Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Po předlouhých šesti letech dávají sekáči Isacaarum do rukou posluchačů praktickou věcičku jmenující se Vaseline. Pod hlavičkou Obscene Productions vzniklo nevinné dílo, které v diskografii drží čestné šesté místo v rámci dlouhohrajících desek. O tom, jaká je výjimečnost materiálu, si dnes malinko pohovoříme.

Nejprve do ruky dostanete nevinně se tvářící bílou krabičku s názvem Vaseline. Po jejím otevření vykoukne stříbrný kotouček. Dosud vše milé a klidné. Po důkladnějším přezkoumání obalu desky, zjistíme, že se jeví jako zcela nezávadný a jednoduchý. V rámci grind-death-black hudby zcela netypické a hranice bořící pojetí. Obrázek zdobí tři prvky: pixla s vazelínou, kondom a malá kapka krve, to vše na sněhobílém pozadí. Jaké to zvláštní zátiší vyvolávající různorodé představy a myšlenky. Vkládám CD do přehrávacího chřtánu mé nevelké věže, usedám si do pohodlné pohovky, krátce uskrnu z čerstvé horké černé kávy a na malém ovladači mačkám značně ohmatané tlačítko s vyobrazeným rovnoramenným trojúhelníkem. 

Netrvá dlouho a hudba si se mnou začíná pohrávat. Nejprve jen rytmicky klepu nohou, později však energie linoucí se z reproduktorů zapříčiňuje kmitavý pohyb mé hlavy. Nutkání hýbat se, při poslechuVaseline lze těžko zabránit. Kapela předkládá to, co od nich všichni čekáme a chceme. Rychlé, svižné písně s divoce nepříčetným zpěvem. Vše se valí v duchu grindcoreu s občasným kořením deathu a malinkého zbytkového dozvuku blacku z raného období. Místy se dostaví lehké, mnohdy i příjemně melodické uvolnění. Z celkového pohledu je album opředeno hutnějším zvukem, aby i tak značně řezavý materiál nebyl tolik ostrý. Dává tak více vyniknout kytarovým riffům a šílenému zpěvu, bicí pak mají na svědomí neklidné počínání lidského těla. Mrtvolně mručící basa varuje, kam až může použití vazelíny zajít, čili hodně hluboko. Po plejádě variací, jak že je to vlastně možné kombinovat vazelínu a kondom, přichází, řekl bych, vrchol alba. Jedenáctý song Rust In Piss je obdařen hlasem hostujícího zpěváka kapely Satisfucktion, který zde výborně vykresluje melodický refrén. Vedle Broni se na této písní v roli hosta ještě podílela dívčina Lenka Ambrožová, která tuto píseň okrášlila o jedinečnou pasáž s houslemi. Úchvatné. Já jen civím s otevřenými ústy a dosud nedopitou kávou, kam až Isacaarum zacházejí. Poslední tečku tvoří věc jménem Back To The Bed, kde řvavě pěje Vlakin z tělesa Ingrowing. Šílená jízda, ale co jiného čekat. Album dohrálo a já nechápavě hledím na rozlitý logr. Káva si zřejmě taky potřebovala trsnout v této chuťovce.