Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

O hudebním vizionáři, který si říká Sweeps 04, na našich stránkách byla řeč dosud pouze v reportážích. Dneškem se tento standard mění i do formátu recenze, neboť nově tento pražský undergroundový umělec vytáhl pro fanoušky debutovou nahrávku Dormancy. Ta vyšla prostřednictvím vydavatele Sakraphon jako černé LP.

Kdo ještě neměl tu čest poznat hudbu Sweeps 04, přišel o zážitek ryze hypnotický, zklidňující a zvláštním způsobem podmanivý. Jedná se o drone, který sestává jen a pouze z kytary, která na sebe vrství všemožné tóny, melodie, hluky a další plochy. Výsledkem pak je pohlcující muzika pulzující v odstínech ambientu, zmíněného drone a snad i ten post-rock bychom mohli uvést. Živě jsou jeho performance jakýmsi rituálem. Tvořitel v tichosti přijde, rozbalí své divotvorné krabičky a kytaru a pozvolna počíná tvořit atmosféru, která vás čím dál víc pohlcuje do svých osidel. Dopomáhá tomu i sledování, kterak si mistr počíná a všelijak kroutí a šteluje zmíněný aparát. To při domácím poslechu může chybět, ale věřte, že i poslech samotný je něco nadstandardního.

Lehounce z prostého ticha se rozkmitává amplituda obrazu ničícího klidu. Avšak i ten klid se dokáže hladce rozprostřít a vstoupit do vaší mysli. Sweeps 04 totiž umí korigovat smysl a směr nálady. Co chvíli přichází s novým motivem a rozkrývá další a další kouty netušených míst. Hraje si s kompozicí, ačkoliv ji nikterak neničí a zbytečně nepřestřeluje. Méně je někdy více. Dormancy obsahuje čtveřici skladeb, které nepadají pod sedm minut délky. Přesto máte pocit, že jejich stopáž je daleko větší. Atmosféra se nepřejídá a ve chvíli, kdy přichází konec skladby, přejete si další a další kousky. Tolik podmanivé to je. Zároveň mi to nepřijde nijak zvlášť náročné na poslech. Hudbu tak dokáže vstřebat prakticky každý, ačkoliv jistý předpoklad pro oblíbenost v lehce netradičním hudebním zákoutí bude zapotřebí.

Dormancy je nahrávkou silnou, akorátně dlouhou (ačkoliv bych snesl i delší materiál) a ve výsledku i záhadnou. To proto, že informací je poskrovnu. Autor jednoduchou větou pouze děkuje své ženě a tím je řečeno vše. Minimalistická hudba, která si neklade za cíl nějaké okolní doplňovačky, ale snaží se posluchače nasměrovat přímo k hudbě samotné. Ten pak oproštěn od všeho možného, co by jej snad mohlo rozptylovat, hltá tóny, které lezou z kytarových hlubin. Záhadnost lze vystopovat i v použitém obalu, jehož výjev působí jako nádraží. Zjevně průmyslové, neboť v pozadí vyčuhuje komín. A snad i ten industriální charakter se do muziky vecpal. Opomenout nelze ani jakousi prostornou svobodu, která má zase blíže k vesmírnému nekonečnu. Však Sweeps-04 není ničím jiným, než jednou z exoplanet v souhvězdí střelce. Vědomí oné kosmické vazby se promítá i do vnímání skladeb. Tišší pasáže pak rostou jako dobře známá rozpínavost. Další vrstvy pak onen rozkvět sráží do drah planetární cesty. Hrubší zvuk může připomenout hlavní hvězdu SWEEPS J175853.92−291120.6, kolem které planetka krouží, čímž ji svírá do vlastní moci.

Možná to všechno zní neskutečně nadšeně a možná i trochu přehnaně pozitivně, ale mě tahle hudba svým způsobem nabíjí správnou energií. Dodává mi uklidňujícího účinku, což je až s podivem, jak zvláštní nahrávka je. Přiznávám, jsem okouzlen touto nahrávkou a mám k ní vřelý vztah.