Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Inverloch - Dusk | Subside (EP)

InverlochDusk | Subside (EP)

Bodin14.4.2012
Zdroj: mp3 (189 kbps VBR)
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Inverloch se zjevili na death/doomové scéně znenadání a potěšili mne nebývalým způsobem. Doufejme, že se brzy dočkáme plnohodnotného alba.

Australští Inverloch se objevili na scéně znenadání v roce 2011. Kapelu tvoří dva členové dnes již neexistující kapely Disembowelment - bubeník Paul Mazziotta a kytarista Matthew Skarajew, který měl na svědomí v Disembowelment baskytaru. Dalšími hudebníky Inverloch jsou Ben James – zpěv, Mark Cullen – kytara, Tony Bryant – baskytara. Na povrch zemský vylezlo debutní EP Dusk/Subside a já napíšu pár slov o tomto (nebojím se říct skvostu) minialbu. Neočekávejte něco nového, jde o prvotřídní doom/death metal, který přesně navazuje tam, kde Disembowelment v roce 1993 skončili s geniálním albem "Transcendence Into the Peripheral".


EP Dusk/Subside otevírá skladba "Within Frozen Beauty". Ta se pomalu rozjíždí kytarově, přidávají se bicí, basa a zhruba ve druhé minutě začne přesně to, nač jsem čekal. Tedy sypanice, ve kterých poznáte jasný rukopis Disembowelment. Zanedlouho se skladba zklidní a pánové pokračují dále ve středním tempu, které je bohatě doplňovano kytarovými sóly a vyhrávkami. Na konci songu vás zhypnotizuje ambientní pasáž a začne plynule druhá skladba "The Menin Road". Ta už je o poznání pomalejší, tahavé kytary, pomalé bicí doprovází hluboký murmur Bena Jamese. Dostávám husí kůži a jsem jako v transu... Konec opět tvoří ambientní pasáž vycházejíci jakoby odněkud z jiného světa. To nejlepší si pánové ale nechali nakonec! Třetí a poslední skladba "Shadow of the Flame" je školou, jak by měl vypadat pravý doom/death metal. Kytarová vyhrávka a zanedlouho opět rapidní zrychlení doprovázeno všemi muzikanty a po chvilce opět střední tempo, do toho opět hluboký murmur. Tohle se buď musí milovat, nebo nenávidět. Konec skladby se blíží a já nevěřícně kroutím hlavou jak rychle toto minialbum uběhlo. Všechny nástroje jsou čitelné, s čistým zvukem a pánové je ovládají bravurně s jistotou ostřílených hráčů.


Na závěr nutno říct, že v Inverloch působí stejní hráči, kteří vystupují v kapele d.USK. d.USK jsou pouze koncertní projekt, který vzdává poklonu Disembowelment a hrají jen jejich songy.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

parlost / 3.8.14 13:17

Pro mě je Mike Oldfield jeden ze svaté trojice: Pink Floyd, Vangelis, Mike Oldfield. Hudbu jsem začal poslouchat jako -náctiletý v druhé polovině let devadesátých a Mike Oldfield byl myslím druhý autor (po Vangelisovi), který mě chytl za srdce albem Islands, ke kterému jsem se nějak náhodou dostal. Pro mě jsou nejlepší alba. Crises (1983), Islands (1987), Tubular Bells II. (1992), Voyager (1996), Guitars (1999). Následný odklon od kytarové hudby, které započalo už paradoxně albem Tubular Bells III. mě zase tak moc nesedl. Jako mladší jsem si i říkal, že by bylo super, kdyby Mike překvapil rockovým albem ve stylu let osmdesátých. Stalo se téměř o patnáct let později a přiznám se, že při poslechu prvního singlu (Sailing) jsem byl nepříjemně překvapen. Ostatní písně jsou naštěstí laděny jinak, ale i tak je pro mě album trochu zklamáním. Celkově mě přijde monotónní, bez nějakých výraznějších kytar, zapamatovatelných okamžiků a trochu mě i zarazilo, že vše zpívá jeden (byť dobrý) zpěvák. Nicméně jak už v mnoha recenzích zaznělo, toto album se musí naposlouchat. Po více posleších jsem k němu byl smířlivější. Jsou okamžiky, které se mi líbí docela dost: např. kytarové sólo v Castaway či píseň Nuclear. Každopádně Mike už má své "odskládané" a nedá se čekat, že by v současném věku nějak hýřil inovativností a kreativitou. Ostatně po The essential Mike Oldfield (1997) se už jeho hudba čím dál více množila odkazy na Tubular Bells a další starší věci (např. vyloženě nevhodné zařazení jinak celkem slušné písně Man in the Rain do alba Tubular Bells III., ke kterému tato "kopie" Moonlight Shadow měla připoutat pozornost). Takže pro mě je to slušné album, avšak není dost dobré na Mika. Nicméně, Mike za svou kariéru byl už párkrát v útlumu, aby následně šokoval nějakým excelentním albem.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky