nebo se spíš v zem obrací. Obrací se i děj a obrací se i význam. Je vystaven opozici a nemůže se ubránit. Je to příliš těžké sousto. Ten protisměr a výzva se v něm najít. Antipode.
Impavida je jednou z kapel, která to už jednou zabalila, aby po čase znovu povstala. Polovina základní sestavy tenkrát patřila Markusi Siegenhortovi, který se dnes miluje se stíny a napadaným listím ve jménu Lantlôs a jde mu to k pleti. Extrém Impavida již mu asi nebyl po chuti. Během reinkarnace tělesa byl povolán do zbraně He, Who Walketh the Void, jež jinak sídlí až za oceánem. Budiž. S novým zápalem, v obměněné sestavě a s novou chutí po krvi bylo nahráno druhé album. Impavida, to je black metal. Atmosférický, zbloudilý v časoprostoru, temně se vinoucí skrz nekonečno a vyjevující nejednu obskurně děsivou vizi. Vejděmež tedy v temnotu, pohovořme o smrti a síle tápání ve vesmírných dálkách, jež hudba Impavida evokuje, aniž by je nějak dlouze navštěvovala.
Impavida v sobě mají cosi zvráceného a nepěkně syrového, ale dávají to na odiv jen v určitých dávkách. Ta mezihra, vzájemné provázání a dýchání jedněmi plícemi rouhavé tmy, místy stagnuje. Nebo mírně přidušeně trhá mocné obrazy zkázy na stovky nesourodých motivů. Jaký to rozdíl, když do sebe vše přirozeně zapadá a když se ta snaha vše slepit dohromady rovná mučení. Jako by si Impavida neuměli pořádně vybrat. Chvíli jsou zhoubní a lačnící po obětech až běda, a pak se najednou ztratí kdesi ve hvězdách, které jim však nevyzradí vše ze svých tajemství. Když už Impavida nabývají na síle a snaží se protáhnout prostor svého nuzného pohybu, tak ustrnou a nabídnou nějaký podivně vybledlý motiv, kde jen mrhám časem. Typický příklad kapely, kde jakmile se nadchnu, tak mi to nadšení za pár minut zmizí jako pára nad hrncem. A je těžké to změnit, protože se to pořád opakuje.
Abych byl přesnější, Impavida se umí splašit kladiva, umí vyprávět a blouznit ze snů, ale celkově je musíme brát jako atmosfériky z divných koutů mysli, kam se běžně dostane jen ten, kdo holduje kryse místo pěnkavy a rád se dívá za zrcadlo, neb ta cesta za ním může mít své kouzlo. Album Antipode nabízí čtyři skladby. Dvě jsou dalekosáhlé exkurze do pološílenství mysli a dvě pak plní funkci jakýchsi dozvuků. V těch delších kusech hledejme smysl zvrácenosti, pořádků naruby a oddání se vizím toho druhého světa v nás. V každém je ho trochu jiné množství. To, které nacházím ve skladbách Impavida mne naplňuje jen z části.
Kdybych si měl vybrat, tak mi nejvíc sedí krátká mrzká šleha Corpse Devourer. Celkové poloze alba se trochu vymyká a asi právě proto u mě vede. A taky proto, jak nadpozemsky nabíhá svým tahem. Jako by to byla turbína deziluze. Mrtvoly, to je moje. O to víc, když z nich cítím hnusný keltský mráz po těle! Závěrečná Towards the Pyre je pravý opak. Jen dohrává splín a vyhlíží přítomné pozůstalé na konci alba. Sama o sobě víc připomíná vytahanou kůži nebožky visící z rukou jako křídla padlého anděla, než skutečnou funerální chlípnost a tik mysli, který bych tak ocenil. Přímo by se to nabízelo, ale konec příběhu je zde prostě podán jinak...
Impavida neohromili, ale aspoň dodali pocit, že to nekalé v jejich hudbě umí vměstnat do hlavy myšlenku oddání se zvrhlým výletům napříč universem. Ve jménu temnoty, kousavě neúprosné a nečitelně vtíravé. Ano, úplně to neladí...
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Ván Records
Vydáno:Červen 2019
Žánr:atmospheric black metal
E. aka God Killing Himself - všechny nástroje
He, Who Walketh the Void - zpěv
Valkenstijn - mluvené slovo (4)
1. Demons' Eerie Flutes Accompany with the Decay of Corpses Defiled
2. Corpse Devourer
3. The First Flame Initiates the Cleansing of Putrid Terrestrial Spirits
4. Towards the Pyre

Antihuman Industries
Accelerated Death Impulse

Between The Buried And Me
Coma Ecliptic

Acheronte
Son Of No God

Amon Amarth
Surtur Rising

Korn
Follow The Leader

Myrkur
Mareridt

Ugasanie
The Internal Empire

Autumnist
Anatomy Of Shadows

Linkin Park
From Zero

Zkouška Sirén
a nechtěl bys už přestat?

Godthrymm
Projections
Jako další headliner MetalGate Czech Death Festu 2027 se ke Kataklysm přidávají Asphyx. Sestava posiluje též o spirituální black metal Ruïm a Švédy De...
17.11.2026Norští Voidspire vystupují ze stínů s albem The Endless Lost - debutem, který nabízí hluboký, jeskynní death metal. Deska vychází 22. ledna skrze Ever...
17.11.2026Domácí emo / post-hardcore kapela venēra vydává 20. listopadu EPko Skočit se bojím. Nahrávku si boys smíchali sami, o mastering se postaral Alan Douch...
16.11.2026Rok se s rokem sešel a jubilejní pátý ročník tradičního festivalu Heathen Alliance, zaměřeného na melodičtější metalové žánry, se vrací na místo činu....
14.11.202612. ročník volyňského Enter The Eternal Fire Festu, který se koná ve dnech 23.–24. 7. 2027, má připravenou kompletní soupisku.
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.