Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Jejich následná alba si bezesporu zachovala vysokou kvalitu, ale mety Omnia už nedosáhla žádná. Tak tedy pohleďte, zde stojí milník, monument atmosférické hudby, podle které lze poměřovat vše ostatní a následující. Síla, s jakou tato deska promlouvá, nejde vyjádřit slovy, lze jen vyslechnout, pochopit a konzumovat.

Jak už lze tušit, vše je hlavně o pocitech. Ty dokořeňují náš všední život, jehož základní strukturu utváří dění kolem nás. Kdyby to šlo, dal bych albem dovybavit lékárničky v autech, ordinace psychologů a drogerie. Lidé by si v depresi mohli zakoupit lék na svoje trable. Omnio je bez předpisu, dávkování neomezeno a účinek zajištěn. Již vyklidnělý začátek napovídá, v jakých otáčkách se tento motor bude otáčet. Doomová zahloubanost vyplní celý pokoj kolem posluchače a rázem není na světě nic důležitějšího než relax.

Harmonie nástrojů tiše plyne, uspávající tok zhudebnělých myšlenek je co chvíli přerušen vybrnkáváním akustické kytary. Tu se ozve violoncello či housle, ale nade vším dominuje expresivní zpěv kapelníka Jana Kennetha, který vypráví svá moudra s dojímavým zaujetím. Jeho zpěv, podmalován nádhernými melodiemi, patří k tomu nejkrásnějšímu, co jsem kdy slyšel. A nelze nezmínit něžný soprán žínky Synne Diany, která svým školeným hlasem jitří duši. I ona má lví podíl na dopadu, který tohle album má.

Vynikající je schopnost muzikantů měnit nálady ve zlomcích vteřin. Uspávající tempo co chvíli graduje, aby po vášnivé kulminaci slunečních erupcí opět přešlo do pošmourného odpoledne kdesi na stráni. Tvrdosti tady není docíleno brutálním řevem či hoblující basou, vše je dílem skvostných aranží a změnami tempa. Ne nepodstatná část výtvorů se roztahuje na úctyhodné délce, tři z nich hezky přes deset minut a jen jedna okupuje běžnou dobu kolem tří minut. Je tak zaručen dlouho nerušený poslech monumentálních kompozic, jenž posluchači umožní odlet do fantazie.

Na téhle desce už skupina počala pět svou labutí píseň. Následovaly už jen nějaké singly, poslední řadovka Strange In Stereo z roku 1999, živák a kompilace největších hitů. Omnio tak představuje pomyslný Everest činnosti jednoho originálního seskupení, které už nějakou dobu odpočívá v rovině mimo naše zorná pole. Závan jejich vůně jest možno zaslechnout v tvorbě Green Carnation, kde se část pohrobků In The Woods realizuje.