Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Imperial Crystalline Entombment - Abominable Astral Summoning

Imperial Crystalline EntombmentAbominable Astral Summoning

Garmfrost30.7.2025
Zdroj: mp3 / promo od vydavatele
Posloucháno na: phone, Marshall Major IV
VERDIKT: Poctivý black metalový rachot je plný správné atmosféry, dobrých riffů, náklepů a náladotvorných meziher lákajících k hrozbě nebesům a nutkání protáhnout krční páteř v headbangingu.

Aniž bych si toho byl kdy vědom, Imperial Crystalline Entombment (ten název si nezapamatuju ani na tisíc let), má kultovní status. Před cca dvěma dekádami díky svému debutu Apocalyptic End In White získal respekt u milovníků brutálního black metalu. Za kapelou jsou podepsaná vcelku známá a respektovaná jména spíše z deathmetalového světa. Jméno vokalisty IceSickKill zřejmě širšímu posluchačstvu mnoho nenapoví, ale jeho civilní jméno Mike Hrubovcak bez debat ano. Jeho hlas je dobře známý z jeho působení v Monstrosity nebo Vile. Řekl bych, že avantgardně deathový projekt Azure Emote rovněž vzbudí patřičný zájem a rozruch. Jeho kolega, také multiinstrumentalista Bleak - Ron Vento, který má v ICE roli multihráče a tvůrce si své místo v historii extrémního metalu získal např. s Aurora Borealis.

 

Imperial Crystalline Etnombment se po delší pauze vrátili s výbornou řadovkou Ancient Glacial Resurgence, s kterou plynule navázali na staré časy a ne jinak tomu je i nyní, po dalších dvou letech, kdy vydávají nový počin Abominable Astral Summoning

Oba pánové spojili své síly s Mammothem, Blisserredem a Avalanche a natočili další porci seversky znějících jedovatých ohavností. Nové album by podle marketingových slov mělo být nejbarbarštější z celé dosavadní diskografie, nicméně já vnímám úlitby směrem k houpavému groove, které před lety proslavili norští velikáni Satyricon.

 

Také hlas IceSickKilla mi tentokrát připomíná Satyrův projev popravdě hodně. Kdybych měl zůstat u srovnávání se Satyricon, myslím na éru Rebel Extravaganza a trošičku Volcano… Ale mnohem mnohem nasypanější a brutálnější. ICE jsou po této stránce nezastavitelní a vskutku extrémní. Deathové kořeny jsou znát.

 

Kapela sama svoji hudbu popisuje jako neúprosný blitzkrieg, nebo arktickou vichřici. Musím s nimi souhlasit. Zvukový kabát si vzal na starosti opět kapelní mozek, Bleak, který dobře ví, co nahrávka potřebuje. Mrazivý front cover přinesl IceSickKill a ten vhodně v modrých odstínech doprovází náladu desky.

 

 

Zamotal jsem mezi inspirace Satyricon, ale asi bych neměl zapomenout na Immortal a pro svou našlapanou neúprosnost možná starší nahrávky Marduk. ICE se o nějakou osobitost nepokouší ani za mák, ale musím se přiznat, že mi to vlastně moc nevadí. Album je příjemně extrémní, nenudí a je plné atraktivních nápadů. Tuším, že pro okaté pokukování po Skandinávii mě brzy přestane poslech Abominable Astral Summoning bavit, ale už rozumím, proč Imperial Crystalline Entombment mají černěkovoví amíci rádi a proč se jim nebrání ani v Evropě. Poctivý black metalový rachot je plný správné atmosféry, dobrých riffů, náklepů a náladotvorných meziher lákajících k hrozbě nebesům a nutkání protáhnout krční páteř v headbangingu.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Ruadek / 22.11.19 9:04

Každá kapela, především jednička na poli prog metalu, se musí posouvat. A po čase přijde doba na velký posun. Leprous ten posun načasovali na rok 2019 a bylo jasné, že už tak dost "mimostylová kapela" bude muset jít hodně dál. Pitfalls je odvážný počin, klobouk dolů. A je v něm skrytá jedna z nejlepších skladeb jejich historie (bezmálna 12-ti minutový nátřesk The Sky Is Red, který je takovým návratem ke starším deskám). Vadí mi dvě věci. Deska ale zní jednak jako sólovka Einara a druhak je zoufalá škoda nevyužít rytmiku, jakou kapela disponuje. Je tam toho málo, Kolstad využit jen částečně, což je fakt škoda. Ale v rámci posunu to asi dává smysl. Kapela chtěla odvážnou desku na hranici experimentálního popu a má ji. Počítám, že tohle bude hodně dlouho deska, o které se bude dost mluvit. A za mne neuvěřitelný pěvecký výkon, který pokud někomu barvou hlasu vadí, je to jeho škoda. Dojmy z mé strany víceméně pozitivní, deska mi dává podstatně víc než minulá Malina. Jako by se právě na Malině zastavil vývoj, zde se kapela konečně dostala o hodně dál a já fakt konzerva nejsem (a nikdy nebudu), takže kvituji s nadšením. Ve výsledku výrazná deska výrazných umělců, která je na hodně poslechů, je v tom hodně. Konzervativní posluchač ale nepobere tento vývoj, čemuž na druhou stranu rozumím. 80%

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky