Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Isacaarum - Vaseline

IsacaarumVaseline

Bhut18.1.2012
Zdroj: mp3 (320 Kbps)
Posloucháno na: Sony CMT-NEZ3, 2x 10 W
VERDIKT: Klasická porce osobitého grindu s občasnými nečekanými úlety. Jediné, co budete po poslechu téhle desky dělat, je to, že půjdete do drogerie a koupíte si patřičné předměty z obalu desky. Soundtrack k choutkám už máte.

Po předlouhých šesti letech dávají sekáči Isacaarum do rukou posluchačů praktickou věcičku jmenující se Vaseline. Pod hlavičkou Obscene Productions vzniklo nevinné dílo, které v diskografii drží čestné šesté místo v rámci dlouhohrajících desek. O tom, jaká je výjimečnost materiálu, si dnes malinko pohovoříme.

 

Nejprve do ruky dostanete nevinně se tvářící bílou krabičku s názvem Vaseline. Po jejím otevření vykoukne stříbrný kotouček. Dosud vše milé a klidné. Po důkladnějším přezkoumání obalu desky, zjistíme, že se jeví jako zcela nezávadný a jednoduchý. V rámci grind-death-black hudby zcela netypické a hranice bořící pojetí. Obrázek zdobí tři prvky: pixla s vazelínou, kondom a malá kapka krve, to vše na sněhobílém pozadí. Jaké to zvláštní zátiší vyvolávající různorodé představy a myšlenky. Vkládám CD do přehrávacího chřtánu mé nevelké věže, usedám si do pohodlné pohovky, krátce uskrnu z čerstvé horké černé kávy a na malém ovladači mačkám značně ohmatané tlačítko s vyobrazeným rovnoramenným trojúhelníkem. 

 

Netrvá dlouho a hudba si se mnou začíná pohrávat. Nejprve jen rytmicky klepu nohou, později však energie linoucí se z reproduktorů zapříčiňuje kmitavý pohyb mé hlavy. Nutkání hýbat se, při poslechuVaseline lze těžko zabránit. Kapela předkládá to, co od nich všichni čekáme a chceme. Rychlé, svižné písně s divoce nepříčetným zpěvem. Vše se valí v duchu grindcoreu s občasným kořením deathu a malinkého zbytkového dozvuku blacku z raného období. Místy se dostaví lehké, mnohdy i příjemně melodické uvolnění. Z celkového pohledu je album opředeno hutnějším zvukem, aby i tak značně řezavý materiál nebyl tolik ostrý. Dává tak více vyniknout kytarovým riffům a šílenému zpěvu, bicí pak mají na svědomí neklidné počínání lidského těla. Mrtvolně mručící basa varuje, kam až může použití vazelíny zajít, čili hodně hluboko. Po plejádě variací, jak že je to vlastně možné kombinovat vazelínu a kondom, přichází, řekl bych, vrchol alba. Jedenáctý song Rust In Piss je obdařen hlasem hostujícího zpěváka kapely Satisfucktion, který zde výborně vykresluje melodický refrén. Vedle Broni se na této písní v roli hosta ještě podílela dívčina Lenka Ambrožová, která tuto píseň okrášlila o jedinečnou pasáž s houslemi. Úchvatné. Já jen civím s otevřenými ústy a dosud nedopitou kávou, kam až Isacaarum zacházejí. Poslední tečku tvoří věc jménem Back To The Bed, kde řvavě pěje Vlakin z tělesa Ingrowing. Šílená jízda, ale co jiného čekat. Album dohrálo a já nechápavě hledím na rozlitý logr. Káva si zřejmě taky potřebovala trsnout v této chuťovce.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky